Banky po celém světě krachují a všichni říkají, že mají finanční a jiné problémy. Je to omlouváno nejrůznějšími důvody. Prý je tomu vino počasí, atmosférické podmínky, příliš mnoho CO2 ve vzduchu, nebo třeba nějaký virus – a přitom nic z toho není pravda, jak říká G. Edward Griffin, americký finanční a politický odborník, autor a filmař.
Podle něho, bankovní problémy jsou umělé, banky samy dovolily, aby tyto problémy vznikly, samy je vytvořily, protože jim to tak vyhovovalo. Ty problémy jsou vždycky způsobeny Centrální bankou, která je ve své podstatě bankovní kartel několika velkých a mocných banek.
Když si uvědomíme jak moc zasahují banky do našich životů, do naší lidské společnosti, ekonomie, politického systému a dokonce i do naší kultury, můžeme vidět, že současná bankovní krize má opravdu hlubší kořeny, než se na první pohled zdá.
Nesmíme přitom zapomínat, že bankéři jsou odborníci na bankovnictví. Znají všechny jeho kličky a překážky. Tito lidé velmi dobře ví co je zdravá bankovní politika a co je ta nezdravá. Problém je v tom, že z té nezdravé bankovní politiky mají větší zisky.
Zdravé bankovnictví představuje správné finanční zásoby, dodržování slibů a hlavně považování uložených peněz za majetek zákazníka a ne za svůj vlastní. Bankéři toto všecko dobře ví, ale nedělají to. Jsou sice velice dobří na předstírání zájmu o zákazníka, o ekonomii a dobro státu, ale to jsou pouhé řeči; je to pouhé divadlo. Ve skutečnosti byl jejich bankovní kartel zformován k vytváření zisků pro své členy a to je odkud a kam jejich zájmy sahají.
To banky způsobují ekonomické výkyvy, protože obzvláště ty záporné změny jsou pro ně výnosné. Tehdy mají největší zisky. Pokaždé když měna ztratí na hodnotě, někde jinde té hodnoty přibyde a to právě v bankovních kartelech, což bývá spojení mezi vládou a bankami.
Současná situace
To, co se děje dnes, je následek toho, že se banky rozhodly, že tento systém, který kdysi dávno vytvořily, došel jak nejdále to jde. Dál už to nejde, takže musí dojít ke krachu. Postupem času zničily banky inflací finance natolik, že to nemá historicky obdobu. I jedna setina toho, co máme dnes by dříve položila celý finanční systém. On i ten náš současný systém už kolapsuje, nebo už dokonce zkolapsoval, ale nikdo o tom nemluví a málokdo to ví. Banky předstírají že všecko funguje stále dál a aby zastřely své hanebné počínání, pumpují peníze do ekonomie jak nejrychleji to jde.
Žádný člověki, který je při smyslech, si nemůže myslet, že například americký státní dluh může být zaplacen. Něco takového prostě není možné. Ten dluh je dnes $36 bilionů a celosvětový dluh v r. 2023 byl $97 bilionů. Největší dluh mají samozřejmě Spojené státy, potom Čína, Japonsko, Británie, Francie, Itálie, Indie, Německo, Kanada … Česká republika je na 44. místě se $152,2 miliardami a Slovensko na 60. místě se $75,4 miliardami. Úměrně s počtem obyvatelstva.
Jak můžeme vidět, současný ekonomický systém je založen na dluhu
Jednotlivé státy si půjčují jeden od druhého a zjevně nemají v úmyslu tyto dluhy splatit. To samozřejmě nesvědčí o dobrém hospodaření. Takže se musíme smířit s tím, že současný finanční a ekonomický systém je zničen a každou chvíli může zkolapsovat. A jak již bylo napsáno, je docela možné, že už i zkolapsoval.
