Tento text neplatí jen o nás samotných, ale platí pro všechny, co se poddali úlisnému vábení snadného života, kde vše se vyřeší koupí toho „správného chlastu, kávy, auta, či čeho, pro dokonalé štěstí“ podle reklamy. PLATÍ PRO VŠECHNY ZATVRZELÉ PŘÍZNIVCE „ZÁPADNÍ CIVILIZACE“ kdekoliv. Bohužel si ho nejspíš nepřečtou ti, kteří by měli…
Dovolil jsem si využít parafrázi v odpovědi na slavný výrok Julia Fučíka. K čemu? Abych se zeptal I těch lidí, co chtějí protestovat proti vládní politice. Ne proto, že bych s nimi v tomto nesouhlasil, ale na něco jiného.
Nebudu se ptát, co dělali kolem „listopadu“ 89, té hanby československých lidí a státnosti, protože to bylo předurčeno zrádci typu Gorbačova na mezinárodní scéně a odpor by vyžadoval pevný blok všech lidí u nás s jasným odhodláním. Ne proto, aby se zachránil systém, ale aby se zachránilo to, kvůli čemu umírali předkové těch, co žijí dnes a dnes sklízí již své vlastní plody.
Zeptám se jinak a na něco jiného
Co jste dělali, když vědomě a zcela průhledně, krátce poté po „listopádu“ začali ničit školství? Kdo se postavil třeba (zdaleka nejen tomuto) „legračnímu bonmotu“ Zemana, tehdy ještě jen politika „ekonomického Pepka vyskočila“, o tom, že naše školství je na nízké úrovni? Mnozí dokonce nadšeně tleskali tomuto bonmotu a souhlasili. Ve skutečnosti jsme měli jedno z nejlepších školství na světě!
Co jste dělali, když začali likvidovat celý průmysl u nás, s tím, že si to všechno, co budeme potřebovat, raději koupíme? Vždyť copak nikomu nedošlo, že je také nutné mít ZA CO to „něco všechno“ koupit? Všichni budeme podnikat a kdo ne – je lůzr, idiot, beran, parchant, otrok a nic nechápe! Tohle jsou slova jednoho známého politika … nevzpomenete si na jeho jméno? Nedivím se. Na vlastní blbost, které se i nadšeně tleskalo, se tak rádo zapomíná…
Co jste dělali, když se systematicky likvidovalo zemědělství – a mimochodem má být hůř, mnohem hůř, podle představ EU, už jen podle JIŽ schválených direktiv – kdo protestoval proti „skvěle vyjednaným podmínkám“ našeho zemědělství v rámci EU? Všichni jste se už už viděli jako velkostatkáři … nebo ne? Ale nelžete! Když družstevní hospodaření i přes problémy dokázalo jednu věc, která nikdy dosud nebyla – lidé na venkově získali nejen zaměstnání, ale především dostatek volného času! A volný čas, to je nedílná součást svobody, té skutečné!
Co jste dělali, když každý rok – a zvláště ještě v období těsně předcházející „kovidu“ – bez jakéhokoliv zdůvodnění, či dokonce jen oznámení, či komentáře v médiích celkem pravidelně zvyšovaly obchody ceny? A ve výsledku u některých druhů zboží za rok i o víc než deset procent … To je přece normální „dvouprocentní“ inflace! Já vám však řeknu – není!
Co jste dělali, když nám odebírali vliv na zásobování vodou, energiemi? Nic se přece neděje, blbečku!
Co jste dělali, když nás okrádali a okrádají, různými způsoby a manipulacemi doslova za „bílého dne v poledne“? Ech co, já na to ještě – heč – mám!
Co jste dělali – a co děláte – když naše potomky „táhnou“ pryč od tradic, hodnot a víry předků? Na to mne slušná odpověď nenapadá, protože jsem se tehdy tak trošku angažoval v tom odporu „nové době“ … a znám to na vlastní oči.
Co děláte, když neprávem ničí úroveň důchodů a vyhrožují, že pak už nebudou nikdy žádné důchody před Vašimi pětasedmdesátými narozeninami? Mlčíte, protože, já ještě v důchodu nejsem a já se toho ani nedožiju! A vůbec důchodci jsou verbež, zbytečně nám zabírají místo a odebírají peníze. Já vám řeknu – pravý opak je pravdou.
Je toho ještě mnohé, na co bych se mohl zeptat, ale já vám řeknu, co jste vždy dělali:
Jednoduše jste mlčeli
Stahovali jste se do svých „zákopů“, kde se vám zdálo, že na všechno ještě máte! Drželi jste hubu a krok mnohem spolehlivěji než za „komunistů“. Odmítli jste bojovat o svůj život, ale to by nebylo to nejhorší,
Vy jste ale odmítli bojovat i o životy svých vlastních dětí i vnuků!
