CÍLENÁ MIGRACE, GREEN DEAL JAKO VNUCENÁ BUDOUCNOST, ZBROJENÍ. Sorosovští darebáci z GLOBSECu se z Bratislavy přesunuli do Prahy a navrhují nový Evropský Reich
V týdnu se v pražské Kunsthalle konala tisková konference, na které byla představena první pražská mezinárodní konference organizace GLOBSEC. Nezisková organizace ze Slovenska, která doposud pořádala osmnáct ročníků v Bratislavě, přesouvá své výroční mezinárodní fórum do Prahy.
Na tiskové konferenci za přípravný výbor hovořil prezident GLOBSEC Róbert Vass a členové přípravného výboru konference Petr Kolář a Michael Žantovský. Hovořili o tom, že konference má přivést do Prahy „první ligu“ světové politiky v podobě prezidentů a premiérů. Během tiskovky opakovaně zaznívalo, že ambicí fóra GLOBSEC už od vzniku v roce 2005 bylo, aby i region střední Evropy dostal svůj hlas v globálních otázkách.
Na konci srpna, kdy se konference koná, bude letos velmi vhodná příležitost, aby se konference stala také prostředím pro neformální jednání o vznikající Evropské komisi.
Vedle toho ale think tank, který GLOBSEC rovněž provozuje, připravil a na konferenci chce projednat dokument nazvaný Klíčový moment pro Evropu: Středoevropské návrhy pro příští vedení EU. Novináři dostali už nyní k dispozici anglický text, zpracovaný týmem pod vedením Róberta Vasse.
Text má formulovat návrhy zemí střední Evropy, nabízející východiska pro celou EU. Připomíná, že po ruské invazi na Ukrajinu se region stal pro evropskou budoucnost mnohem důležitějším a proto je nezbytné, aby jejich návrhům bylo nasloucháno více, než tomu bylo dříve. „GLOBSEC, významná politická instituce regionu, cítí odpovědnost sjednotit středoevropský hlas do konstruktivní agendy pro celou Unii,“ vysvětlují autoři.
Konec „žebrajících sousedů“
Program má mít tři pilíře, z nichž prvním je Evropa konkurenceschopná a inovativní. Jde zde o ekonomický program, který by v EU vybudoval větší a soudržnější ekonomiku s robustní domácí technologickou základnou.
„V padesátých a šedesátých letech Evropa vystavěla svůj hospodářský zázrak na inovacích, soutěživosti a technologiích světové úrovně“. Svět se ale změnil, a aby se opět stala podobným lídrem, potřebuje podle expertů Evropa celkem devět opatření.
Jako číslo jedna je vnímáno „vytvoření robustního systému financování strategických sektorů“. Tam patří umělá inteligence, energetika, digitální infrastruktura nebo biotechnologie. „Země nebo regiony, které budou tyto strategické sektory ignorovat, nebudou schopny soutěžit v globální ekonomice,“ varují experti. Pochopily to podle nich nejen Čína a USA, ale i Indie nebo arabský svět. Bez investic do těchto robustních systémů nebude EU schopna s nimi soutěžit.
Malé ekonomiky, které na to nebudou mít, podle expertů nikdy nebudou konkurenceschopné. Cílem proto musí být velikost a robustnost, kterou EU zvládne pouze společně. V textu se pracuje s termínem „EU-wide policy“, tedy „celounijní politika“, která má současně pomoci k odstraňování vnitřních bariér.
Kriticky důležitý má být zejména rozvoj digitální infrastruktury. „Pro konkurenceschopnost a globální roli Evropy bude schopnost vyvíjet a integrovat technologická a digitální řešení stejně důležitá, jako schopnost je regulovat,“ stojí v návrhu.
Je třeba současně bojovat proti fragmentaci evropského trhu, zajišťovat kybernetickou bezpečnost a také reflektovat cíle EU ze směrnic o digitálním trhu a o digitálních službách.
Malé středoevropské ekonomiky mohou podle jejich studie z této jednotné politiky a jednotného prostoru velmi těžit.
Ambicím na globální roli ale také, jak je zdůrazněno, musí odpovídat veřejný rozpočet na budování této infrastruktury.
K tomu je předpokladem také přehodnocení pravidel pro unijní dotační programy. Překonána musí být současná politika „žebrajících sousedů“, která vždy bude zvýhodňovat ty větší a silnější.
Zmíněné strategické priority se ale nezvládnou bez „mobilizace soukromého kapitálu“. Té má být dosaženo opět cestou sjednocování. V textu se hovoří o potřebě vzniku celounijního kapitálového trhu a jednotného digitálního bankovního trhu. Zejména střední Evropa, kde je kapitálový trh roztříštěn mezi malé země, to prý potřebuje akutně.