Bankéři to totiž tak naplánovali, aby celý bankovní systém zničili. Mají pro nás něco jiného, něco lepšího pro ně samotné a tím pádem horšího pro nás. Chtějí zrušit veškeré peníze, tak jak je známe a nahradit je digitálními penězi Centrální banky, neboli CBDC (Central Bank Digital Currencies).
To jsou peníze, které mohou sami kontrolovat, měnit jejich hodnotu, dostupnost a použitelnost. Ale to nebudou naše peníze; ty peníze budou výhradně jejich. My je sice budeme smět za určitých podmínek používat, ale jestli se podle těchto podmínek, které bude diktovat banka, nebudeme řídit, pak je používat nebudeme mít možnost.
Rozumní a uvažující lidé by samozřejmě nikdy s něčím takovým nesouhlasili. Proto je dnes bankovní systém záměrně ničen, aby vznikla panika, kdy si lidé budou zoufat, nebudou vědět co dělat a pak budou souhlasit i s touto děsivou náhražkou, zvanou CBDC.
To je ono ‘Velké znovunastavení’ bankovního systému, neboli Great Reset. Jenže to znovunastavení není pouze finanční. Bude také znovunastavení společenské, kulturní a vůbec celkové. Kromě financí to zahrnuje spoustu dalších věcí, z nichž ta stěžejní je dehumanizace.
Politikové a různé organizace, včetně banek přišli s tímto novým systémem už dříve a pak se o něm rázem přestalo mluvit. Pravděpodobně narazili na odpor, protože lidé si uvědomili, že digitální peníze znamenají ztrátu soukromí, neustálý dozor a trvalou cenzuru. A tak bylo toto téma nahrazeno válkou a jinými problémy, aby se na původní myšlenku pozapomnělo. To ale neznamená, že se pozapomnělo na zavedení systému samotného.
Kolektivismus
To všechno pro nás připravují naše samozvané ‘elity’. Kdo jsou tyto ‘elity’? Jsou to všichni ti, kteří mají hodně peněz. A jejich hlavní nástroj, který proti nám používají, aby docílili pokaždé svého, je podle Edwarda Griffina ideologie, zvaná kolektivismus. Je to ideologie, která zastává názor že skupina je vždycky důležitější než jednotlivec, takže jednotlivec může být i zničen, kdyby to bylo nutné pro dobro většího celku. To je, jak pokaždé donutí nás, důvěřivé ovce, abychom se zachovali podle jejich přání.
Byli jsme toho svědky docela nedávno, při tak zvané ‘pandemii’, která vůbec žádná pandemie nebyla. Řekli nám, že musíme nosit roušky, abychom neohrožovali druhé lidi a my jsme se jako největší oslové dusili a způsobovali si plicní nemoci za hadrami přes obličej. To dalo možnost některým výbojnějším typům aby nás v obchodě, nebo i na ulici napadali a častovali nás urážlivými názvy jen proto, že na tento nesmysl nevěříme.
Takže kolektivismus a přitom všichni zapomněli, že základem kolektivu je jedinec. Když nebude jedinec prosperovat, nebude prosperovat ani kolektiv. Nakonec jsme lidé, jsme živí tvorové, každý sám, což je opak kolektivismu. To je individualismus, to je základ všeho.
Ty největší historické činy byly vždy založeny na nápadu jedince. Těch prvních iniciátorů, kteří se k němu přidali nebylo nikdy víc než 1% lidské společnosti. Tito k sobě postupně přibrali 3% těch, které nová myšlenka zaujala. To už byl větší dav, takže k sobě postupem času přitáhl další a až jich bylo celkově asi 15%, tak nový nápad uvedli v činnost. Ten zbytek populace o ničem nevěděl a ani neměl zájem něco vědět.
Proto bychom si měli uvědomit, že všechny ty obtíže, se kterými se dnes potýkáme, jsou následkem kolektivismu. Kolektiv nemyslí, nedokáže přijít s novými nápady a tyto vyvinout. Kolektiv, neboli dav, myslí a jedná vždycky podle svého nejslabšího a nejnižšího článku, jak dokázal francouzský lékař, antropolog, psycholog a sociolog, Gustave Le Bon.
