Italská La Repubblica získala informace, že NATO chce na Ukrajině “mobilizovat” až 100 000 vojáků!
Zelenský se strhaným obličejem oznámil novinářům zahájení ruské ofenzívy ve směru na Charkov a Pentagon tvrdí, že jde o počátek operace na obsazení Charkova s cílem rozmělnit již tak prořídlé obranné ukrajinské linie! Ukrajincům chybí vojáci, ale ty neumíme ve zbrojovkách vyrobit, zaznívá z Kongresu! A italský list se dostal k materiálům, že NATO by mohlo pro operaci na Ukrajině “mobilizovat” až 100 000 vojáků!,
Sotva skončila přehlídka na Rudém náměstí a o dva dny dříve inaugurace staronového ruského prezidenta, v tom okamžiku se začaly dít věci. Ruská armáda zahájila v pátek 10. května v ranních hodinách novou frontu ve směru na Charkov, po Oděse druhé největší ruské město na Ukrajině a Kyjev nařídil evakuaci pohraničního města Volčansk [1]. Ruská generalita mlčí, bez jediného tiskového prohlášení, což naznačuje napětí okolo toho, kdo bude jmenovaný novým ministrem obrany. Toho bude vybírat podle ruské ústavy přímo osobně Vladimir Putin a může se stát cokoliv.
Ruští novináři spekulují a skloňuje se jméno Alexeje Djumina jako nového ministra obrany, který si odskočil do funkce gubernátora Tulské oblasti, přestože jako generál-poručík již sloužil krátce v letech 2015 a 2016 jako náměstek ministra obrany Sergeje Šojgu. Pokud se chystá změna na pozici, tak je jasné, že novou ofenzívu oznámí a bude mediálně řídit už nový ministr obrany. Skutečnost, že ruské vojenské orgány mlčí o nové operaci na Charkovském směru, nahrává spekulacím, že Šojgu skutečně skončí a bude nahrazen.
Vojenské operace v Rusku samozřejmě neřídí ministři obrany přímo, ti mají víceméně civilní zaměstnání a statutární roli resortu obrany, protože řízením operací na bojišti se zabývá generální štáb. Takže ke spuštění ofenzívy a nové fronty není zapotřebí ministr. K čemu ovšem je zapotřebí ministr, to je komunikace armády směrem navenek s veřejností.
A právě proto, že jméno nového ministra obrany ještě nebylo oznámeno, tak ministerstvo nemůže s veřejností komunikovat. Šojgu totiž společně s ostatními ministry Mišustinovy vlády složili své funkce ihned po inauguraci Vladimira Putina, tedy v souladu s ústavou. Celé to vypadá, jako kdyby novou frontu ve směru na Charkov měl oznámit až nový ministr obrany. Musíme se prozatím tak spokojit jen s prohlášeními opačné strany, tedy Ukrajiny.
VIDEO: Zelenský oznámil začátek ruské ofenzívy směrem na Charkov
Volodymyr Zelenský v pátek novinářům oznámil, že Rusko otevřelo novou frontu na Charkovském směru a Rusové zahájili dělostřeleckou přípravu. Zelenský byl celý přešlý a měl strhaný obličej. Situace je podle všeho opravdu vážná. Rusové prý mají kapacitu a shromáždili početná vojska, která na tomto směru mohou nasadit, ale Ukrajina je prý připravena.
Vývoj situace nejprve oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, které dříve během dne prohlásilo, že ruské síly zaútočily na obranné pozice u pohraničního města Volčansk. Útok byl doprovázen silným leteckým bombardováním, uvedlo ministerstvo a dodalo, že boje “různé intenzity” pokračují podél ruské hranice s Charkovskou oblastí. Tato tvrzení dále posílil Vladimir Zelenský, který zdůraznil, že ukrajinské jednotky jsou dobře připraveny odrazit ruské útoky v oblasti.
