Světové ekonomické fórum (WEF) požaduje, aby vlády prosadily zákazy pro širokou veřejnost pěstovat si doma vlastní potraviny, aby se vyhovělo programu nevolené globalistické organizace “Net Zero”.
WEF argumentuje tím, že doma vypěstované potraviny vytvářejí “emise”, které údajně způsobují “globální oteplování”.
Podle takzvaných “odborníků”, kteří stojí za nedávnou studií WEF, “vědci” zřejmě zjistili, že “uhlíková stopa” doma vypěstovaných potravin “ničí planetu”.
V důsledku toho WEF a další globalističtí klimatičtí fanatici nyní požadují, aby vlády zasáhly a zakázaly jednotlivcům pěstovat vlastní potraviny, aby “zachránily planetu” před “globálním oteplováním”.
Globalisté trvají na tom, že povolení občanům pěstovat si vlastní potraviny zmaří snahy o dosažení cílů programu “čisté nuly”, kterému se WEF a Organizace spojených národů (OSN) věnují.
“Výzkum” ukázal, že produkce ze zahrady na stůl způsobuje mnohem větší uhlíkovou stopu než konvenční zemědělské postupy, například venkovské farmy.
Tento výzkum, který provedli vědci z Michiganské univerzity financovaní WEF, byl zveřejněn v časopise Nature Cities.
Studie se zabývala různými typy městských farem a zjišťovala, kolik oxidu uhličitého (CO2) vzniká při pěstování potravin.
Podle studie se na jednu porci jídla z tradičních farem vyprodukuje v průměru 0,07 kilogramu (kg) CO2.
Výzkumníci financovaní WEF však tvrdí, že dopad na životní prostředí je téměř pětkrát vyšší a činí 0,34 kg na porci v jednotlivých městských zahradách.
První autor článku Jake Hawes uvedl: “Vědci se domnívají, že se jedná o větší množství potravin, než je spotřeba na zahrádkách:
“Nejvýznamnějším přispěvatelem k emisím uhlíku na městských zemědělských pozemcích, které jsme zkoumali, byla infrastruktura používaná k pěstování potravin, od vyvýšených záhonů přes zahradní přístřešky až po cesty, do jejichž výstavby bylo investováno velké množství uhlíku.”
Studie zahrnovala 73 městských zemědělských lokalit po celém světě.
Mezi těmito farmami byly i některé v Evropě, Spojených státech a Velké Británii.
Výzkumníci uvádějí, že provedli komplexní posouzení životního cyklu infrastruktury, zavlažování a zásobování lokality.
Hawes a jeho kolegové rozdělili místa městského zemědělství do tří kategorií: individuální nebo rodinné zahrady, včetně přídělových, kolektivní zahrady, jako jsou komunitní zahrady, a větší městské farmy zaměřené na komerční využití.
Výzkumníci zjistili i další faktory, které jsou podle nich “nebezpečné”, pokud jde o dopad na údajnou “klimatickou krizi”.
Varovali, že špatně spravovaný kompost a další syntetické vstupy přispívají ke “globálnímu oteplování”.
Dále avizovali, že ovoce je 8,6krát “ekologičtější”, pokud je pěstováno konvenčním způsobem, než ve městě.
Zelenina byla mezitím 5,8krát šetrnější k životnímu prostředí, když byla přenechána profesionálům, tvrdí.
Podle jejich údajů navíc dvě třetiny “uhlíkové stopy” na pozemcích vytváří samotná zahrada.
Přesto trvají na tom, že by se lidé měli omezit, pokud jde o pěstování rostlin uvnitř svých domovů, stejně jako o pěstování potravin na zahradách.
Městští zahrádkáři dříve neměli žádné výhrady k ozelenění svých vnitřních prostor.
Jednak se tím snižují obavy z života ve městě a emocionální stres.
Také možnost starat se o rostliny uvnitř svých kanceláří a domovů by mohla být součástí interiérového designu a mírného zlepšení kvality ovzduší.
Klimatičtí alarmisté však obyvatelům měst klid na duši nepřidají.
Podle výzkumníků WEF může být ozelenění vnitřních prostor také spojeno s náklady na ochranu životního prostředí.
Jako příklad uvádějí “emise uhlíku” z nákladních automobilů, které převážejí rostliny, plastové květináče a syntetická hnojiva.
Ty se podle nich vyrábějí z ropy a sklizeň půdních složek, jako je rašelina, může “rozrývat pomalu se tvořící stanoviště“.
Susan Pellová, ředitelka americké botanické zahrady ve Washingtonu, D.C., toto tvrzení bagatelizovala.
Pellová tvrdí, že příslušníci široké veřejnosti by měli mít alespoň stále možnost pěstovat rostliny v květináčích doma, i když si je nemohou koupit.
Jen by měli zvážit “škodlivost zahradničení v interiéru pro životní prostředí”, tvrdí.
Zpráva přichází v době rostoucí války proti zásobování potravinami, která má údajně bojovat proti “globálnímu oteplování”.
Jak informoval server Slay News, 14 velkých amerických měst si stanovilo “cíl” splnit cíle zelené agendy WEF tím, že do roku 2030 zakážou masné a mléčné výrobky.
Dohoda se rovněž snaží zakázat vlastnictví soukromých automobilů a zavést další omezení veřejných svobod, aby byly splněny cíle WEF “Net Zero“.
Americká města vytvořila koalici nazvanou “C40 Cities Climate Leadership Group” (C40), která si stanovila “ambiciózní cíl” splnit cíle WEF do roku 2030.
Pro splnění “cíle” se města C40 zavázala, že jejich obyvatelé budou dodržovat následující seznam závazných pravidel:
- “0 kg [spotřeby] masa”
- “0 kg [spotřeby] mléčných výrobků”
- “3 nové kusy oblečení na osobu ročně”.
- “0 soukromých vozidel” ve vlastnictví
- “1 zpáteční let na krátkou vzdálenost (méně než 1500 km) na osobu za 3 roky”.
Jak informoval server Slay News, na začátku tohoto roku newyorská demokratická generální prokurátorka Letitia Jamesová, která je proti Trumpovi, tuto agendu posunula dál tím, že podala žalobu na největšího světového producenta hovězího masa.
NY AG Jamesová žaluje společnost JBS USA kvůli tvrzení, že společnost nesplnila svůj takzvaný “Net Zero” závazek.
Státní zástupce obviňuje JBS z toho, že údajně přispívá ke “globálním emisím skleníkových plynů”, protože “rodiny nadále čelí každodenním dopadům klimatické krize”.
Ve svém prohlášení James vyčetl zemědělskému průmyslu, že produkce hovězího masa má největší “stopu skleníkových plynů” ze všech hlavních potravinářských komodit.
James rovněž uvedl, že živočišné zemědělství se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů 14,5 %.
V podstatě jde o to, že masy daňových poplatníků musí přestat jíst maso a používat přírodní paliva, aby se splnily cíle elity.
AUTOR: Frank Bergman, Preklad: CZ24.news, ZDROJ