Je těžké říct, jak se s něčím takovým srovnat. Většina z nás pokaždé této kolektivistické myšlence propadne, i když komunismus, což byl typický kolektivismus, nás měl už dávno naučit být opatrnější. Jenže se tak nestalo a dnes není jak této ideologii uniknout. Ono to ani uniknout totiž nejde. Zde je nutno tyto tendence zastavit. Nikdo z nás nepřežije tuto dobu, pokud se nám nepodaří kolektivistické tendence zastavit.
Nemůžeme se proti tomu ale stavět do obranné pozice. Ne, to není dostatečné. Zde musíme přejít do útoku a ukázat těm, kteří zatvrdli v kolektivistickém způsobu myšlení, že to není ta cesta ze současné situace.
G. Edward Griffin ve svých 93 letech zakládá centra, která má v úmyslu rozšířit po celé Americe. Říká jim ‘Universita červené tabletky’ (Red Pill University). To je podle filmu ‘The Matrix’, kdy hrdina dostane nabídku červené tabletky vědění a modré pilulky ignorance.
Griffin hodlá v každém z těchto center shromažďovat 60 až 100 lidí, kteří tyto nové myšlenky pochopí a budou s nimi zajedno. Přes tyto účastníky se nové názory postupně dostanou do zbytku populace a tím způsobem celý svět postupně prohlédne a bude vědět skutečnou podstatu všeho dění a jak se bránit proti těm, kteří náš svět zkoušejí zničit.
Říká, že toto je postup našich nepřátel, kteří vždycky tak jednali a ani k tomu nepotřebovali mnoho lidí.
Ruský příklad
Ruský autor, Sergěj Glazov to bere trochu z jiné strany, když říká, že k tomu, abychom nad globalisty vyhráli, jsou potřeba dvě základní věci. Ta první je obstát v hybridní válce, kterou proti nám tito lidé povedou. A to druhé je, přimět Centrální banku aby podporovala stát, ve kterém sídlí a ne mezinárodní finanční instituci, jako je IMF (International Monetary Fund).
To je, co udělal ruský president Vladimír Putin. Plán Západu byl znovu implodovat Rusko, tak jako to udělali po skončení Sovětského svazu, v letech 1989-92. Tím by získali kontrolu nejen nad ruskými surovinami a přírodním bohatstvím země, ale také nad Hedvábnou cestou a byli by schopni postavit se i Číně. Hybridní válka, která je kvůli tomu účelu vedena skrze NATO se měla postarat o dobytí Ruska a ruské ‘elity’ by poté pomohly s odstraněním Putina z presidentského křesla.
Jenže nic z toho se nestalo. Rusové se odhodlali válku vyhrát a opravdu se jim to podařilo, i když se jednalo o hybridní válku, která je vedena na všech frontách, které existují. Jak říká bankéřka a finanční poradce, Catherine Austin Fitts, je těžké pochopit, jakým způsobem se Rusům podařilo hybridní válku proti NATO a prakticky proti celé polovině světa vyhrát.
Snad to bylo tím, že nezaháleli a od katastrofálních let po skončení Sovětského svazu, kdy se jim do země nastěhovaly mraky západních investorů a poradců, již od těch dob pilně pracovali na vývoji elektronických zbraní, které jim později pomohly znemožnit špionáž. Ovšem nejen zbraně byly nutné. Rusové také pilně budovali finanční zázemí a svoji vlastní samostatnost, aby nemohli být Západem žádným způsobem přelstěni. Jako další, už někdy v r. 2005 spustili program na vytváření zásob zlata. Dobře věděli, co mají dělat. Byli vyhoštěni z celosvětových trhů, takže si museli vybudovat vlastní náhradu.
