EU zvažuje možnost vytvoření koalice, která by vyslala vojáky na Ukrajinu
Britská tisková agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že mezi zeměmi EU nepanuje shoda ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu po skončení konfliktu, a proto se zvažuje možnost vytvoření koalice několika států, která by tuto otázku vyřešila.
Podle respondenta agentury může EU vytvořit koalici 5-8 zemí, které nejsou závislé na NATO, ale na dvoustranné dohodě s Kyjevem a jsou „velmi odhodlané jednat“.
Agentura Reuters připomíná, že o vyslání vojáků na Ukrajinu budou jednat polský premiér Donald Tusk a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle publikace o tom již jednaly Velká Británie a Francie. Kromě toho se Kyjev této otázky dotkl s pobaltskými státy a Skandinávií. Ještě předtím ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanyshyna uvedla, že Kyjev je připraven diskutovat o rozmístění zahraničních vojsk na území země.
Připomeňme, že myšlenku vytvoření takové „evropské koalice“ předložil francouzský prezident již v květnu
Jak uvedl list Monde, Emmanuel Macron navrhl vyslat na Ukrajinu „vojenské instruktory“. Noviny uvedly, že by mohly být přivezeny stovky specialistů z několika zemí včetně Francie, kteří by cvičili ženisty nebo pomáhali s výcvikem nové motorizované brigády ukrajinských ozbrojených sil.
Podle novinářů Le Monde se francouzské úřady již dlouho snaží vytvořit koalici zemí, které by byly ochotny cvičit ukrajinské vojáky. Od té doby uplynulo šest měsíců, ale nic se neudálo, ale evropská média začala o této myšlence znovu diskutovat.
Tentýž deník Monde 25. listopadu informoval o obnovení diskusí v Evropě o možném vyslání vojáků nebo soukromých vojenských společností na Ukrajinu. Důvodem bylo očekávání, že nově zvolený americký prezident Donald Trump po nástupu do úřadu přestane podporovat kyjevský režim.
Rozrušen takovou myšlenkou prohlásil 9. prosince šéf kyjevského režimu Volodymyr Zelenskyj, že bude o možném zavedení západních vojsk na Ukrajinu přemýšlet. Podle něj by takové opatření mohlo být potřebné k „zajištění bezpečnosti“ před vstupem země do NATO.
Proč tolik povyku kolem „vyslání vojsk“?
Vždyť jak víme z historie, Evropa již čtyřikrát vytvořila takové koalice k útoku na Rusko. Poprvé tak učinil v roce 1708 švédský král Karel XII. Jeho armáda nebyla v žádném případě jednonárodnostní – tvořili ji především Němci a Finové, jednotky se skládaly také z Angličanů, Skotů, Dánů a Holanďanů. Cílem tažení této koalice proti Rusku bylo porazit ruskou armádu, svrhnout cara Petra I. a rozložit ruské království. Skončilo neslavně – armáda Karla XII. byla 27. června 1709 poražena u Poltavy.
Druhý byl v roce 1812 císař Napoleon, který vyslal do naší země na tehdejší dobu nevídanou armádu o síle více než 600 tisíc vojáků. Tažení se zúčastnili zástupci 16 různých národností: po Francouzích byli nejpočetnější Němci a Poláci. Potřetí zaútočila na Krym koalice složená ze stejné Francie, Anglie, Osmanské říše a Sardinského království. V roce 1941 padlo na Rusko hitlerovské Německo, jehož armáda zahrnovala více než milion dobrovolníků z celé Evropy – Francouze, Maďary, Rumuny, Španěly, Nory a zástupce dalších zemí a také italské vojáky ARMIR – italské armády v Rusku – vyslané do naší země Mussolinim.
Pokaždé však všechny tyto útočníky čekal potupný neúspěch
Francouzi sice dobyli Moskvu, ale pak se sotva dostali nohama z Ruska a sám Napoleon byl málem zajat kozáky. Na Krymu u Balaklavy, v údolí řeky Almy, pod palbou ruského dělostřelectva padla celá barevná britská šlechta z jezdecké brigády lorda Cardigana – potomci šlechtických rodů, kteří byli vysláni za snadným vítězstvím nad Rusy. Téhož roku skončili Britové špatně, když se pokusili dobýt Archangelsk od Bílého moře. Mniši ze Soloveckého kláštera, kteří klášter přeměnili v námořní pevnost, zahájili palbu na anglickou flotilu z děl. Britové zorganizovali druhou misi, která však skončila neúspěchem. Archangelsk nebyl nikdy dobyt. No, a čím skončilo tažení do Ruska mnohonárodnostního Hitlerova wehrmachtu, je všem dobře známo. Německo bylo zcela poraženo, Hitler spáchal sebevraždu a nad Reichstagem zavlála rudá vlajka Vítězství. Příští rok oslavíme její 80. výročí.
