S blížícím se termínem přijetí Pandemické smlouvy a změn Mezinárodních zdravotních předpisů se objevují z jedné strany varování před oběma diktátorskými dokumenty a z té druhé naopak výzvy k jejich přijetí.
Jde zejména o Pandemickou smlouvu, jejíž přijetí vyžaduje více hlasů (2/3 členských zemí) než změny stávajících předpisů (nadpoloviční většina).
Týden před schůzí Světového zdravotnického shromáždění podepsalo více než 100 vysoce postavených lidí otevřený dopis vedoucím představitelům členských států WHO požadující naléhavé přijetí pandemické dohody.
„Dohody má být dosaženo za pouhé dva měsíce – země si stanovily termín květen 2024, včas pro 77. Světové zdravotnické shromáždění,“ stojí v dopise. A pokračuje:
„Když země nyní vstupují do závěrečných fází vyjednávání, musí se ujistit, že se dohodnou na opatřeních, která udělají požadovanou práci: předcházet a zmírňovat pandemické hrozby.
Žádáme řešení, která zajistí jak rychlost hlášení a sdílení patogenů, tak přístup – v každé zemi – k dostatečným nástrojům, jako jsou testy a vakcíny, které chrání životy a minimalizují škody.“
Celkem se pod dopis podepsalo 107 lidí. Mezi signatáře patří 16 členů Club de Madrid, 9 členů Global Leadership Foundation, 46 členů Mezinárodního centra Nizami Ganjavi a řada akademiků a bývalých politiků, včetně bývalých britských premiérů Gordona Browna a Tonyho Blaira.
Z České republiky je na seznamu podporovatelů pandemické smlouvy Jan Fischer (bývalý premiér úřednické vlády), ze Slovenska tam není nikdo.
Nejprve si však připomeneme, co vlastně tato politická sebranka podporuje.
Akce WHO jsou nezákonné
Pandemická dohoda Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) je také označována jako Pandemická smlouva a Úmluva WHO + (dále jen WHO CA+).
Od 27. května do 1. června 2024 má WHO svolat své 77. Světové zdravotnické shromáždění (WHA). WHA je hlavním rozhodovacím orgánem WHO.
Navrhované změny dodatků Mezinárodních zdravotních předpisů a text Pandemické smlouvy budou předloženy 77. WHA. WHO a její podporovatelé budou doufat, že bude přijat text Smlouvy i nové MZP.
V roce 2023 Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health upozornila na dvě otázky, které dominovaly diskusím během 76. WHA: nové způsoby financování WHO a proces přepisování pravidel pro reakci na pandemii.
Přepsání pravidel, které povedou k uzavření dohody o pandemii, bude i letos dominovat diskusím. Jednání o dohodě o pandemii se shodují s jednáním o změnách MZP. Tato dvoukolejná jednání často zahrnují stejné diplomaty.
Johns Hopkins popsal rozdíl mezi dvěma navrhovanými nástroji:
MZP jsou většinou považovány za technická pravidla pro dozor nad nemocemi a probíhají jednání o provedení cílených změn, které by mohly rozšířit oblast působnosti MZP tak, aby zahrnovaly také úvahy o rovnosti a další otázky.
Na druhou stranu je Pandemická dohoda považována za širší nástroj, který by se mohl zabývat také řadou dalších otázek, včetně například duševního vlastnictví a otázek One Health.
Světové zdravotnické shromáždění 2023: Nová příručka pro mimořádné události v oblasti zdraví?Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, 18. května 2023
Pět měsíců po svém 76. WHA, dne 7. října 2023, vydala WHO prohlášení, ve kterém prohlásila, že nebude sdílet dokončené změny MZP s veřejností a členskými státy WHO čtyři měsíce před hlasováním, což je proti samotným pravidlům WHO.
Dr. Silvia Behrendtová poukázala na to, že je to nezákonné.
Co je to Club de Madrid?
Club de Madrid je největší světové fórum bývalých hlav států a vlád a skládá se ze 126 členů ze 73 zemí , včetně 7 laureátů Nobelovy ceny míru, 14 vůdců regionálních a mezinárodních organizací a 6 bývalých zvláštních vyslanců OSN pro klimatické změny. Seznam členů si můžete prohlédnout ZDE.