Ten cíl, implodovat Rusko ve skutečnosti docílil pravý opak. Jednak přesměroval obrovské množství ruské ropy do Číny a do Indie. Tím samozřejmě podpořili asijský blok a také snahu BRICS o vytvoření takového platebního systému, který by vyhovoval všem. Jejich platební systém představuje opravdu značnou konkurenci americkému dolaru, takže Západní ‘myslitelé’ skrze své protiruské manipulace zabili husu, která klade zlatá vajíčka.
A pokračují v tom i nadále. Když se podíváme na to, co Trump navrhuje, tak jak by asi mohl považovat za základ Ukrajinu? To je nemožné. Ten jediný způsob je přivést Rusko zpátky do Evropy. Jenže jak to docílit, když ti stejní ‘myslitelé’ strávili 10 let ničením vztahů mezi Ruskem a jimi samotnými? Jak asi by mohli něco takového znovu vybudovat, když Rusko jim už nikdy nebude věřit?
Jen když se podíváme na Německo, to je v současné době zásluhou západních manipulátorů zbaveno průmyslu. Němci teď platí mnohem vyšší ceny za ropu a plyn, které sice jdou z Ruska, ale jsou filtrovány přes Indii, takže jsou mnohem dražší. Rusko prodá ropu a plyn Indii a Němci to koupí za mnohem více peněz. Je těžké odhadnout jak to, že si mohli američtí neokonové myslet, že něco takového bude k něčemu dobré.
Je též velmi podivné, že Západ tuto válku prohrál. Američané jsou odborníci na hybridní válku, kterou vedou tak, že zničí místní elity a dosadí místní vedení, které jim bude věrné. Je to způsob sabotáže a dozoru skrze místní osoby a vždycky to fungovalo, až tentokrát ne. Až Ukrajina se jim vymkla z ruky.
Jako další jsou zde všechny ty nesmyslné a nemorální sankce na Rusko. Jejich účel byl ohrozit jejich ekonomii natolik aby bylo možno dodat místní vedení, které by bylo věrné Americe a pak se sankcí zbavit. Ale ani to jim nevyšlo.
Neustálá kontrola
Jak Catherine A. Fitts přiznává, ona sama zkoušela celé dlouhé roky vybudovat firmu, docela malou firmu,, která by byla odolná proti útokům hybridní války.
Co je hybridní válka?
To jsou kybernetické útoky, fyzické útoky na jednotlivé osoby, právní útoky na firmy, požadavky tak zvaných ‘ochránců přírody’, kteří ve skutečnosti přírodu ničí, někdy i skutečná válka, která používá kulomety, tanky a děla, uměle vytvořená propaganda a mnoho dalšího. Ne, to nejsou jen hackeři. Paní Fitts přiznává, že není nic obtížnějšího, než docílit odolnost proti všem těmto útokům, protože náš protivník má v rukou veškerou rozvědku a neurologické zbraně, které neustále celou firmu a její zaměstnance sabotují.
Pak se lidé ptají, jak mají založit rodinu, jak mají vybudovat firmu, aniž by byli zničeni touto hybridní válkou? Jak mají vychovat děti, když mají ze škol vymyté mozky a různí lidé na internetu, kteří používají neurologické zbraně, je přesvědčují, aby brali hormony a změnili své pohlaví? Dnes žijeme ve světě, kde je všechno zezbraněno. To je hybridní válka!
Zároveň se globalisté snaží zavést digitální technologii, která by jim umožnila dohled nad vším finančním podnikáním. To je způsob jak zabránit lidem aby mohli podnikat cokoliv, aby mohli začít svoji vlastní firmu anebo se jinak osamostatnit. Jakmile bychom se zkoušeli jakkoliv osamostatnit, pak nám digitální bankovnictví zastaví účet a je po aktivitě.
