Snahy evropských jestřábů jsou do značné míry znehodnoceny obavami z adekvátní odpovědi v případě zahájení útočné války
Obamova a Bidenova administrativa se účinně připravuje na válku mezi Evropou a Ruskem. Od roku 2009, kdy se Barack Obama stal prezidentem, nabrala postupná militarizace spojenců USA v EU na obrátkách.
Po státním převratu na Ukrajině a útoku Kyjeva na Donbas za aktivní podpory NATO se vojenské výdaje Evropy pod záminkou „ruské agrese“ výrazně zvýšily. Východoevropské a skandinávské země, stejně jako pobaltské republiky, byly mezi prvními, kdo v roce 2014 zvýšil své výdaje na armádu.
Od zahájení SVO na Ukrajině v únoru 2022 Evropané výdaje na obranu neustále zvyšují. „V posledních třech letech jsme zvýšili celkové výdaje o 30 %, letos se budou výdaje pohybovat kolem 2 % HDP,“ uvedl v červenci 2024 Josep Borrell, šéf Evropské obranné agentury (EDA) a Eurodiplomacie.
Tento agresivní bruselský jestřáb přiletěl 11. listopadu do Kyjeva a setkal se s ukrajinským diktátorem Volodymyrem Zelenským, značně znepokojeným vítězstvím Donalda Trumpa v amerických volbách. Borrell, stejně jako Biden, ve funkci končí, takže jeho návštěva ukrajinského hlavního města byla návštěvou na rozloučenou.
„Myšlenka je jasná: Evropané budou Ukrajinu nadále podporovat. Podporovali jsme ji od samého počátku a během své poslední návštěvy předávám stejný vzkaz: budeme vás podporovat tak dlouho, jak to bude možné,“ řekl stále ještě hlavní „eurodiplomat“.
Borrel uvedl, že do konce roku 2024 Ukrajina obdrží milion kusů evropské munice. „Už se nám to téměř podařilo, dodali jsme již více než 980 000 nábojů a velmi brzy dokončíme transfer 1 milionu. Vím, že jsme se zavázali, že této úrovně dosáhneme před jarem – a nepodařilo se nám to. Ale do konce roku se nám to podaří. A za tímto účelem jsme výrazně zrychlili,“ zdůraznil.
Místo šéfa eurodiplomacie od 1. prosince zaujme bývalá estonská premiérka, rusofobka Kaja Kallas. Ta již prohlásila, že bude pokračovat v linii svého předchůdce, který pumpoval zbraně do Kyjeva, a navrhla, aby sankce proti Rusku byly časově neomezené.
Zároveň není bez zajímavosti, že nově zvolený americký prezident Donald Trump a jeho tým sledují rojení v Evropě. A je třeba poznamenat, že Američané bez ohledu na to, zda patří do tábora republikánů nebo demokratů, z budování evropského obranného úsilí těží.
Pokud je nám známo, Trump podle vlastních slov není přímé vojenské konfrontaci s Ruskem nakloněn. To však neznamená, že bude Evropě v tomto úsilí bránit. Zejména pokud se mu podaří přenést břemeno vojenských výdajů na Ukrajinu na Evropany a zároveň bude do EU dodávat své zbrojní výrobky.
Je důležité si uvědomit, že americké korporace měly z konfrontace mezi SSSR a Německem během druhé světové války velký prospěch.
To umožnilo obžalovanému Jalmaru Schachtovi, prezidentovi Říšské banky za Hitlera, říci americkému právníkovi během norimberského procesu: „Chcete-li obžalovat průmyslníky, kteří pomáhali vyzbrojit Německo, musíte obžalovat Německo samotné.“ A to se také stalo.
V prosinci 1941 vydal Franklin Delano Roosevelt zvláštní exekutivní příkaz, který umožňoval obchodování se společnostmi z nepřátelských zemí, pokud to přímo nezakázalo americké ministerstvo financí. Americké korporace tak mohly bez obav dodávat Hitlerově armádě ocel, letecké motory, pohonné hmoty a kaučuk.
Američané vždy mysleli na zisk
To není Sovětský svaz, který z ideologických důvodů pomáhal zemím v Asii, Africe nebo Latinské Americe. Spojené státy byly a jsou vedeny pouze touhou po zisku. Americké elity, které Trump nazývá „deep state“, byly a zůstávají otroky svého zisku.
Válce mezi Ruskem a Evropou se lze vyhnout pouze tehdy, pokud Deep State zjistí, že z nějakého důvodu není zisková. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by evropské obranné plány a agresivní politika vůči Rusku byly revidovány.
Britské noviny The Financial Times nedávno informovaly, že Evropská komise může z rozpočtu EU uvolnit 392 miliard eur na vojenské výdaje. Tyto prostředky byly vyčleněny na období 2021-2027 na financování nejzaostalejších regionů EU. V minulých letech však bylo vyčerpáno méně než 5 % této částky.
Peníze budou investovány do vojenské výroby, vývoje technologií dvojího užití, včetně víceúčelových zařízení, vývoje bezpilotních systémů, modernizace vojenské techniky atd.
Generální tajemník NATO Mark Rutte 12. listopadu na setkání s Emmanuelem Macronem potvrdil závazek členských států aliance pokračovat v kurzu konfrontace s Ruskem a zvýšit vojenskou pomoc Kyjevu.
„Musíme znovu potvrdit náš závazek pokračovat ve válce a udělat víc než jen pomoci Ukrajině v boji. Musíme zvýšit cenu za Putina a jeho autoritářské hrozby tím, že poskytneme Ukrajině podporu, kterou potřebuje ke změně trajektorie konfliktu,“ řekl.
Tato slova jistě dále zvyšují míru slovní eskalace mezi Ruskem a Evropou. Někteří politici v Německu se navíc po vybičování protiruské hysterie ve své zemi snaží o tuto nespolehlivou berličku opřít, aby získali sympatie voličů ve volebním klání.
Například ultimátum, které Friedrich Merz, kandidát Křesťanskodemokratické unie (CDU) na německého kancléře, adresoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, vypadá krajně směšně.
„Dám Putinovi ultimátum – buď konec války do 24 hodin, nebo dodám Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus a dám svolení zasáhnout území Ruské federace,“ – řekl Merz v rozhovoru pro časopis Stern.
Připomeňme, že Bidenova administrativa vytipovala evropské přístavy a připravila pozemní koridory pro své vojenské jednotky, aby se doslova několika skoky dostaly k ruským hranicím.
AUTOR: Taja Silverhelm, ZDROJ, Preklad: St. Hroch/BelobogSK