Z ČR není členem Club de Madrid nikdo, ze Slovenska je členkou Ivana Radičová.
Od října 2019 je prezidentem Club de Madrid Danilo Türk. Türk byl prezidentem Slovinska od roku 2007 do roku 2012. Než se stal slovinským prezidentem, byl stálým zástupcem při OSN v New Yorku a zastupoval Slovinsko v Radě bezpečnosti OSN a sloužil jako náměstek generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti.
V roce 2016 byl jedním z kandidátů na post generálního tajemníka OSN. V roce 2022 byl Türk jmenován jedním z 12 lidí, kteří jsou součástí poradního výboru na vysoké úrovni generálního tajemníka OSN pro efektivní multilateralismus.
Jeho úkolem bylo stavět na myšlenkách v „Naší společné agendě.“
Jak zdůraznil Jacob Nordangård, „Naši společnou agendu a Pakt pro budoucnost lze chápat jako odpověď Organizace spojených národů na výzvu k velkému resetu, kterou v červnu 2020 oznámili Klaus Schwab, António Guterres a princ Charles (nyní král Karel III).
Co je to Global Leadership Foundation?
Global Leadership Foundation (“GLF”) je nezisková nadace registrovaná ve Švýcarsku a založená v roce 2004 FW de Klerkem , bývalým prezidentem Jihoafrické republiky.
GLF „existuje proto, aby zpřístupnil, diskrétně a s důvěrou, zkušenosti bývalých vůdců dnešním národním vůdcům,“ uvádí se na jeho webových stránkách.
Činí tak prostřednictvím své sítě členů – bývalých prezidentů, předsedů vlád, vysokých vládních ministrů a dalších vůdců.
„Členové GLF, kteří pracují v malých týmech, ve své osobní funkci nabízejí soukromé a důvěrné rady předsedům vlád,“ říká GLF. Seznam členů GLF si můžete prohlédnout ZDE.
Z České republiky ani Slovenska na seznamu není nikdo.
Příznivci GLF se nazývají Mezinárodní rada, skupina společností, jednotlivců a nadací, kterou zve předseda GLF. „Úroveň zapojení Mezinárodní rady je na jejich uvážení,“ prohlašuje GLF.
GLF znamená, že „podpora“ je poradní. Není zde výslovně uvedeno, zda „podpora“ zahrnuje také peněžní podporu. Ačkoli na jiné stránce svého webu GLF uvádí, že jejich „náklady jsou hrazeny prostřednictvím darů od soukromých osob, korporací a jiných nadací“ a „dárci jsou zváni, aby se připojili k Mezinárodní radě GLF.“
Kompletní seznam podporovatelů GLF , mezi které patří firmy, nadace a lidé, si můžete prohlédnout ZDE . Nejnovějšími členy Mezinárodní rady jsou:
- Nadace Billa a Melindy Gatesových
- Sir Ronald Cohen
- Hunter Foundation
- Oren Taylor
- Sanofi
Od října 2021 je Helen Clark předsedkyní Global Leadership Foundation. Clarková byla předsedkyní vlády Nového Zélandu v letech 1999 až 2008. V letech 2009 až 2017 byla administrátorkou Rozvojového programu OSN (UNDP).
Byla také předsedkyní Rozvojové skupiny OSN. V roce 2019 se Clarková stala patronem nadace Helen Clark Foundation. Global Leadership Foundation ji popisuje jako „globální lídr v oblasti udržitelného rozvoje a genderové rovnosti.“
Co je Mezinárodní centrum Nizami Ganjaviho?
Zapojení členů Mezinárodního centra Nizami Ganjaviho (NGIC), kteří podepsali otevřený dopis vedoucím představitelům členských států WHO, je zvláštní, ne-li bizarní.
Právě v této organizaci je členem Jan Fischer.
NGIC, založená v roce 2012, tvrdí, že je kulturní, nepolitická organizace věnovaná památce muslimského básníka 12. století Ganjaviho a studiu a šíření jeho děl.