Posmívali jste se těm, kdo se snažil NĚCO zachránit, či proměnit k lepšímu – ČEST A SLÁVA TĚM VÝJIMKÁM!! – , ťukali jste si nad nimi na čelo v hospodách u piva a panáka rumu, v kavárnách u kafe, doma v kuchyních, v práci, i mezi svými a říkali jste, že tihle cvoci tomu přece nerozumí! Jsou to samí komunisti! Jen si vzpomeňte a buďte aspoň jednou jedinkrát k sobě samým zcela upřímní! Že to nejde? Cítíte se stále na výši, že vy přece … a VŮBEC CO SI TO DOVOLUJEŠ, CHTÍT PO NÁS MYSLET, TY ŠUPÁKU JEDEN!!?
VY SAMI JSTE PŘECE UMOŽNILI TENTO STAV VĚCÍ!
Tak se nedivte, že ONI, ti co uchvátili moc u nás na základě Majdanu v roce 1989, došli tak daleko v činech PROTI Vám (Nám). Že se Vám (Nám) vysmívají přímo do ksichtu. Protože i Vy jste mlčeli. Mám třeba připomenout výroky Václava Klause, Miloše Zemana a třeba Topolánka a mnoha dalších „vrcholných“ politiků? Pokud máte aspoň trošku paměti, znáte je možná lépe než já.
Ne, není pravdivé lidové rčení – mlčeti zlato.
Protože když mluvíte, jasně se ukazuje, čím a kým ve skutečnosti jste, co umíte, jaký v realitě jste, je to podobné, jako když neumíte naslouchat, co kdo doopravdy říká! A jen slovy můžete říci, co chcete a proč. Za tím mlčením se ale schovávají i dokonalí idioti. A my jsme jako celek idioti, protože jsme – mlčením – dopustili, že to, za co umírali naši předkové a co vybojovali, že jsme to ztratili a ztrácíme.
Já Vám řeknu, jak to skončí
Bez ohledu na to, jestli se podaří nebo nepodaří tuhle vládu-Nevládu (kterékoliv země v rámci EU) odstranit nebo ne, pak zase po možné krátké pauze, když ne hned, začnete mlčet. Stáhnete se znova do hospod, k televizi, do svých zákopů vlastního maličkatého světa uprostřed vaší hromady harampádí a haraburdí. Protože přestanete, pokud vůbec začnete, znova myslet. Protože oni vyhráli. Vyhráli boj o to, že Vy nejste a nebudete OCHOTNI myslet. Myšlení, to skutečné, strašně bolí. Ne, že by to bylo bolestivé fyzicky, ale psychicky, protože to znamená v první řadě schopnost přiznat si svoje vlastní nedostatky a omyly. Ale téměř každý se přece cítí chytřejší než sám Pán Bůh … nebo aspoň archanděl Gabriel …
Takže koalice SPOLU (změň podle země) je přímým výsledkem (ne)činnosti Vás (Nás) jako celku, jako občanů této země. Naprosto stejné je to i v jiných zemích, jako jsou USA, Kanada, v rámci EU, a vůbec celé té „západní takzvané civilizace“. Dnes je dobře vidět, kdo se ve světě alespoň snaží bojovat o svá práva, o svou víru, o svou budoucnost, suverenitu, o možnost normálně žít.
A často jsou to země a národy, kterým je zvykem se „u nás“ na tom „zlatém Západě“ vysmívat, pomlouvat je, hanit je …
Takový boj nikdy není snadný a zadarmo a ani bezpečný pro zdraví, či dokonce životy. A o to se právě nejvíce bojíte!
Nevím, jestli toto rčení mají ve všech zemích, jazycích, ale v nějaké podobě asi ano – a to, že NIC NENÍ NIKDY ZADARMO. A pokud ano, pak je to prostě past. Stejně jako dotace na zemědělství, které ve skutečnosti jen kupují „elitám EU“ čas na jeho likvidaci. Nic víc, ale také nic méně. A pokud si neuvědomíme, že i my po vstupu „na ten zlatý Západ“ jsme žili a ještě žijeme jako ta „slavná západní civilizace“ na úkor zdrojů (neo)kolonií, byť zprostředkovaně, nic se ani u nás ani jinde VE SKUTEČNOSTI na tom „zlatém idiotském západě“ nezmění.
Pokud si chráníte svoje hromádky štěstí – „kupy peněz, zlata, stříbra, haraburdí podle reklam, kuču čummobilů“, tak já vám dám ještě jednu prognózu – VY PROSTĚ A JEDNODUŠE ZCHUDNETE, O TOHLE VŠECHNO PŘIJDETE, PRÁVĚ PROTO ŽE MLČÍTE, NEMYSLÍTE A JSTE LHOSTEJNÍ. Možná nakonec přijdete i o ten život. I když tohle absolutně nikomu nepřeji, ale prognóza je prognóza.
Jo, a pořiďte si Korán, nechte růst vousy, ženy by si měly pořídit spoustu – pokud možno černé -látky na zahalení svého těla i obličeje, pořiďte si turban a modlitební kobereček, brzy se vám to bude hodit. Když už nechcete myslet.