Už teď můžeme vidět zjevnou snahu o něco podobného, když se ve formuláři ptají, jestli je majitel účtu politicky činný. Co je jim do toho? To není jejich starost. To je banka a my očekáváme bankovní služby a ne šťourání do osobního života. To stejné je, když teď na Západě vypovídají účty křesťanům. Jak to, že jsou dnes banky nábožensky založené? Odkdy? To je prostě něco neslýchaného.
Z toho důvodu nutně potřebujeme analogický finanční systém, což zahrnuje hotovost, osobní šeky a podobné instrumenty.
Zažili jsme Covid a nefunkční očkování, které bylo pouze na to, aby otrávilo populaci, protože nemocná populace není schopna bojovat s nepřítelem. Buďte si toho, prosím, vědomi.
Finanční svoboda
Z těchto důvodů zahájila paní Fitts cestování za finanční svobodou. Navštívila 26 amerických států a ujela 16 000 km jen proto, aby mohla mluvit s vládními představiteli jednotlivých států a s některými dalšími vedoucími osobami ve státě. Podobně jako dříve zmiňovaný G. Edward Griffin, i ona zkouší uvést v činnost něco, co nás může osvobodit.
Podle americké Ústavy totiž ta práva, která nebyla udělena federální vládě, zůstala vlastnictvím jednotlivých států. Tím pádem 50 amerických států, jejich vlády a jejich výkonné orgány mají jakási práva, která jim umožňují uzákonit osvobození od špehování a kontroly federální vlády. A jestliže se jí podaří toto podnítit v dostatečně velkém množství amerických států, pak je možné, že vládní špehování bude dočista zmařeno a lidé budou moci žít svobodně.
Možná je něco takového možné i v České republice. Na Slovensku to nejspíš nepotřebují. Máme přece jednotlivé kraje, není celá republika pod jedním vedením. Co když krajské úřady a jejich vedení mají možnost zvolit si postup, který jim vyhovuje a odvrátit obtěžující dozor hlavní, centrální vlády? K tomu účelu zbývá prostudovat Ústavu a zjistit co je možné.
To nejdůležitější
Skoro to vypadá, že to hlavní je v současné době zastavit digitální identifikaci, protože ten další krok je tyranie. V žádném případě bychom neměli souhlasit s digitálním finančním systémem. Ten je POUZE na naše okradení. Dávejme přednost hotovosti. Plaťme všude bankovkami, vyvarujme se kreditních nebo debitních karet a placení telefonem. Dáváme tím signál finančnímu vedení země, že nehodláme s jejich digitalizací mít nic společného.
A to třetí a poslední, odporujme vší mocí CBDC penězům. To nejsou opravdu peníze a my je nikdy nevlastníme. Jsou vázány na určité podmínky a když tyto nebudou splněny, tak nebudou ani žádné peníze. Zde jde ještě navíc o to, že CBDC budou svěřeny privátním firmám, které je budou obsluhovat. Tyto privátní firmy nemají nejmenší závazky nebo zodpovědnost vůči nám, vůči vládě a vůči národu.
Peníze státu má vydávat pouze stát sám. A zůstaňme u toho napořád.
Zde bylo již tolik sabotáže a snahy přesunout finance jednotlivých osob do velkých korporací, které by pak tyto účty obhospodařovaly. To ne kvůli tomu, že by ty korporace byly lepší na to co dělají, anebo výhodnější. Ten skutečný důvod je, že používají digitální technologii a zneužívají účty svých zákazníků ke kriminálnímu ovlivňování trhu.
To všecko byl podvod
Co byla tak zvaná pandemie? To byl totální podvod. Americká vláda dodala $5 bilionů z Centrální banky do systému a skoro všechno to skončilo investováno na Wall Street. A pak zavřeli hlavní obchodní třídu každého města. Deflace, která vznikla uzavřením malého podnikání, ospravedlnila inflaci, kterou by jinak $5 bilionů způsobilo.
A pak se ti, kteří obdrželi $5 bilionů vydali do světa a začali kupovat majetky od těch, kteří byli donuceni zavřít obchody na hlavní třídě. Tím pádem připravili majitele malého podnikání o nezávislý příjem a 35% všeho malého podnikání v Americe už nikdy neotevřelo své dveře.
