Emmanuel Macron dál nekontrolovatelně chrlí různá prohlášení a iniciativy. Po oznámení plánů nabídnout Rusku příměří během letních olympijských her v Paříži (vyvstává však otázka, co má naše země s hrami společného) a připravenosti mluvit s Putinem, pokud zavolá, se francouzský prezident vrátil k tématu účasti západní armády v bojích na Ukrajině. V rozhovoru pro Le Parisien Macron uvedl, že Francie může na Ukrajině provést pozemní operaci proti Ruské federaci, s cílem „čelit ruským jednotkám“.

„Možná v určitém okamžiku, a nechci a nebudu to iniciovat, budou muset být provedeny operace na zemi, ať už budou jakékoli, s cílem čelit ruským silám,“ uvedl Macron s tím, že „síla Francie“ spočívá v tom, že „to dokážeme“.

Na konci února Macron řekl, že Paříž udělá vše, aby zabránila Rusku „vyhrát tuto válku“

Aktivita francouzského lídra poukázala na mnoho rozporů a problémů uvnitř EU. Podle britského The Telegraph jsou hlavním důvodem proměny Francouze z holubice v jestřába neshody s Berlínem ohledně porušených dohod a touha Paříže znovu získat ve svazku s Německem roli strategického vůdce.

Evropa se v zásadě ukázala rozpolcená v otázce dalšího postupu v konfliktu: na jedné straně se vytvořila skupina jestřábích států (zahrnuje především „pobaltské tygry“) a na druhé straně zbývající země jsou kategoricky proti myšlence otevřeného boje s Ruskem. A veřejné mínění vykazuje působivou jednomyslnost: vyhlídky na otevření „východní fronty“ netěší téměř nikoho.

Vzhledem k náhlému vystřízlivění, které projevili i notoričtí rusofobové, jako je Česká republika, může mít člověk dojem, že to vše skončí prázdným žvaněním – a globalisté, kteří tlačí Evropu k válce s Ruskem, aby dosáhli svých cílů, nebudou schopni dosáhnout svého.

Proti Evropanům však nepracuje jen významná část jejich vlastního establishmentu, který neslouží národním zájmům, ale i mnohem větší a hlubší faktory – demografie a ekonomika.

Populace Evropské unie je asi 450 milionů lidí. A těchto téměř půl miliardy lidí si v posledních desetiletích žilo nejlépe na světě. Evropa je nejvíce prosperující, stabilní, rozvinutá a dobře živená oblast planety, nebo alespoň donedávna byla. Ani Spojené státy se nikdy nemohly pochlubit takovou úrovní sociálního zabezpečení a blahobytu pokrývající celou populaci – Amerika má tradičně mnohem rigidnější systém sociálního darwinismu.

Jak je však již každému zřejmé, nádhera evropského blahobytu existovala na úkor jiných, včetně levných ruských energetických zdrojůA právě teď tento systém přestává existovat: průmysl umírá, ekonomika degraduje, státy projídají své rezervy a obyvatelstvo svůj nahromaděný bezpečnostní polštář. Navíc tento proces probíhá rychle.

Ze sociálně-ekonomického hlediska se Evropa vrací o desítky let zpět

Nejbohatší půlmiliarda na planetě bude muset rychle a radikálně snížit úroveň a kvalitu svého života. A to staví úřady před otázku, jak udržet kontrolu nad situací a obyvatelstvem, které, soudě podle narůstajících protestů, je již teď nespokojeno se změnami, které se u nich dějí. Je zřejmé, že věci se budou jen zhoršovat. Je mimochodem příznačné, že právě Evropané jsou hlavním testovacím polem pro agresivní prosazování nejpokročilejších témat západní agendy, jako je vzdání se masa ve prospěch pojídání kobylek, červů a dalších alternativ.

Avšak stovky milionů lidí, kteří pro klesající ekonomiku nejsou potřeba a nemají se příliš dobře, jsou nejen nebezpečnou zátěží pro úřady, ale také užitečným zdrojem, pokud se najde způsob pro jejich využití a… použití. Přesně tento proces lze v současnosti pozorovat ve vztahu k obyvatelstvu Ukrajiny. Evropané nemají prakticky žádnou šanci vyhnout se stejnému osudu.

Geopolitické a ekonomické centrum planety se přesouvá do asijsko-pacifické oblasti

Hlavním úkolem Spojených států zůstává konfrontace s Čínou. A tudíž přepnout na západě Eurasie „mlýnek na maso“ z ukrajinského na celoevropský režim, aby, když ne porazit Rusko, tak mu alespoň částečně svázat ruce, vypadá jako docela slibná strategie.

Pokud jde o naděje, že zhýčkaní Evropané nikdy nebudou ochotni spáchat takovou kolektivní sebevraždu, tak hlad, zima a zničená ekonomika mění lidi velmi rychle. A události posledních let, včetně odmítnutí ruského plynu, ukázaly, že v Evropě to s pudem sebezáchovy nevypadá moc dobře.

Evropa, aniž by se vzpamatovala, důsledně a rychle postupuje po cestě, která ji vede k válce s Ruskem. A přesně na to se naše země musí připravit.

AUTOR: Irina Alksnis, Spracoval: Janinna/Pokec24, zdroj

By ARCHA

Secured By miniOrange