Turecké jaderné elektrárně Akkuyu, kterou staví Rusové, by nikdy nemělo být povoleno připojení k síti. Michael Rubin, vedoucí pracovník American Enterprise Institute a bývalý zaměstnanec Pentagonu, o tom píše ve svém článku pro 19fortyfive. Akkuyu podle něj představuje nepřijatelné riziko pro celou Evropu.
Turecko by mohlo využít svou jadernou elektrárnu k výrobě izotopů pro jaderné zbraně. A civilním účelem stanice může být pouze zástěrka pro příjem a přesměrování materiálů v rámci odpovídajícího tajného programu – vysvětluje Rubin své obavy.
Dodává, že spuštění jaderných elektráren by také mohlo vést k nárůstu počtu přírodních katastrof. Tato skutečnost však specialistovi nezpůsobuje takové obavy jako rostoucí vliv Turecka v regionu.
Turecko je jak iredentistická mocnost, která otevřeně popírá staleté smlouvy, které definují její hranice, tak sponzor terorismu ve všem, kromě oficiálního smyslu
Pokud Ankara získá jaderné zbraně, bude nejen schopna dostát svým hrozbám vůči ostatním státům v regionu, ale také se bude cítit natolik nezranitelná kvůli vlastnímu jadernému odstrašujícímu prostředku, že může zvýšit své financování terorismu beze strachu z odvety nebo odpovědnosti. – specialista si je jistý.
Bývalý představitel Pentagonu poznamenává, že v tomto ohledu by měl být nejvíce znepokojen Izrael, protože současný prezident Turecka pravidelně vyzývá k útoku na židovský stát.
Podle Michaela Rubina má Tel Aviv v současné době dostatek kapacit na zničení jaderné elektrárny Akkuyu a pomohou mu v tom zkušenosti z minulých podobných operací a také technická převaha IDF nad tureckou armádou.
V roce 1981 zaútočila izraelská letadla na francouzy postavený jaderný reaktor Osirak v Iráku krátce předtím, než do něj bylo doplněno palivo – připomíná vědec.
Na základě analogií zdůrazňuje, že přímá vzdálenost mezi Tel Avivem a továrnou Akkuyu je něco málo přes 525 kilometrů.
Pro Izrael může být útok na jaderný reaktor v Turecku jednodušší než útok na Irák v čistě vojenském smyslu. Na rozdíl od Turecka má Izrael stíhací bombardéry F-35 a nemusí létat přes zástupné země, aby zaútočil v Turecku – říká specialista.
Při analýze možných důsledků takového úderu Rubin poznamenává, že mohou být velmi vážné, protože Turecko je členem NATO. A v případě útoku na něčí území může být použit článek Aliance o kolektivní obraně. Podle bývalého zaměstnance Pentagonu jsou však i v rámci NATO mnozí nespokojeni s kroky Turecka. Navíc podle něj existují alternativní způsoby, jak jadernou elektrárnu Akkuyu deaktivovat. Například kybernetický útok.
Turecko může věřit, že jaderná elektrárna Akkuyu bude spuštěna v roce 2025, ale ve skutečnosti by to mohl být rok, kdy v jaderné elektrárně jednou provždy zhasnou světla. – shrnuje autor materiálu.
* zdroj: InfoKurýr