“Rusko může posílit a nasadit své síly, ale my jsme to věděli a se vším jsme počítali,” řekl Zelenský na tiskové konferenci po setkání se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou v Kyjevě. Podle některých ukrajinských médií se však ruské armádě podařilo postoupit a obsadit několik osad podél hranice. Ukrajinský novinář Jurij Butusov, o němž se všeobecně předpokládá, že je spojován s bývalým prezidentem Pjotrem Porošenkem, tvrdil, že ruské síly během rána a dopoledne obsadily oblast o rozloze zhruba 30 km2 v blízkosti hranice.
A podle jeho informací se zmocnily obcí Streleče, Krasnoje, Pylnaja a Borisovka s tím, že probíhají boje ve směru na Volčansk, což je logistický uzel AFU v celé oblasti. Ruské telegramové kanály v pátek večer už potvrzují, že ofenzíva se rozjela naplno a k hranici se blíží obrněná ruská technika. Místní pozorovatelé hlásí mohutná světla z dálky desítek kilometrů a masívní dělostřeleckou přípravu.
Charkovská fronta má za úkol vytvořit v první řadě nárazníkové pásmo po vzoru Golan v Izraeli
Přestože ukrajinská obrana v oblasti disponuje zpravodajskými informacemi o hrozícím útoku, ukázala se jako neúčinná, tvrdí Butusov. Novinář rovněž naznačil, že útok byl navzdory oficiálním tvrzením o opaku poměrně malého rozsahu, přičemž se ho účastnilo až pět pěších praporů. Podle všeho šlo o tzv. průzkum bojem, teprve po kterém následuje hlavní ofenzíva. V posledních několika měsících byla tato oblast využívána ukrajinskými silami k nevybíravým útokům drony, dělostřelectvem a raketami vystřelovanými z českých raketometů RM-70 Vampire na ruské pohraniční oblasti, především na Belgorod, a došlo k několika neúspěšným pokusům o prolomení hranice.
Ruské vedení důsledně varuje Kyjev a jeho západní podporovatele před útoky hluboko na jeho území a prezident Vladimir Putin navrhl vytvořit na Ukrajině podél hranic “bezpečnostní zónu“, která by takovým úderům zabránila. Moskva neuvedla žádný časový rámec, kdy by taková zóna mohla být vytvořena, ani jak hluboko do území Ukrajiny by zasahovala. Americký Pentagon ale v pátek uvedl, že podle zdrojů amerických tajných služeb je otevření nové fronty pokusem Kremlu zasadit Kyjevu definitivní ránu, protože už tak prořídlé řady ukrajinských vojáků na obrovsky dlouhé frontě nyní prořídnou ještě více, protože Ukrajina bude muset oslabit své pozice jinde a přesunout je do Charkovské oblasti.
Otevření nové fronty povede k dalšímu prořídnutí ukrajinských pozic podél celé válečné linie
To by mohlo vytvořit kritickou situaci a průlom ukrajinské fronty na jiným místech frontové linie, protože takto prořídlá obrana již nemusí být schopna zadržovat Rusy na všech místech frontové linie, což se vlastně koneckonců už stejně nedaří a Ukrajinci ustupují na všech směrech. V americkém kongresu dokonce pro CNN zaznělo v pátek v podvečer, že i když kongres schválil Ukrajině nový zbrojní balík, tak… jednu věc americké zbrojovky bohužel vyrobit neumí, a to jsou dostatečné zásoby ukrajinských vojáků. A mobilizace se prý Ukrajincům nedaří. Odpověď na vyřešení tohoto problému zřejmě již NATO má připravené, ale jde zatím o neveřejný a utajený materiál, ke kterému se prý dostal italský list La Repubblica.