Mezi svými partnery se NGIC chlubí Národním výborem pro americkou zahraniční politiku, OSN, Světovou obchodní organizací a Programem OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS), které vedou celosvětové úsilí o ukončení AIDS jako ohrožení veřejného zdraví do roku 2030 jako součást cílů udržitelného rozvoje.
Za tímto účelem UNAIDS spojuje úsilí a zdroje 11 systémových organizací OSN.
Spolupředsedajícími NGIC jsou psycholožka Vaira Vike-Freiberga, bývalá prezidentka Lotyšska, a Ismail Serageldin, bývalý viceprezident Světové banky.
Vaira Vike-Freiberga je bývalou prezidentkou Club de Madrid (1999-2007). Jako prezidentka Lotyšska se zasloužila o dosažení členství Lotyšska v Evropské unii a NATO a byla zvláštním vyslancem pro reformu OSN.
Kromě NGIC je členkou, členkou představenstva nebo patronkou 29 mezinárodních organizací, včetně World Leadership Alliance a Evropské rady pro zahraniční vztahy, a také pěti akademií. V roce 2006 byla oficiální kandidátkou na post generálního tajemníka OSN.
Od ukončení svého předsednictví v Lotyšsku v roce 2007 je Vike-Freiberga místopředsedkyní skupiny pro reflexi dlouhodobé budoucnosti Evropy, předsedala skupině na vysoké úrovni pro svobodu a pluralitu médií v EU a byla člen dvou skupin na vysoké úrovni pro evropskou bezpečnost a obranu.
Ismail Serageldin je zakládajícím ředitelem Bibliotheca Alexandrina. Zastával mnoho mezinárodních funkcí, mimo jiné jako viceprezident Světové banky, spolupředseda skupiny Africké unie na vysoké úrovni pro biotechnologie a znovu pro vědu, technologie a inovace a byl členem Internet Corporation for Assigned Names and Numbers.
Otevřený dopis členským státům WHO
Gordon Brown dopis zveřejnil na svých webových stránkách. Brown, bývalý premiér Spojeného království, je zvláštním vyslancem OSN pro globální vzdělávání a od září 2021 také slouží jako velvyslanec WHO pro globální financování zdraví .
Podle jeho webu je jednou z Brownových kampaní globalizace. Jeho webová stránka globalizační kampaně uvádí: „Globalizace byla a je jedním z určujících témat Gordonova života v politice…
Globalizace spustila desetiletí trvající přechod k převážně znalostní ekonomice a ekonomice finančních služeb, ve které se tempo změn neustále zrychluje.“
Následuje otevřený dopis podepsaný 107 signatáři. Seznam signatářů je velmi důležitý, protože někdy v budoucnu bude užitečné vědět, kdo naléhal na globální tyranii pod záminkou připravenosti na pandemii.
Společný dopis vedoucím představitelům členských států WHO požadující naléhavou dohodu o dohodě o pandemii
20. března 2024
Vůdcům členských států WHO,
Ohromnou lekcí, kterou jsme si od COVID-19 vzali, je, že nikdo není nikde v bezpečí, dokud nebudou všichni v bezpečí všude – a to se může stát pouze prostřednictvím spolupráce.
V reakci na to se 194 zemí, které jsou členy Světové zdravotnické organizace, rozhodlo v prosinci 2021 zahájit jednání o novém mezinárodním nástroji pro prevenci, připravenost a reakci na pandemii – o Pandemické dohodě, jako „globálním rámci“ pro spolupráci při přípravě na zastavení jakékoli nové hrozby pandemie, včetně dosažení rovného přístupu k vakcínám, terapeutikám a diagnostice.
Vyjednání účinné dohody o pandemii je velmi potřebnou příležitostí k ochraně světa, ve kterém žijeme. Tento nástroj navrhly samy země, jednotlivé země o něm vyjednávají a za jeho požadavky a jeho úspěch či neúspěch budou nakonec odpovědné pouze země.
Ustavení silného globálního paktu o pandemiích ochrání budoucí generace před opakováním milionů úmrtí a sociální a ekonomickou devastací, která byla důsledkem nedostatečné spolupráce během pandemie covid-19.
