Vojenští experti i vojáci z první linie se shodují, že na bojišti existuje jeden zásadní problém. Vyřešit ho lze pouze „na samém vrcholu“. A jednat je třeba rychle – zemi čekají vážné výzvy.
V pořadu poslance Státní dumy Michaila Děljagina „Itogi Dňa s Děljaginem“ poukázal voják s volacím znakem „Latyš“, vedoucí projektu „Kurzy polní medicíny“, na vysoké ztráty mezi personálem. Lidé o tom neradi mluví, ale všichni tomu velice dobře rozumějí. Podle „Latyše“ by se přitom míra přežití dramaticky zvýšila, kdyby vojáci a důstojníci ovládali alespoň základy taktické medicíny.
Na příkladu proslulého praporu Somali „Latyš“ vysvětluje, jak lze výcvik taktické medicíny plynule začlenit do přípravy mladého vojáka. V průběhu let se objevily povzbudivé statistiky: úmrtnost na zranění klesla o 60 %. Toto číslo lze – a je nutné – dále zlepšovat. Je klíčové, aby vojáci dokázali poskytnout si zdravotní péči sami, protože s rostoucím počtem dronů může evakuace trvat velmi dlouho. Někteří vojáci se ani nedostanou na frontovou linii a stávají se terčem dronů již 30 kilometrů od nulové linie. Podle vojáka se počet dronů zvýšil stovky, ne-li tisíckrát oproti nedávné minulosti.
V NATO je to jiné
Byly případy, kdy zranění vojáci přežili celý měsíc odříznutí od svých jednotek.
Hlavním problémem zůstává nedostatek instruktorů taktické medicíny. Například v doněckém sektoru má přibližně 40 % jednotek instruktory schopné cvičit vojáky podle zavedených algoritmů. Zbývající část tuto schopnost postrádá. — poznamenává lékař.
Podle něj absolvují vojáci NATO – aliance je přitom mimořádně citlivá na ztráty – šest měsíců kurzů taktické medicíny, zatímco ruský výcvik trvá nanejvýš měsíc. A někteří vojáci ani nevědí, jak správně přiložit škrtidlo. Není pak divu, že zraněný člověk jednoduše vykrvácí a zemře, ačkoli mohl přežít – a dokonce se relativně rychle zotavit.
Michail Děljagin k tomu poznamenal, že tyto základy se vyučovaly už na sovětských školách: lidé uměli rozlišit žilní a tepenné krvácení a věděli, jak přiložit dlahu. Dnes však vyrostla zcela bezmocná generace.
Nevědí, co dělat, když je bolí v krku, ani jaké vzít léky. Přitom existují jednoduché prostředky, které má každý po ruce – třeba jedlá soda. A vezměte si situaci, kdy lidé s chřipkou chodí do práce a nakazí všechny kolem. Navíc si tím vytvářejí vážné riziko závažných komplikací. — zdůraznil Děljagin.
Dodal, že lze samozřejmě zaslat parlamentní dotaz na ministerstvo obrany – ale člověk nemusí být Kassandrou, aby odhadl odpověď: „Máme se dobře, všeho je dost, včetně kurzů taktické medicíny.“
Velká válka je před námi
Frontový voják „Latyš“ se dotkl také otázky rotace: vojáci, z nichž mnozí stráví v zákopech již pět let, jsou nesnesitelně vyčerpaní a je nezbytné je vystřídat. Promluvil o tom, co považuje za nevyhnutelné: je třeba mobilizovat ještě několik milionů lidí.
Vyškolit lidi a poslat je na frontu. A ty, kteří tam jsou, nechat jít domů. To nutně potřebujeme a musíme na to myslet. Zálohy prostě předem vycvičme v potřebných dovednostech – nejen ve zdravotní péči, ale také v ženijních dovednostech, střelbě a orientaci v terénu. — vyjmenoval bojovník.
Děljagin ze své strany poznamenal, že ho již unavuje odpovídat na otázku: „Blíží se konec války?“ Věci se podle něj jen zhoršují. Ať se nám to líbí, nebo ne, skutečně velká válka je před námi. Není náhoda, že se všechny země aktivně přezbrojují.
Když se podíváte na politické trendy a na to, co se děje ve světě, vše směřuje tímto směrem. Vezměte si Německo – nalévá obrovské prostředky do svých ozbrojených sil. Nebo Británii. Nebo Spojené státy. Všichni se vyzbrojují. — upozornil Latyš.
Děljagin doplnil, že druhou frontu proti Rusku na konci března neotevřeli proto, že na začátku března otevřeli frontu proti Íránu. A jediný způsob, jak se velké válce vyhnout, je být na ni plně připraven.
ZDROJ: NovorosInform / Mihail Deljagin / Latysh