Je docela možné, že v Evropě je to procento ještě vyšší.
Co je to za nepořádek?
Naše generace vyrostla v systému, kde se bankéři starali o finance a lidem zvolení představitelé vládli. Jenže v dnešní době je snaha oba dva systémy spojit v jeden a pak nám budou bankéři vládnout a diktovat jak finanční záležitosti, tak i záležitosti státu. Tímto způsobem se přesunujeme ze systému, kde jsme měli jakousi osobní svobodu, do nového systému, kde banky vládnou.
A jak se vyjádřil ředitel BIS (Bank of International Settlements), Augustine Carson, banky mohou vytvořit příkazy centrálně a mají potřebnou technologii, aby tyto příkazy na nás nanutily. Jednoduše řečeno, banky pak rozhodnou kde, jak a za jakých podmínek můžeme utratit naše vlastní peníze, čímž nás donutí udělat všechno co chtějí.
Jakmile bychom měli digitální systém bankovnictví, pak nezáleží čí bankovní systém to je. Ať už by to byl Bitcoin, anebo CBDC některé Centrální banky, automaticky se z něho stane digitální koncentrační tábor. To proto, že banky pak mohou kontrolovat, abychom necestovali víc než 2 km od svého bydliště a když už si něco tak troufalého dovolíme, pak naše digitální peníze tam nebudou platné. Ostatně, my se tam ani nedostaneme, protože naše elektrické auto přestane v určité vzdálenosti od domu fungovat. Když by vypnula elektřina, pak rovněž nemáme žádné peníze, protože bankovní počítače nejsou dostupné.
Digitální systém vyžaduje mnohem větší přísun energie. Vyrábět elektrickou energii v takovém množství ničí přírodu – toho si záhadně tak zvaní ‘ochránci přírody’ nevšímají. AI je ještě mnohem horší. A přitom je digitální technologie používána hlavně k tomu, aby byla docílena co největší centralizace. To je způsob jak nás okrást o všechno, co máme.
Když se kriticky podíváme na to, co může technologie docílit, tak s její decentralizací bychom ve skutečnosti měli mít mnohem víc bohatství a osobní spokojenosti. Protože centralizací platíme tyto parazity, globalisty, kteří tyjí z naší práce a snahy.
Bitcoin – jak moc je důležitý?
Centrální bankéři dnes akumulují další a další zlato a nemusí se vůbec obávat, že by jim obchody a jiní konkurovali, protože ti kupují bitcoin. Co je lepší?
Někteří propagují použití bitcoinu jako strategické záložní měny a v Americe je snaha zavést toto schéma celostátně. To je dokonalý podvod. Bitcoin byl totiž sveden na boční kolej. Stal se z něho systém, který je jako ‘jojo’ a jde chvíli nahoru, nebo dolů. Stačí málo a už se řítí směrem dolů, nebo jindy zase šplhá pomalu nahoru.
V současné době je totiž příliš mnoho bitcoinových milionářů. Takže je otázka, jak se dostanou ze své pozice? Jak dokážou vyměnit bitcoiny za peníze, nebo jiné majetky země, kde žijí, aniž by zničili celý finanční systém?
Majitelé bitcoinů zkoušejí argumentovat tím, že vládní programy a jednotlivé státní vlády kupují bitcoin za účelem vybudování ‘strategických zásob’. V Americe je to snaha použít peníze daňových poplatníků, státní cenné papíry a vypůjčit si od penzijních fondů na koupi bitcoinů. Bidenova vláda má opravdu v úmyslu toto provést.
V souladu s tímto plánem pokračuje také rozhovor o prodeji, anebo aukci amerických pozemků, které byly odhadnuty na určitou cenu. Už za Trumpovy první administrace byl podniknut podrobný výzkum severoamerického území a jeho nerostného bohatství a to všechno bylo odhadnuto na více než $500 bilionů.