Všechny země potřebují to, co může dohoda nabídnout: schopnost detekovat a sdílet patogeny představující riziko a včasný přístup k testům, léčbě a vakcínám.
Dohody má být dosaženo za pouhé dva měsíce – země si stanovily termín květen 2024, včas pro 77. Světové zdravotnické shromáždění.
Když nyní země vstupují do závěrečných fází vyjednávání, musí zajistit, aby se dohodly na opatřeních, která splní požadovanou práci: předcházet a zmírňovat pandemické hrozby.
Požadujeme řešení, která zajistí jak rychlost hlášení a sdílení patogenů, tak přístup – v každé zemi – k dostatečným nástrojům, jako jsou testy a vakcíny, které chrání životy a minimalizují škody.
Veřejný a soukromý sektor musí spolupracovat na dosažení veřejného blaha. Toto celosvětové úsilí ohrožují dezinformace a dezinformace.
Mezi kolujícími nepravdami jsou i obvinění, že WHO hodlá sledovat pohyb lidí prostřednictvím digitálních pasů; že to odejme národní suverenitu zemím; a že bude mít možnost nasadit ozbrojené jednotky k vynucení povinného očkování a lockdownů.
Všechna tato tvrzení jsou zcela nepravdivá a vlády se musí snažit distancovat se od nich jasnými fakty.
Nyní je nezbytně nutné vybudovat účinný, víceodvětvový a mnohostranný přístup k prevenci, připravenosti a reakci na pandemii vyznačující se duchem otevřenosti a inkluzivity. Můžeme tak vyslat zprávu, že i v tomto roztříštěném světě může přeshraniční spolupráce přinést globální řešení globálních problémů.
Vyzýváme vedoucí představitele všech zemí, aby zvýšili své úsilí a zajistili účinnou dohodu o pandemii do května. Objeví se nová pandemická hrozba – a neexistuje žádná omluva, proč na ni nebýt připraveni.
Podpisy
…
Signatáři
Klíč:
- *označuje členství v Club de Madrid
- ** Označuje členství v Global Leadership Foundation
- *** Označuje členství v NGIC
| název | Titul | |
| 1 | Carlos Alvarado* | Prezident Kostariky (2018–2022) |
| 2 | Michelle Bachelet* | prezident Chile (2006-2010) |
| 3 | Jan Peter Balkenende* | Předseda vlády Nizozemska (2002-2010) |
| 4 | Ban Ki-moon* | Osmý generální tajemník Organizace spojených národů |
| 5 | Joyce Banda* | Prezident Malawi (2012-2014) |
| 6 | Kjell Magne Bondevik* | předseda vlády Norska (1997-2000; 2001-2005) |
| 7 | Kim Campbell* | Předseda vlády Kanady (1993) |
| 8 | Alfred Gusenbauer* | Kancléř Rakouska (2007-2008) |
| 9 | Seung-Soo Han* | Předseda vlády Korejské republiky (2008-2009) |
| 10 | Mehdi Jomaa* | Předseda vlády Tuniska (2014-2015) |
| 11 | Horst Köhler* | prezident Německa (2004-2010) |
| 12 | Rexhep Meidani* | prezident Albánie (1997-2002) |
| 13 | Mario Monti* | Předseda vlády Itálie (2011-2013) |
| 14 | Francisco Sagasti* | Prezident Peru (2020–2021) |
| 15 | Jenny Shipleyová* | předseda vlády Nového Zélandu (1997-1999) |
| 16 | Juan Somavía* | Devátý ředitel Mezinárodní organizace práce |
| 17 | Helen Clarková** | Bývalý premiér Nového Zélandu |
| 18 | Micheline Calmy-Rey** | Bývalý prezident Švýcarské konfederace |
| 19 | baronka Lynda Chalker** | Bývalý ministr zámořského rozvoje Spojeného království |
