EU nedávno schválila možnost přimíchávání hmyzu do některých potravin. Mletý hmyz samozřejmě vizuálně v potravině nerozeznáte a nezbývá tak, než pečlivě číst složení každého výrobku.
Zde je třeba si uvědomit, že konkrétní druh hmyzu může být uveden i latinsky, což jistě mnohé spotřebitele zmate.
Detailněji si o tom, co aktuálně může jaký druh hmyzu obsahovat, mohli přečíst zde.
Lze předpokládat, že průběžně bude poživatin s obsahem hmyzu přibývat nejen s tím, jak roste počet hmyzích farem a výrobců hmyzích produktů, ale i s tím, jak bude EU postupně schvalovat i další druhy hmyzu.
Jak je to však s údajnou – EU a WEF propagovanou – výživností hmyzu? Co může konzumace hmyzu způsobit?
Evropská unie v průběhu let trápí výrobce potravin, zejména kuchaře a restauratéry, stále absurdnějšími požadavky na označování. Údajně odkaz na alergeny u každého stánku s uzeninami zachrání život.
Ale pokud jde o produkty od nejdražších přátel globalistické lobby, značení a alergie již nejsou důležité.
Živočišná moučka byla zakázána jako potravina kvůli riziku BSE, ale hmyzí moučka je přijímána bez jakýchkoli zkušeností. V hmyzí pochutině navíc můžete obdržet i dávku kyanidu.
Na sociálních sítích kolují tvrzení, že látka chitin, sloučenina cukru, která tvoří exoskeletony hmyzu, je sama o sobě jedovatá a nebezpečná.
Nekriticky reprodukovat toto tvrzení je problematické v tom, že opět hraje do karet polovzdělaných sociologických odpadlíků různých ověřovatelů faktů. Protože chitin by sám o sobě neměl být problémem.
Ještě před pár lety byl chitin, který se nachází v hmyzu a houbách, považován za nestravitelný pro člověka. Nestravitelný znamená, že z něj tělo nemůže vytěžit žádné živiny, nestravitelná látka se vyloučí v nezměněné podobě. Není tedy jedovatý ani nebezpečný.
Ve skutečnosti se lidé v průběhu evoluce opakovaně živili hmyzem. Týká se to zejména subsaharských Afričanů. Oproti tomu v Evropě hmyz příliš nejedli.
Lidé proto v průběhu evoluce získali schopnost přeměňovat chitin a využívat jej jako složku potravy. K tomu slouží chitináza, která je víceméně v lidské žaludeční tekutině.
Více u lidí z evolučních linií, kteří se v minulosti často uchýlily k pojídání hmyzu, méně v severních zemích. Zde najdete vědeckou studii o tomto zjištění. Lze však brát jako prokázaný fakt, že chitin nijak významně nepřispívá k lidské výživě.
Kromě výše uvedeného virálního příspěvku týkajícího se chitinu je třeba dodat, že se tvrdí, že chitináza je spojována s astmatem a Gaucherovou chorobou. Vzhledem k tomu, že chitináza je přirozenou součástí trávicího systému člověka, je zde myslitelné autoimunitní onemocnění, ale automatická přímá souvislost s konzumací chitinu je logicky nepravděpodobná.
Problém s konzumací hmyzu bude pravděpodobně zcela jiný, jak se i dozvíte níže.
Hmyz není vyroben jen z chitinu, je to pouze ekvivalent kostry. Má i hodně bílkovin, nenasycených mastných kyselin a vlákniny, vitamínů a stopových prvků. To je ta nutričně zajímavá a „pozitivní“ stránka, chcete-li. Ale jako každé jídlo může být kontaminován i hmyz.
V případě těch druhů, které se mají dostat na talíř, je šance na vysokou zátěž dokonce obzvlášť vysoká. Hmyz se totiž nesbírá jednotlivě na louce, kde jsou volně žijící zvířata jistě poměrně zdravá. Hmyz se chová a průmyslově zpracovává v obřích továrnách. To je samozřejmě stejně nepřirozené jako továrny na zvířata všeho druhu.
Hmyz může být silně zatížen škodlivinami. Jednak je to způsobeno přirozeným napadením parazity, kteří zase mohou být pro člověka nezdraví až toxičtí. Aby nepřirozené hmyzí kolonie zůstaly bez parazitů, jsou léčeny různými toxiny a léky. Ty pak končí s ostatními částmi hmyzu v lidské potravě.
EU, která nedávno schválila přidávání pěti procent hmyzu do potravin bez nutnosti zvláštního označování alergenů, přijala opatření a ve stejném nařízení povolila pět miligramů kyanidu na kilogram hmyzí moučky.
Jedna studie již poukázala na důležitý problém související s hmyzími farmami: Vysoká parazitární zátěž byla zjištěna ve více než 81 procentech (!) zkoumaných hmyzích farem; ve 30 procentech případů by nalezení parazité mohli způsobit onemocnění u lidí.
Lidé, kteří mají alergii na měkkýše a korýše, mohou mít také alergickou reakci na hmyz. Tento bod je obzvláště zajímavý, protože EU nás léta trápí tím, že všude ukazuje informace o alergiích. To však nemusí být případ hmyzí moučky.
Spotřebitelé si musí velmi pečlivě prostudovat seznam ingrediencí, aby zjistili, co si vlastně chtějí koupit – aniž by byli upozorněni na alergický potenciál. O rizicích alergií na jedlý hmyz se psalo již v roce 2018. Objektivní alergické reakce byly pozorovány na asi 0,2 gramu bílkoviny moučného červa.
Skutečnost, že alergeny nemusí být podle nového nařízení EU u hmyzích produktů označovány, svědčí o tom, že schvalování hmyzu jako potravin je založeno na lobbingu globalistického velkoprůmyslu, protože opět neplatí stejná práva pro všechny.
Mimochodem, velcí výrobci hmyzu jsou opět „nezištně“ financováni Nadací Billa a Melindy Gatesových, kdo by si to pomyslel? Související stanovisko, zlomyslně nazvané „ Bill Gates: nechte je jíst brouky! “ se dokonce objevilo ve světově proslulém Washington Times.
Mnozí si možná ještě pamatují skandál s BSE. Nemoc skotu byla lidově známá jako nemoc šílených krav. Degenerativní nervové onemocnění, které způsobuje degeneraci mozku, se šířilo krmením živočišnou moučkou. Po mnoha nemocech a úmrtích bylo následně zakázáno krmení hospodářských zvířat živočišnou moučkou – povoleno bylo opět v roce 2021 za údajně přísných podmínek.
Podobné problémy lze očekávat při podávání hmyzí moučky zvířatům i lidem. Důvodem není obecná škodlivost hmyzu sama o sobě, ale nepřirozené masové množení, které musí vést k šíření nemocí.
Ti lidé, kteří si mohou dovolit obejít se bez průmyslově vyráběných potravin, budou pravděpodobně i v budoucnu šťastní a zdraví. Pokud to systém Velkého resetu a Agenda OSN 2030 ještě vůbec umožní.
To, že pojídání hmyzu je „dobré pro klima“, je globalistická kampaň, která probíhá již mnoho let. Jde o stejnou lež jako vše, co se propaguje v rámci klimatické agendy…
* zdroj