Pokud chcete změnu, tak byste si měli uvědomit, že jediná smysluplná změna vyžaduje neustálou kontrolu všeho a všech a především tvrdé, nekompromisní, nepromlčitelné a nezvratné vyžadování osobní odpovědnosti od každého a před každým, že to vyžaduje osobní odpovědnost i od Vás. A toho se drtivá většina lidí bojí. Odpovědnosti za své činy i „jen“ za svá slova.
Chcete změnu? Pak ale musíte začít od maličkostí denního řádu. Nevěříte? Tak třeba před lety bylo požadavkem u pokladen ukazovat tašky k nahlédnutí. Co na tom, že na to nikdy neměli žádné právo? Ono to mělo a má ještě jeden aspekt – TAKTO Z KAŽDÉHO DĚLALI POTENCIÁLNÍHO ZLODĚJE, který jen tak mimochodem a náááhodou zrovna nic neukradl a měli jste se dopředu stydět za to, že si nesete vůbec tašku dovnitř. Nebo to chcete vykládat jinak? Ať chytí zloděje , jsem pro i přísný trest všemi deseti až dvaceti prsty! Ale jsem proti tomu, aby a priori byl každý považován za zloděje. Tehdy jsem odmítal ukazovat tašky, prostě jednak nekradu v obchodech a jednak na to neměli právo. Nikdy se nestalo, že bych ji musel otevřít a ukázat. Stačilo říci – podle zákona – že buď jsem zloděj a pak musí přijít policie a nebo nejsem zloděj a pak musí přijít policie, abych mohl přímo hned obvinit obchod z narušení zákona. Důkaz in nature. Po čase prohlížení všude ustalo. Samozřejmě jsem nebyl sám, ale nikdy nebyli z fronty za mnou žádné hovory – „Nezdržuj!“. Dost možná doufali někteří, že opravdu kradu. Maličkost? NE! Bylo to vítězství rozumu a zákona nad zvůlí a pohodlím obchodů!
Chce se vám tomu všemu vysmívat, ťukat si na čelo, nadávat, pomlouvat a třeba si zmlátit takové, kteří vám tohle říkají? To už tu bylo. Naposledy ve velkém před pětatřiceti lety a poněkud o něco menší za takzvané epidemie.
A vzpomněl jsem si při psaní na zážitek, který nedělá nám zrovna velkou čest. No, jak se to vezme.
Bylo to v období, kdy se rušilo skoro všechno státní, konaly se „odborové schůze“ v podnicích, aby se utvrdila změna režimu. Mluvilo se i u nás v podniku, byly řeči o zaostávání a tak podobné žvásty.
Pak si stoupl jeden z mých starých spolupracovníků (již tehdy v důchodu) a vyžádal si slovo. Začal mluvit o tom, co se děje a jak se to děje, že tohle není revoluce, ale kontrarevoluce, že to bude jako za První republiky, kdy páni a panstvo kradlo o stošest, lidé díky zvyšovaným i mimořádným daním to vše platili za ně a vytvářeli jejich majetky. Kdy obyčejný člověk se tak málokdy dobral jakékoliv spravedlnosti a v práci musel držet hubu, aby nepřišel o místo.
Mluvil o tom, jak viděl na vlastní oči střelbu při demonstraci, jak chodil na pohřby obětí té střelby, rovněž připomněl kolaboraci velmi mnoha podnikatelů, agrárníků i politiků s Němci za okupace naší země. Mluvil o tom, že potraviny, ani bydlení, ani práce nejsou ničím garantovaným v té společnosti, do které se tak hodně lidí hrne, aniž ví, co je čeká.
Mluvil celkem dlouho, byl neustále přerušován, pršely na něj nadávky i výhružky: „Vašich hrozeb se nebojím. Jsem už starej a zažil jsem toho tolik, že mne to nechává klidným. A zemřu s klidným svědomím. Proto jsem musel říci, co jsem vám řekl! Abyste nemohli říct, že vám tohle nikdo neeřekl.“
Za obrovského hluku si sedl na své místo a já najednou viděl mnohé ty, se kterými jsem po léta pracoval v tom pravém světle. Řvali, hrozili, dupali a neustále chtěli už KONEČNĚ to správné hlasování. Onen starý MUŽ samozřejmě nemohl nic moc změnit. Podnik byl de facto odeslán do likvidace. Všechno se rušilo a lidé už mluvili o tom, kolik budou teď brát u soukromníka. Ano, tehdy slibovali docela velké platy, jenže … řada z nich si prošla nezaměstnaností do několika let.
AUTOR: Peter008, zdroj
About the Author
Asi zoznam tých, ktorí robia veci celý život správne, vizionársky, teda pod vedením Stvoriteľa nebude dlhý. Ale i tak by nebolo na škodu poukázať na ich diela (životopisy).
Sú to stále ešte obyčajní ľudia?