Dále je zapotřebí podporovat, posilovat a chránit průmyslová odvětví orientovaná na budoucnost. „Soutěžíme s americkými rivaly, kteří si užívají cílených vládních podpor, volnější regulace a zisků z úlev na cenách energií,“ píše se smutně. Podobně využívají velkého trhu a celní ochrany společnosti čínské.
„EU nemá jinou možnost. Musí podporovat svůj klíčový průmysl,“ uzavírají experti. Není popsáno, o jaký průmysl se jedná, má jít o odvětví „rozvíjející se v 21. století, včetně odvětví zelené tranzice“.
Kromě veřejné podpory těchto preferovaných odvětví má být světové role Evropy dosaženo také skrz „přilákání, kultivaci a udržení talentů v Evropě“. To má zahrnovat i chápání migrace jako řešení nedostatků na pracovním trhu.
Jako tyto nedostatky v EU, a ve středoevropském regionu zejména, byl identifikován kromě nedostatku pracovních sil také „nedostatek dovedností, zejména na technologickém poli“.
„Potřebujeme lépe lákat zahraniční talenty vytvořením cílených programů migrace na základě dovedností,“ stojí v návrhu. I to je úkol pro harmonizovanou celoevropskou politiku.
Posledním nástrojem pro konkurenceschopnost Evropy má být větší zapojení zelených technologií do evropské ekonomiky. Klíčové bude zajištění energie, bez které digitalizovaná ekonomika vůbec nemůže fungovat.
Jako základní předpoklad je doporučován robustní a štědrý Fond soudržnosti pro transformaci ekonomiky, ze kterého by se platila zelená tranzice v podobě infrastrukturních projektů a nových průmyslových provozů v chudších regionech. Zároveň tato proměna může Evropě „dodat rychlost ke globálnímu soutěžení“.
Pomoci společnostem, aby „konaly evropsky“
Druhá část doporučení se týká větší bezpečnosti. „Definovat bezpečnost komplexněji a převzít odpovědnost za její zajišťování,“ zní základní výzva. EU se má stát více „bezpečnostně smýšlející“.
Hlavním důvodem tohoto úsilí je „ruský agresivní postoj“ vůči Západu. Kolektivní bezpečnost Evropě nyní zajišťuje NATO, ale v budoucnu bude třeba, aby se zajistila sama. Současně bude třeba chápání bezpečnosti výrazně rozšířit.
Nově chápaná bezpečnostní politika má zahrnovat odolnost kybernetickou, ekonomickou, informační, ale také migrační, zdravotní nebo klimatickou. „V těchto oblastech Evropská unie má kapacitu, jak pomáhat společnostem, aby ,konaly evropsky| a udělaly ze sdílené bezpečnosti svou svojí prioritu,“ nabádá tým GLOBSEC.
K tomu mají posloužit konkrétní kroky. Předně masivní investice do evropské obranné politiky. Jak je skepticky konstatováno, „zatímco Rusko přestavělo svou ekonomiku na válečnou, Evropě se stále nedaří dostatečně podporovat Ukrajinu“.
Modernizace zbrojařského průmyslu je proto nezbytností. Základem má být „evropská strategie obranného průmyslu“. Přípravy na případný konflikt mají být financovány kolektivně. V první řadě se má více investovat do těch výrob, ve kterých jsou evropské zbrojovky už nyní na světové úrovni. Následně by členské státy spolupracovaly na vývoji těch dalších.
Institucionálně má vše zastřešit Komisař pro obranný průmysl, který má být zřízen v sestavované komisi Ursuly von der Leyenové.
„Výběr zdatné a důvtipné osobnosti k řízení této citlivé agendy zajistí koncentraci odpovědnosti na úrovni EU a vyšle zprávu, že obrana je skutečně strategickým cílem EU,“ doporučuje expertní skupina. Komisař by měl být nejen koordinátorem mezi Unií a zbrojním průmyslem, ale také prostředníkem mezi EU a NATO.
Se Severoatlantickou organizací bude nadále třeba intenzivně spolupracovat, k „zajištění vojenské mobility a ochrany kritické civilní infrastruktury“.
Vedle toho má ale sama Unie budovat svou obranu, například v podobě „společného deštníku vzdušné obrany“. Válka na Ukrajině ukazuje, že proti novým dronovým technologiím bude ochrana měst a kritické infrastruktury čím dál náročnější. Ze samotného principu protivzdušné obrany podle expertů vyplývá, že musí být realizována kolektivně. Současně je třeba hledat inovativní řešení, k čemuž se rovněž hodí více hlav.