Takže zde se jedná o výměnu území státu za bitcoin platidlo. Provedení takového plánu by umožnilo bitcoinovým miliardářům, kteří neví jak by své miliardy směnili za něco hmatatelného, aby prodali neviditelné bitcoiny výměnou za solidní kusy země i s nerostným bohatstvím a se vším všudy, co se tam nachází.
A daňoví poplatníci pak sklidí bitcoiny, které jsou sice v současné době na vysoké výměnné hranici, ale mohou klesnout na nulu během pár dní, nebo i pár hodin. Proto nechtějí rozumní lidé bitcoin; každý chce koupit pozemek, reálnou věc, neboli realitu.
Jestliže se tento plán podaří opravdu provést, pak je to ta největší loupež historie.
Má to ovšem ještě jeden podstatný háček. Když president Richard Nixon odstranil zlato jako podstatu amerického dolaru, ustanovil namísto zlata americké území, které mělo zaručovat stabilitu měny. Jaké právo má dnešní vláda prodávat americkou půdu, když tato už je vázána tím, že činí záruku pro americký dolar? Anebo jsou presidentská ustanovení zanedbatelná a pozemky mohou figurovat jako záruka několikrát po sobě? Taková záruka pak samozřejmě nemá žádnou cenu.
Jak zabránit všem těmto podvodům?
Pokrokový americký ekonom a profesor ekonomie, Gerald Epstein říká: “Demokratizujte finance tím, že vezmete banky bankéřům.” Ale jak vzít banky bankéřům?
Epstein je toho názoru, že náš současný bankovní a finanční systém upřednostňuje bohaté, velké instituce, čímž ničí společné dobro a ubližuje těm chudým. Něco takového je čistá plutokracie.
Jedním z řešení by bylo vytvořit alternativní bankovní systém, který by byl v určitém slova smyslu ‘veřejný’. Banky by byly vlastněny lidmi, jejich zákazníky, namísto bohatými finančníky. A nutno říct, že už k tomu pomalu dochází, například stát New Jersey už má jednu takovou banku. V Německu je to Sparkasse, která je vlastněna svými zákazníky.
Mezi ‘veřejné’ banky mohou patřit i státní banky a všechny ostatní finanční instituce, které nepovažují zisk za svůj hlavní cíl. Tyto banky by měly mít jakési poslání, jako například podpora místního podnikání, nebo propagace ochrany životního prostředí a podobné. Ta hlavní motivace ale nesmí spočívat ve hromadění zisků. Tím, že by banky nebyly nuceny vyplácet velké obnosy svým investorům a nadměrné platy svému vedení a majitelům, by měly levnější provoz a mohly by čítat méně za své služby.
Veřejné banky by se rovněž měly zdržovat investičních příležitostí, které s jejich posláním nesouvisí, anebo přímo nesouhlasí. Proto by neměly podporovat války, politické machinace,, nebo podniky a instituce, které nemají čisté svědomí a ví se, že například perou peníze.
Malé, místní banky doporučuje i Catherine A. Fitts jako obranu proti útokům globalistů na naše finance a soukromí.
Ty hlavní překážky, které takové malé banky mohou očekávat je například získání základního kapitálu a zajištění stálého přílivu peněz na půjčky zákazníkům. V Americe poskytuje toto zázemí bankám Federální Reserva, kam se mohou obrátit v případě nečekaných problémů.
Další obtíže mohou být očekávány od jiných banek, větších, které nebudou mít novou, výhodnější konkurenci v oblibě. Také politický nátlak je možno předpokládat, nemluvě o šikanování oficiálními organizacemi bankéřů, pokud nějaké ve státě existují.
Je to směr, kudy se v budoucnosti ubírat. A je víc a víc těch, kteří to chápou a dobrovolně se vydali na cestu.
ZDROJ: Jane Kaufman / PP