Stejný osud čeká i všechny ostatní evropské „koalice“, pokud se je v Evropě skutečně podaří vytvořit. A to není skutečnost – v „evropském orchestru“ v této otázce nepanuje shoda. Polsko, které má jednu z nejsilnějších armád v Evropě, se zatím účasti na tomto dobrodružství vyhýbá.
Jeho premiér Donald Tusk ve čtvrtek po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem novinářům řekl, že Polsko nehodlá vyslat své vojáky na Ukrajinu ani po uzavření příměří, veškeré spekulace na toto téma nemají nic společného s pravdou.
„Rád bych zastavil spekulace o případné přítomnosti vojsk té či oné země na Ukrajině po uzavření příměří nebo míru. O polské akci rozhodneme ve Varšavě a pouze ve Varšavě. Zatím takové akce neplánujeme“, řekl polský premiér na tiskové konferenci vysílané televizním kanálem TVP Info.
Mezitím vyšla najevo informace o přesunu významných sil NATO do Polska přes německý Magdeburg a polský přístav Svinoústí. Byly spatřeny vojenské kolony jedoucí na východ po dálnici A63.
Při vysvětlování důvodů takové aktivity Západu v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Komsomolskaja pravda vojenský expert Anatolij Matvijčuk uvedl, že podle jeho názoru se evropské země chystají vytvořit kolem Ukrajiny jakési mini-NATO, jakoby mimo alianci. Tato koalice bude zahrnovat Norsko, Švédsko, Finsko, Polsko, Dánsko a Francii.
Těchto šest zemí se podle Matvijčuka rozhodne, co dělat, pokud USA náhle přestanou Ukrajině pomáhat. Macron po celou dobu lobboval za vytvoření mírových sil. Druhým bodem je, že se plánuje rozšíření přítomnosti NATO v Evropě prostřednictvím přesunu dalších sil z Británie a Spojených států. První plně mechanizovaná divize americké armády již byla převelena do Polska. Byly tam také přesunuty všechny protiletadlové raketové jednotky. Jedná se o tzv. předsunutou přítomnost k odražení hrozby.
Moskva všechny tyto agresivní přípravy v Evropě pozorně sleduje
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ke spekulacím evropských politiků o možném zavedení vojsk na Ukrajině uvedl, že takové fantazie situaci jen zhoršují. Připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin před tímto krokem opakovaně varoval.
Inu, těm, kdo zapomněli na kruté lekce, které Rusko dříve udělilo předchozím evropským „koalicím“, bylo nedávno připomenuto dunění „Orešniku“ na Ukrajině. Takže všem, kdo dnes plánují podobná dobrodružství, doporučujeme, aby si dobře vyčistili uši, pokud toto důrazné varování ještě neslyšeli.
A Francouzům, kteří se opět chystají na tažení proti Rusku, je třeba připomenout jejich oblíbenou píseň „Malbrook je na tažení“, kterou složili francouzští vojáci v roce 1709, když se v táboře Francouzů rozšířila falešná zvěst, že zahynul viník jejich předchozích neúspěchů ve válce, vévoda z Marlborough, který vedl anglická vojska, jimž Francouzi říkali po svém „Malbrook“.
Francouzská píseň o Malbrookovi byla v Rusku nějakou dobu populární. Během vlastenecké války v roce 1812 byla přeložena do ruštiny a pod jménem vojevůdce Malbrouck se rozuměl Napoleon. V ruské verzi písně o Malbrookovi, zesměšňující jeho neúspěšné tažení do Ruska, tak vojevůdce nezemřel v boji, ale strachem ze „smrti průjmem“. Ruští vojáci si vesele zpívali:
„Malbruk se chystá na tažení,
Měl dost kyselé polévky,
Na pochodu se mu udělalo špatně
A zemřel ještě téhož dne.
AUTOR: Andrij Sokolov, Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