Odvody v ČR budou jen modernizované odvody starého střihu. Až začnou českým matkám a otcům chodit poštou tlusté obálky…
Nizozemsko a Litva jsou další dva státy, které oznámily připravenost k vyslání svých vojsk na Ukrajinu! Podle analytiků nezáleží na počtu zemí NATO na Ukrajině, ale na prvním incidentu – reakci – ruského útoku na jejich rozmístěné jednotky! Administrativní odvody v ČR budou vlastně modernizované odvody starého střihu, ale se zapojením informačních systémů!
Postupně to začíná vylézat na povrch
Pondělní bojová schůzka špiček zemí NATO a EU v Paříži byla zakončena vystoupením Emmanuela Macrona, který potvrdil slova Roberta Fica, že existují státy, které chtějí na Ukrajinu vyslat svá vojska, ale zatím nepanuje shoda na kolektivním postupu ve vyslání vojsk na Ukrajinu. K vyslání vojáků jsou tak připraveny jen jednotlivé státy NATO a EU, a to na bilaterálních bázích samostatných dohod s Ukrajinou.
Paříž ale chce vyslání vojsk na Ukrajinu pojmout jako kolektivní misi, a to hlavně kvůli obavám, že by v případě bilaterálních dohod v tom ochotné země NATO a EU zůstaly samy, až by se tyto země dostaly do otevřené a regulérní války s Ruskem. Ovšem tlak na vyslání vojsk, který přišel zpoza moře skrze Victorii Nuland a zbrojaře okolo Borise Johnsona, je podle všeho obrovský, protože nejen Francie, ale další dvě země už přiznaly, že zvažují vyslání vojsk na Ukrajinu, kdyby to bylo nutné.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl [1], že vítá diskuse, které rozpoutal francouzský prezident Emmanuel Macron, když navrhl, aby NATO nevyloučilo vyslání vojáků na Ukrajinu. Podle Landsbergise “nelze žádnou variantu odmítnout bez rozmyslu“. “Velmi vítám a podporuji diskusi, která začala, protože situace, ve které se nyní nacházíme, prospívá pouze Putinovi,” řekl Landsbergis ve středu novinářům.
“Stanovili jsme si všechny možné červené čáry, vůbec nejednáme o tom, že bychom na Ukrajině vytvářeli nějaká strategická dilemata pro ruskou armádu,” dodal. Podle Landsbergise je nyní těžké říci, které varianty vyslání vojsk by byly nejlepší, ale “nic nelze smést ze stolu, žádnou variantu nelze odmítnout z ruky“. Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku týdne na setkání evropských lídrů v Paříži uvedl, že možnost vyslání západních jednotek na Ukrajinu v budoucnu není “vyloučena“.
Po Francii se k nápadu na vyslání vojsk na Ukrajinu přihlásilo už i Nizozemsko a Litva
Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas v úterý v komentáři [2] k tomuto prohlášení upřesnil, že vojáci ze zemí NATO by mohli být na Ukrajinu vysláni k výcviku Ukrajinců ve vojenských újezdech na Ukrajině, nikoliv k bojovým operacím. Na dotaz novinářů, že tato centra jsou pod pravidelnými ruskými raketovými údery reagoval slovy, že obranu těchto prostor by musela v takovém případě převzít protivzdušná obrana litevské armády. Na doplňující dotaz novináře, že Rusové prioritně útočí právě na tyto PVO systémy, Anušauskas reagoval odmítavě, že o těchto “detailech” je předčasné hovořit teď, když ještě nepadlo rozhodnutí o vyslání litevské armády na Ukrajinu, ani o velikosti a zabezpečení kontingentu. A to není všechno. Protože se ozvala už třetí země, a to Nizozemsko.
Nizozemsko nevylučuje nasazení západních vojsk na Ukrajině, i když k tomu “ještě není vhodná doba“, uvedl nizozemský náčelník generálního štábu Onno Eichelsheim v reakci na vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možném nasazení západních vojsk na Ukrajině. “Myslím, že byste si měli nechat všechny možnosti otevřené a zjistit, jak nejlépe podpořit Ukrajinu,“ řekl.
“Ukrajina zatím Nizozemsko o vyslání vojáků nepožádala a v tuto chvíli nemá smysl o tom diskutovat,” dodal Eichelsheim. Pokud by západní vojáci měli jít na Ukrajinu, muselo by to být v rámci koalice, řekl nizozemský vojenský šéf, ale dodal zajímavou poznámku – “Mohlo by se tak stát buď prostřednictvím NATO, nebo aliance 10 až 15 zemí. Bylo by velmi zvláštní, kdyby to udělala jedna nebo dvě země,” dodal.