| 20 | Chester A. Crocker** | Bývalý náměstek ministra pro africké záležitosti, USA |
| 21 | Marzuki Darusman** | Bývalý generální prokurátor Indonésie |
| 22 | Mohamed ElBaradei** | Bývalý viceprezident Egypta |
| 23 | Gareth Evans** | Bývalý ministr zahraničí Austrálie |
| 24 | Lawrence Gonzi** | Bývalý premiér Malty |
| 25 | Lord George Robertson** | Bývalý generální tajemník NATO |
| 26 | Gordon Brown | Bývalý premiér Spojeného království v letech 2007-2010 |
| 27 | Vaira Vike-Freiberga*** | spolupředseda, NGIC; Prezident Lotyšska 1999-2007 |
| 28 | Ismail Serageldin*** | spolupředseda, NGIC; Viceprezident Světové banky 1992-2000 |
| 29 | Kerry Kennedy*** | Prezident Robert F. Kennedy pro lidská práva |
| 30 | Rosen Plevneliev*** | Prezident Bulharska 2012-2017 |
| 31 | Petar Stoyanov*** | Prezident Bulharska 1997-2002 |
| 32 | Chiril Gaburici*** | Předseda vlády Moldavska 2015 |
| 33 | Mladen Ivanič*** | Člen předsednictví Bosny a Hercegoviny 2014-2018 |
| 34 | Zlatko Lagumdzija*** | stálý zástupce Bosny a Hercegoviny při OSN; předseda vlády 2001-2002; místopředseda vlády 1993-1996, 2012-2015 |
| 35 | Rashid Alimov*** | Generální tajemník Šanghajské organizace pro spolupráci 2016–2018 |
| 36 | Jan Fisher*** | Předseda vlády České republiky 2009-2010 |
| 37 | Sir Tony Blair | Předseda vlády Spojeného království 1997-2007 |
| 38 | Csaba Korossi*** | 77. předseda Valného shromáždění OSN |
| 39 | Maria Fernanda Espinosa*** | 73. předseda Valného shromáždění OSN |
| 40 | Volkan Bozkir*** | 75. předseda Valného shromáždění OSN |
| 41 | Ameenah Gurib Fakim*** | Prezident Mauricia 2015-2018 |
| 42 | Filip Vujanovič*** | Prezident Černé Hory 2003-2018 |
| 43 | Borut Pahor*** | prezident Slovinska 2012-2022; Předseda vlády 2008-2012 |
| 44 | Ivo Josipovič*** | Prezident Chorvatska 2010-2015 |
| 45 | Petru Lucinschi*** | Prezident Moldavska 1997-2001 |
| 46 | Boris Tadič*** | Prezident Srbska 2004-2012 |
| 47 | Mirko Cvetkovic*** | Předseda vlády Srbska 2008-2012 |
| 48 | Dumitru Bragish*** | Předseda vlády Moldavska 1999-2001 |
| 49 | Emil Constantinescu*** | Prezident Rumunska 1996-2000 |
| 50 | Nambaryn Enkhbayar*** | Prezident Mongolska 2005-2009 |
| 51 | Kolinda Grabar-Kitarovic*** | Prezident Chorvatska 2015-2020 |
| 52 | Gjorge Ivanov*** | Prezident Severní Makedonie 2009-2019 |
| 53 | Valdis Zatlers*** | Prezident Lotyšska 2007-2011 |
| 54 | Ana Birchall*** | Místopředseda vlády Rumunska 2018-2019 |
| 55 | Hikmet Cetin*** | Ministr zahraničních věcí Turecka 1991-1994 |
| 56 | Jewel Howard Taylor*** | Viceprezident Libérie 2018-2024 |
| 57 | Djoomart Otorbajev*** | Premiér Kyrgyzstánu 2014-2015 |
| 58 | Julio Cobos*** | Viceprezident Argentiny 2007-2011 |
| 59 | Ouided Bouchmani*** | Laureát Nobelovy ceny míru za rok 2015 |
| 60 | Abdul Rauf AlRawabdeh*** | Premiér Jordánska 1999-2000 |
| 61 | Jadranka Kosor*** | Předseda vlády Černé Hory 2009-2011 |
| 62 | Milica Pejanovic*** | Ministr obrany Černé Hory 2012-2016 |
| 63 | Mats Karlsson*** | Bývalý viceprezident Světové banky |