Pro rozvoj společné obrany je třeba zajistit její financování, a to jak z veřejných zdrojů, tak ze soukromých. Klíčová je finanční podpora bank, k čemuž má přispět i akceptování zbrojního průmyslu v pravidlech ESG. Podle nich banky mohou financovat jen projekty přispívající k environmentálně a sociální udržitelnosti a úkolem pro politiky má být, aby je přesvědčili, že zbrojní průmysl coby garant bezpečnosti k této udržitelnosti přispívá.
Součástí obranné strategie ale musí být také „posilování demokratické odolnosti proti zhoubným vlivům“. „Boj proti vlivu manipulativních dezinformací musí být klíčovou prioritou,“ zdůrazňuje GLOBSEC.
Nová komise by v tomto směru měla nastavit dlouhodobou strategii, jak tento boj vést. Ve srovnání s dosavadní politikou musí být tento boj efektivnější. Hovoří se o přísných sankcích a jejich důsledném vymáhání.
Institucionálním zastřešením zde má být Rada odolnosti (v originále Resilience Council) a celkově mají být instituce této obrany pod novou komisí posíleny. Nejen personálně, ale i svými kompetencemi při vzniku unijních strategií a legislativy.
Posilovat je třeba i kapacity kybernetické bezpečnosti. Píše se také o „lekcích z pandemie“ k budování odolnějšího zdravotnického sektoru. Měla by být posílena role EU v krizovém managementu a rovněž v zajištění strategických zásob, včetně léků.
Hovoří se o koordinaci boje proti nákazám, která by byla rámována unijními strategiemi „Porazit nemoc“. Základem by ale měly být společné investice do zdravotnictví, jejichž strategii by Komise měla vypracovat.
Akční strategie na zvýšení vlivu
Třetí částí návrhu Středoevropanů je pak „Silnější Evropa na globálním jevišti“. Region střední Evropy podle GLOBSEC musí podporovat jednotnou pozici EU, protože bez její podpory nebude jeho postoj ke globálním otázkám vyslyšen.
Úsilí EU by se mělo napnout ke zklidnění napětí v globálním obchodě. Toho by mělo být dosaženo větším vnímáním bezpečnostních aspektů při obchodování. Především v podobě posilování těch obchodních vazeb, které jsou založeny na strategickém a hodnotovém partnerství.
Klíčovou prioritou mají být blízké regiony Ukrajiny a západního Balkánu.
GLOBSEC také konstatuje, že i když Evropská unie utrácí miliardy za distribuci humanitární a rozvojové pomoci, do jejího politického vlivu v podporovaných regionech se to příliš nepromítá. Zatímco doposud prý byly hnací silou pomoci naše hodnoty, nyní bude třeba nasadit více „strategického myšlení“. Aby se to podařilo, má nová Evropská komise pro začátek napsat „akční strategii zvýšení vlivu“.
Evropská unie by také měla hrát silnější roli v migrační politice.
„Turbulentní mezinárodní prostředí dneška jen podtrhlo limity současné institucionální struktury EU. Je velmi nutné, aby byla aktualizována k posílení společné odpovědnosti výzvám a zajištění očekávání občanů,“ vyzývá GLOBSEC.
Podle doporučení Středoevropanů není úplně nejšťastnějším řešením stále přesouvání kompetencí členských států do Bruselu, výhodnějším se její posílení koordinační role EU a ponechání suverenity v těchto otázkách na státní úrovni.
ZDROJ: The New York Times
*****
Všetko ide podľa plánu… Pán Dolejší o “pláne” hovoril už v roku 1991
About the Author
Prosím prečítať aj – Všetko ide podľa plánu… Pán Dolejší o “pláne” hovoril už v roku 1991.
Čo poviete , máme šancu bojovať s týmto vysokým levelom práce na cieli globalistov zničiť národy Slovenska a Česka , s naším súčasným levelom práce na cieli suverenity Slovenska a Česka ? So systémom nejednotného boja , ktorý používame dnes ? Kedˇ ano , tak ako ? Česko-Slovensko: krajina na obetovanie?
Ďalší vývoj našej spoločnosti v podmienkach absencie vplyvnej politickej ideológie je tak vo “hviezdach “t.j. v jej náhodnom pohybe a nie v cieľavedomom a organizovanom pohybe smerujúcom k prekonaniu našej súčasnej krízy.
doc. PhDr. Vladimír Manda , CSc. – filozof a pedagóg pôsobiaci na Katedre filozofie a politológie FF UKF v Nitre.