Poznámka nizozemského náčelníka generálního štábu lecos vysvětluje. Ukrajinská fronta kolabuje a generál Syrský postrádá personál
A tím se mnohé vyjasňuje. Tato krátká poznámka dává na stůl, o čem se vlastně jednalo za zavřenými dveřmi u Macrona v Paříži. Země NATO a EU jsou ochotny vyslat na Ukrajinu svá vojska, a to třeba i bez požehnání centrály NATO, ale pouze v dostatečné koalici 10 až 15 zemí. Nemusíme se zde bavit o konkrétním čísle, jestli to musí být minimálně 10 států, nebo optimálně 15 států, anebo v kritické situaci jen 5 nebo 7 zemí, protože záleží na více faktorech, na velikosti těchto zemí, na jejich vojenské síle atd. Pokud by se pro intervenci rozhodly 3 silné země NATO, s nejvyšší pravděpodobností by to klidně stačilo.
Důležitá je tady jediná věc, a to je rychlost kolapsu ukrajinské armády v těchto dnech. AFU vyklízí pozice na celé frontě a nový vrchní velitel Alexander Syrský v úterý nařídil přesun jednotek z Chersonu do Artěmovského směru na Chasov Jar, kde probíhá ofenzíva Ruské armády. Ofenzíva ruských vojsk probíhá de facto na celé frontě a zejména na Donbasu, přičemž AFU nemá munici, zbraně a hlavně už ani personál, který tak Syrský musí brát z jiných úseků více než 1 000 km dlouhé frontové linie. A právě tady někde leží odpověď na otázku, kdy dojde k rozmístění vojsk NATO na Ukrajině pod oficiálním a nikoliv jen skrytým žoldáckým mandátem.
Schůzka v Paříži vstoupí do dějin jako přelomová událost, kdy se Evropa posunula ke III. světové válce
Ta situace nastane ve chvíli, kdy se ukrajinská fronta na jednom místě úplně zhroutí a Rusové začnou postupovat rychleji, než je to dosud, tedy pár stovek metrů za den. Jakmile se zhroutí obranná fáze, která vyžaduje opevnění a zákopové systémy, které Ukrajinci za linií Avdějevky již žádné další nemají, tak postup Rusů již bude mít jinou dynamiku. A generály Syrský to musí vědět, přičemž to musí vědět i Pentagon a neoconi.
V této fázi války už nejde o Ukrajinu, vlastně o ní nikdy nešlo. Teď jde o zachování západního systému moci ve světě, protože porážka Ukrajiny bude znamenat porážku proxy válečníků ze západu, což bude mít dopad na změny globálních procesů na celém světě. Schůzka v Paříži podle všeho vstoupí do dějin, protože předložila myšlenku na vyslání vojsk NATO proti Rusku. Jde o první oficiální posun ke III. sv. válce.
Právě proto chtějí západní elity utilizovat Ukrajince do posledního bojovníka, aby nemuseli utilizovat na Ukrajině vlastní vojáky a tím riskovat výbuchy a exploze protiválečných protestů v celé Evropě, které by vedly k pádům současných neoliberálních vlád. Proto se těm politikům do přímé účasti svých vojsk na Ukrajině tak moc nechce, ale síla neoconů a kliky okolo Victorie Nuland je příliš silná a obrovská.
Neoconi totiž lehce pozměnili své heslo, že proti Rusku se na Ukrajině bude bojovat do posledního Ukrajince. Nově se totiž ukazuje, že ten Plán B má modifikované bojové heslo, že na Ukrajině se bude válčit do posledního Evropana! To je ta změna narativu, se kterou Macron v pondělí seznámil v Paříži účastníky schůzky a Fiala byl podle informací bledý jako stěna.
NATO má již 31 členů a sestavit koalici ochotných bude jednodušší, než by se zdálo
Je mu jasné, že vyslání českých vojáků do války na Ukrajině je nyní na stole jako reálná varianta, protože Macron to řekl na tiskové konferenci jasně: “Mnoho zemí před dvěma lety říkalo, že nikdy nedodá Ukrajině zbraně, kromě helem a spacích pytlů. Po dvou letech ale je všechno jinak a země EU a NATO nyní dodávají všechno, od munice až po stíhačky. Není vyloučeno, že i v této otázce vyslání vojsk na Ukrajinu nastane změna.” Jedná se skutečně jen o jedinou věc, a to je zhroucení ukrajinské fronty.