| 64 | Laimdota Straujuma*** | Lotyšský premiér 2014-2016 |
| 65 | Eka Tkeshelashvili*** | Místopředseda vlády Gruzie 2010-2012, ministr zahraničních věcí 2010 |
| 66 | Moushira Khattab*** | Bývalý státní ministr pro rodinu a obyvatelstvo Egypta |
| 67 | Raimonds Vejonis*** | Prezident Lotyšska 2015-2019 |
| 68 | Ilir Meta*** | Prezident Albánie 2017-2022 |
| 69 | Edmond Panariti*** | Bývalý ministr zahraničních věcí, ministr zemědělství a rozvoje venkova Albánie |
| 70 | Andris Piebalgs*** | Evropský komisař pro rozvoj 2010-2014, Evropský komisař pro energetiku 2004-2010 |
| 71 | Manuel Pulgar Vidal*** | Climate and Energy Global Leader ve Světovém fondu na ochranu přírody, ministr životního prostředí Peru 2011-2016, prezident COP20 |
| 72 | Yves Leterme*** | Yves Leterme, předseda vlády Belgie 2008, 2009-201 |
| 73 | Rovshan Muradov*** | Generální tajemník Mezinárodního centra Nizami Ganjavi |
| 74 | Profesor Erik Berglof | London School of Economics and Political Science |
| 75 | Profesor Justin Lin | Pekingská univerzita |
| 76 | Profesor Bai Chong-En | Škola ekonomie a managementu Tsinghua |
| 77 | Profesor Robin Burgess | London School of Economics and Political Science |
| 78 | Profesor Shang-jin Wei | Kolumbijská univerzita |
| 79 | Profesor Harold James | Univerzita Princeton |
| 80 | Ahmed Galal | Bývalý ministr financí, Egypt |
| 81 | Profesor Jong-Wha Lee | Korejská univerzita |
| 82 | Profesor Leonhard Wantchekon | Africká ekonomická škola, Benin |
| 83 | Profesor Ernst-Ludwig von Thadden | Univerzita v Mannheimu |
| 84 | Profesor Kaushik Basu | Cornell University |
| 85 | Profesor Bengt Holmstrom | Massachusetts Institute of Technology |
| 86 | Profesor Mathias Dewatripont | Université Libre de Bruxelles |
| 87 | Profesor Dalia Marin | Mnichovská univerzita |
| 88 | Profesor Richard Portes | London Business School |
| 89 | Profesor Chris Pissarides | London School of Economics and Political Science |
| 90 | Profesorka Diane Coyleová | Univerzita v Cambridge |
| 91 | Mustapha Nabli | Bývalý guvernér centrální banky Tuniska |
| 92 | Profesorka Wendy Carlinová | University College London |
| 93 | Profesor Gerard Roland | Kalifornská univerzita, Berkeley |
| 94 | Profesor Nora Lustig | Tulane University |
| 95 | Piroska Nagy-Mohacsi | London School of Economics and Political Science |
| 96 | Profesor Philippe Aghion | College de France |
| 97 | Profesor Devi Sridhar | University of Edinburgh |
| 98 | Yu Yongding | Bývalý prezident Čínské společnosti ve světové ekonomice |
| 99 | Muhammad Yunus, | Laureát Nobelovy ceny míru za rok 2006 |
| 100 | Kailash satyarthe, | Laureát Nobelovy ceny míru za rok 2014 |
| 101 | Sir Ivor Roberts | Bývalý britský velvyslanec |
| 102 | Sir Suma Chakrabarti | Bývalý prezident EBRD |
| 103 | Sir Tim Hitchens | Bývalý britský velvyslanec |
| 104 | Alistair Burt | Bývalý ministr zdravotnictví/mezinárodního rozvoje |
| 105 | Tom Fletcher | Bývalý britský velvyslanec |
| 106 | Julian Braithwaite | Bývalý britský Perm Rep WHO |
| 107 | John Casson | Bývalý britský velvyslanec |
* zdroj