Podle jeho informací [2][3] stanovilo NATO dvě červené linii na Ukrajině, při jejichž překročení Ruskou armádou by alianci mobilizovala minimálně 100 000 vojáků. Jak se uvádí v dokumentu, aliance se zatím nezabývá formulací konkrétních operačních plánů. Jedná se pouze o úvahy a formu krizového scénáře. Nicméně podle listu se jedná o první případ, kdy aliance určila, byť utajovaným způsobem, určité červené linie, jejichž překročení by mohlo vést k nasazení aliančních jednotek na Ukrajině. La Repubblica zmiňuje nejméně dvě takové linie.
První se týká běloruského zásahu do války. NATO považuje hranici mezi Ruskem a Ukrajinou za příliš dlouhou a zranitelnou. Aliance se navíc domnívá, že v případě prolomení fronty by se otevřel koridor právě mezi Ukrajinou a Běloruskem. V důsledku toho má aliance zájem zabránit Minsku, aby toho využil. Podle italských novin se však pravděpodobně jedná pouze o varování pro případ, že by se Rusku podařilo prolomit obranu Ukrajiny.
Červené linie NATO, ale namalované okolo Ukrajiny. V případě pádu ukrajinské fronty čeká NATO mobilizace až 100 000 vojáků!
Druhá červená linie se týká Moldavska, konkrétně možnosti, že na něj Rusko zaútočí. Článek zmiňuje i další ruské provokace proti Polsku nebo pobaltským republikám. La Repubblica tvrdí, že se stále jedná o preventivní rétoriku, která má Rusko odradit a dát najevo, že Kreml by v případě překročení červených linií počítal spíše ztráty než zisky. List však neupřesňuje, kdo by tyto ztráty Rusku způsobil. Ukrajinci již nemají takovou moc. Je proto nutné zvážit, kdo by mohl splnit podmínky pro intervenci na Ukrajině, jak je stanovila Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO).
Oleksandr Syrskij, šéf ukrajinských ozbrojených sil, potvrdil, že situace na frontě se zhoršuje, přičemž Rusové by mohli obsadit město Chasiv Jar na východě země již tento týden. To by jim otevřelo cestu k dalšímu postupu. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) soustřeďuje Rusko u hranic s Ukrajinou oddíl o síle přibližně 50 000 vojáků [4] s úmyslem zaútočit na Charkov, jak ve čtvrtek informoval italský list. V pátek ruská armáda skutečně otevřela novou frontu ve směru na Charkov. Panečku, to je rychlost!
Podle amerického listu Wall Street Journal [5] je však nepravděpodobné, že by Rusko v blízké budoucnosti přímo zaútočilo na některou z členských zemí Severoatlantické aliance. List La Repubblica nicméně tvrdí, že NATO by mohlo v krátké době mobilizovat 100 000 vojáků, a to i přes logistické problémy, které to může přinést. Otázkou zůstává, jaké konkrétní úkoly by tyto jednotky na ukrajinském území plnily. Italský deník předpokládá, že vojákům může být přidělena konkrétní oblast pasivní ochrany nebo mohou být vyzváni, aby přímo reagovali na ruské útoky. Ukrajina sice může disponovat miliony zbraní a munice, ale chybí jí vojáci, kteří by dokázali udržet celou frontu.
Přesně tento problém mělo nacistické Německo na konci války. Zbrojovky po celé Říši jely nepřetržitě a chrlily zbraně až do samotného konce, především zbrojovky v Protektorátu, které se zastavily až odpoledne 7. května 1945. Německu však chyběly ke konci války vojáci, kteří by s těmi zbraněmi mohli bojovat. Ve stejné situaci se ocitla Ukrajina. A protože vojáky nelze vyrobit na soustruhu v továrně, je jasné, že Evropu čeká pozemní mise vojsk NATO na Ukrajině. Není totiž už na co čekat, protože Rusové po otevření fronty na Charkov vytvoří situaci, že Ukrajina už nebude mít dost lidí na udržení všech linií a směrů.
-VK-, Šéfredaktor AE News, zdroj
** súvisiace články