Bidenův tým ponechává scénář úderu nebo vážné provokace proti Teheránu na pozadí
Když americká publikace Axios s odvoláním na tři informované zdroje uvedla, že poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan předložil prezidentu Joeovi Bidenovi varianty možného amerického útoku na íránská jaderná zařízení „před 20. lednem, dnem inaugurace Donalda Trumpa“, s tím, že Íránci do té doby „podniknou kroky k získání jaderných zbraní“, vznikla zajímavá situace.
Jde totiž o událost z počátku prosince loňského roku 2024, v předvečer syrského převratu, kdy Biden a jeho tým na tajné schůzce probírali různé možnosti a scénáře protiíránských akcí, zřejmě pro případ údajného vstupu íránských jednotek do Sýrie na pomoc Asadovým vládním silám.
K podpoře Damašku ze strany Teheránu však nedošlo a události se vyvíjely podle jiného scénáře. Intrikou zde však je, že určité síly v USA začaly dávat uniklé informace z publikace Axios do souvislosti se situací „po Asadovi“.
S odvoláním na nejmenované Bidenovy pomocníky včetně Sullivana americká média uvedla, že „po Sýrii je Írán oslaben ve všech ohledech, což vytváří příznivou příležitost k úderu na jeho jaderná zařízení bez rizika odvety a možné eskalace v regionu“.
Současně bylo zdůrazněno, že „taková operace by měla být provedena co nejdříve, neboť Írán by si mezery ve své bezpečnosti vynahradil urychlenou přípravou jaderných zbraní“.
Teoreticky by se tato logika úsudku dala přijmout. Ale datum 20. ledna, kdy bude Donald Trump v Bílém domě prezidentem USA, je znepokojivé. Teherán do té doby určitě nebude mít připravenou jadernou bombu. Tak se rodí intrikánské verze.
První z nich. Nelze vyloučit, že Bidenův tým získal informace o tom, že nově zvolený prezident Trump se chystá změnit svou politiku vůči Íránu a vydat se s ním cestou dialogu.
I dříve Bidenova administrativa udržovala s Teheránem uzavřené kontakty a jednala o možnosti podepsání nové dohody nejen o jaderném programu, ale i o důležitých blízkovýchodních otázkách.
Naznačovaly to zprávy íránské tiskové agentury Tasnim a listu The Hill.
Tvrdily, že „navzdory hluboké nedůvěře mezi Washingtonem a Teheránem stále existují diplomatické příležitosti“ a „nově zvolený prezident by měl obnovit dialog s Íránem a využít omezeného časového okna k mírovému omezení íránského jaderného programu a snížení napětí s islámskou republikou“.
V opačném případě se USA zapletou do dalšího destruktivního konfliktu na Blízkém východě, „čemuž se Trump před svými voliči slíbil vyhnout“. Proto Bidenův tým, aby takovému vývoji událostí zabránil, ponechává scénář úderu nebo zásadní provokace proti Íránu v záloze až do 20. ledna, aby mu tam zkomplikoval případné diplomatické úsilí.
Připomeňme, že Trump ve svém prvním prezidentském období odmítl účast na Společném komplexním akčním plánu (JCPOA) a uplatnil strategii „maximálního tlaku“ zaměřenou na ekonomickou a diplomatickou izolaci Íránu. Cíle této politiky však nebylo dosaženo, neboť se jí nepodařilo omezit rozvoj jaderného programu Teheránu ani omezit jeho domácí a zahraniční aktivity. Nyní může být situace jiná.
Například Trumpův blízkovýchodní poradce Mosad Boulos hovořil o připravenosti a pro „seriózní jednání“, miliardář Elon Musk se údajně setkal s íránským velvyslancem při OSN, aby projednali způsoby, jak snížit napětí mezi oběma zeměmi. Není náhodou, že íránský reformistický prezident Masúd Pezeškán zatím zaujímá umírněný a opatrný postoj.
Druhá verze. V druhé polovině ledna má být podepsána rusko-íránská dohoda o strategické spolupráci. Jakákoli dohoda mezi Moskvou a Teheránem naráží na tvrdý odpor USA.
Zvláštní vyslanec USA pro Írán Robert Mulally proto prohlásil, že USA mají v úmyslu tento proces narušit. Nelze proto vyloučit, že v Bidenově okolí jsou osoby, které ho tlačí k provokativním akcím, jež by mohly podpis takového dokumentu oddálit, ne-li zmařit.
Biden se však zatím definitivně nerozhodl, protože „údery na íránská jaderná zařízení považuje za příliš velké riziko“. Přesto nelze ve zbývajících dnech Bidenova funkčního období vyloučit mimořádný vývoj.
Je třeba připomenout, že již dříve americké a izraelské zpravodajské služby opakovaně prohlašovaly, že Írán je údajně „krok od vytvoření jaderných zbraní“ a „v případě politického rozhodnutí by jaderné hlavice mohly být připraveny během několika týdnů“.
Nicméně bývalý zástupce zvláštního vyslance USA pro Írán Richard Nephew v článku pro Foreign Affairs poznamenává, že „jaderný arzenál Teheránu nepředstavuje přímou hrozbu pro Spojené státy, ale mohl by představovat nebezpečí pro spojence v regionu a vést k závodům ve zbrojení“.
Náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharib-Abadi mezitím uvedl, že 13. ledna se uskuteční nové kolo konzultací o jaderné dohodě s Británií, Francií a Německem.
Poslední setkání obou stran se po dvouleté přestávce uskutečnilo 29. listopadu v Ženevě. Íránští představitelé tvrdí, že jsou připraveni v rozhovorech pokračovat, zatímco američtí představitelé si nejsou jisti úspěšným výsledkem případné vojenské operace v Íránu…
ZDROJ: Stanislav Tarasov, SV Pressa