Jak moc se musí ukrajinská fronta rozpadnout, než nezbyde kolektivistům v EU nic jiného, než zastavit porážku Ukrajiny vojenskou intervencí a vstupem vojsk zemí EU a NATO na Ukrajinu, a to klidně bez požehnání aliance v Bruselu, prostě bude stačit koalice ochotných vybraných zemí, které na Ukrajinu vstoupí odděleně od NATO na bázi kolektivního válečného ochotnictví. A to zejména s ohledem na míru nacifikace v zemích NATO!
Francie, Nizozemsko a Litva se již odkopaly, že jsou připraveny vyslat svá vojska na Ukrajinu, ale chtějí tam vyrazit ve větší koalici pospolu. Kolik dalších členských zemí NATO by chtělo vyslat vojska na Ukrajinu, to zatím není jasné. NATO má společně s novými členy Finskem a Švédskem nyní 31 členských zemí a dosud se odkopaly 3 země. Aniž by to někdo potvrdil, tak se zdá, že Francie je z těchto zemí největší a jde o jadernou mocnost, což je nezbytné pro jakoukoliv koalici na odstrašení Rusů, protože když účastníkem koalice bude jaderná velmoc, Rusové se budou držet trochu zpátky, pokud by šlo o uvažování o použití jaderných taktických zbraní. V ničem jiném se ale Rusové zpátky držet nebudou.
Nejde vlastně o to, kolik zemí NATO a EU nakonec na Ukrajinu vstoupí, ale půjde o první velký incident, kdy Rusové pozabíjí někde na Ukrajině rozmístěné vojáky NATO, na nějaké základně, a to je jedno, jestli půjde o PVO jednotku, školitele ve výcvikovém ukrajinském centru, nebo o nějaký jiný útvar armády NATO. V tom okamžiku přijde odveta a tato vojska NATO začnou bombardovat a útočit v odvetě na ruské pozice. Kdo není imbecil, tak chápe, co to bude v tom okamžiku znamenat. A Česko je již připravuje.
Až začnou českým matkám a otcům chodit poštou tlusté obálky…
Administrativní odvody jsou na stole [3] a v podstatě půjde o regulérní odvody okresních vojenských správ, ale budou prováděny elektronicky pomoci získáváni dat z informačních systémů státu. Armáda si vyžádá informace o zdravotním stavu mužů od obvodních lékařů, zjistí si vzdělání těchto osob, jejich aktuální pracovní zařazení, majetkové poměry, vlastnictví řidičských průkazů jednotlivých skupin atd. Tohle všechno si armáda zjistí a zanese do databáze.
Když přijde mobilizace, rovnou se z databáze odešlou elektronicky předvolánky k mobilizaci a k odvodům na frontu, až Ruská vojska začnou obsazovat východní Polsko a blížit se k českým hranicím, zatímco na Prahu a velká města budou dopadat ruské rakety s plochou dráhou letu. Jestli se to začne na Ukrajině sypat, nebude čas na nějaké klasické odvody, protože důkazem je Ukrajina, kde se muži odvádí přímo na ulici a k žádnému doktorovi se nejede, muži rovnou končí na výcvikových polygonech, kde probíhá 3-denní cvičení.
Branci se učí nabíjet útočnou pušku, střílet na terč, házet granátem a plazení. A to je všechno. Po 3 dnech následuje odjezd na frontu. Hotovo, vymalováno, dvacet a rodiče vyhlíží tlustou obálku formátu A4 s vnitřní ochrannou bublinovou vycpávkou z vojenské správy, ve které je dopis o hrdinské smrti syna na frontě a v obálce je navíc medaile, úmrtní list a obvyklé osobní věci jejich syna, hodinky, peněženka a mobilní telefon.
Tyhle tlusté obálky, které nosí rodinám ukrajinská pošta, jsou tečkou za mobilizací na Ukrajině. A v pondělí v Paříži musel Petr Fiala pochopit, že pokud se to v následujících týdnech a měsících začne opravdu na Ukrajině sypat, tak dojde na Macronova slova. Dojde na vyslání vojáků na Ukrajinu. A českým rodičům těch vojáků začnou chodit poštou tlusté obálky. Taková je realita. Po pondělní schůzce v Paříží a po odkopání Nizozemska a Litvy to již není o tom, jestli se vyšlou vojáci na Ukrajinu, ale kdy se tam vyšlou.
-VK-, Šéfredaktor AE News, zdroj