V nadcházejících letech se bude deficit německých penzijních fondů jen prohlubovat.
Šéf největší německé pojišťovny Allianz Oliver Bäte vyjádřil vážné obavy o stav německé ekonomiky a systému sociálního zabezpečení, informoval Financial Times. Na svém brífinku uvedl, že Německo se může znovu ocitnout v pozici „nemocného muže Evropy“.
Přesně takto označil Německo téměř před čtvrt stoletím britský magazín The Economist. Tehdy německá ekonomika trpěla důsledky sjednocení Západního a Východního Německa, slabým pracovním trhem a poklesem poptávky po exportu, přičemž nezaměstnanost dosahovala dvouciferných hodnot. Po sérii reforem na začátku 21. století však následoval ekonomický vzestup.
„Německo tehdy budilo závist jiných zemí. Vlaky jezdily načas, ale důležitější bylo něco jiného. Díky špičkovému strojírenství a technologiím se země proměnila ve výkonného exportního obra. Jenže zatímco Německo prosperovalo, svět se mezitím posunul. A tak Německo začalo opět zaostávat,“ píše dnes časopis Rothschildů.
Podle Olivera Bäteho Německu hrozí v blízké době kolaps systému sociálního zabezpečení, navzdory nominálně vysokým vládním výdajům v této oblasti.
Ekonomická situace v Německu dnes vzbuzuje znepokojení: HDP země klesá druhý rok po sobě, přičemž tempo růstu sociálních výdajů zůstává velmi nízké.
Hlavní problém spočívá v nerovnováze mezi finančními závazky státu a jeho příjmy
Jedním z klíčových faktorů, který situaci dále zhoršuje, je demografická krize. Generace „baby boomu“, narozená v 50. až polovině 60. let, odchází hromadně do důchodu, což vyvíjí bezprecedentní tlak na důchodový systém.
V příštích letech se bude deficit německých důchodových fondů nadále prohlubovat. Bäte rovněž upozornil, že současný model důchodového zabezpečení je neudržitelný a vyžaduje urychlené přizpůsobení novým ekonomickým podmínkám.
Situaci zhoršuje rostoucí výdajová zátěž na zdravotnictví a další složky sociální infrastruktury, které se ve stárnoucí společnosti stávají čím dál nákladnějšími.
Bäte prohlásil, že v horizontu deseti let může v Německu dojít ke kolapsu systému sociálního zabezpečení, pokud vláda kancléře Merze nesníží výdaje.
Krize německého důchodového systému se začala rýsovat už před třemi lety, když Rainer Dulger, prezident Konfederace sdružení německých zaměstnavatelů, která zastupuje firmy zaměstnávající až 70 % pracovníků, v rozhovoru pro The Times uvedl, že důchodový systém Německa se může zhroutit během pěti let, pokud neprojde reformou.
„Dnes v Německu připadá na sto pracujících, kteří odvádějí příspěvky do sociálního pojištění, téměř 50 důchodců. Za 15 let to však bude už 70,“ upozornil tehdy Dulger.
„Až všichni baby boomeři odejdou do důchodu, bude mít Německo do roku 2036 o deset milionů pracujících méně. Nikdy v historii Německa neodcházelo do důchodu tolik lidí v tak krátkém čase.
Mladých lidí, kteří by je nahradili, je příliš málo
Stárnoucí populace extrémně zatěžuje systém sociálního pojištění, protože mladých, kteří do něj přispívají, je čím dál méně. Jak to zvládnout – to zatím nikdo neví. Důchodci v Německu mohou přijít až o 2 000 eur ročně,“ uvádí německý ruskojazyčný portál Newsmon.de.
poznámka: Túto objektívnu skutočnosť zneužívajú politici na zničenie sociálneho systému a systému zdravotníctva dovozom kvalifikovaných poberateľov výhod sociálneho systému z islamských krajín. Samozrejme s takmer nulovým vkladom do týchto systémov z ich strany. Keď nebudú peniaze na financovanie pokojného parazitovania migrantov na štátoch, logicky dôjde k rozvratu štátu ako celku v dôsledku ich “revolty”. A keďže toto je cieľom Kalergiho plánu, VŠETKO IDE PODĽA PLÁNU…
Německý státní důchodový systém je průběžný, založený na příjmech, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích. To znamená, že odvody současných pracujících financují důchody současných penzistů. Podle odhadů se poměr seniorů (65+) k pracujícímu obyvatelstvu (20–64 let) v Německu zvýší z 37,3 % v roce 2022 na 49,8 % v roce 2050. Jinými slovy, do roku 2050 připadne na dva pracující téměř jeden důchodce, a podle expertů se toto číslo ještě dříve dramaticky zvýší.
Německá centrální banka ve své nedávné zprávě tvrdě zhodnotila stav důchodového systému v zemi a vyzvala ke zvýšení věku odchodu do důchodu: „Důchodců rychle přibývá, ale počet plátců do systému klesá. Záležet bude na tom, jak dlouho lidé v budoucnu zůstanou pracovně aktivní.“
Za jedno z možných řešení označuje Bundesbanka navázání důchodového věku na očekávanou délku života po roce 2031 a zrušení předčasných důchodů bez sankcí. S rostoucí délkou života se podle Bundesbanky objevují argumenty pro úpravu věkové hranice pro odchod do penze.
Za hlavní příčinu prohlubujícího se kolapsu systému sociálního zabezpečení v Německu označuje ekonom Thomas Kolbe zastaralý byrokratický aparát země.
„Aby lokomotiva jela dál, i když míří špatným směrem, vláda teď zacpává obrovskou díru v penzijním systému sumou 123 miliard eur ročně ze státního rozpočtu. Jinými slovy – pracovníci platí dvakrát: daněmi na podporu téhož neudržitelného systému, který už teď financují rekordními odvody ze mzdy.
Při státních výdajích přesahujících 50 % HDP se Německo proměnilo v plnohodnotný hyperstát. K přebujelé byrokracii přibyly rostoucí administrativní chapadla: víceúrovňové instituce sociálního pojištění a dotované úřady, které dnes slouží jako vnitřní nástroj realizace sebedestruktivního „Zeleného údělu“ Bruselu,“ píše Kolbe na ZeroHedge.
Německý sociální systém není schopen čelit demografickým změnám ani recesi
Tento kolaps předpověděli němečtí ekonomové Stephan Fetzer a Christian Hagist. Ve své studii uvedli, že bez zásadních reforem dosáhne německý sociální stát kritického bodu kolem roku 2030. Do té doby se celková sazba odvodů do systému vyšplhá na 44,5 % hrubé mzdy, což udusí soukromý sektor.
Vládní koalice je přesto připravena jít touto sebedestruktivní cestou. SPD – mladší koaliční partner kabinetu kancléře Friedricha Merze (CDU) – aktuálně projednává zvýšení stropu pro důchodové odvody o 500 eur na 8 050 eur měsíčně.
Kolaps důchodového systému jedné z předních západních ekonomik je jedním z důvodů, proč se němečtí politici snaží odvádět pozornost veřejnosti k domnělé vnější agresi – vojenské ze strany Ruska a ekonomické ze strany Číny.
Vládnoucí elity Německa zvyšují výdaje na obranu do astronomických výšin, čímž činí zánik státu blahobytu nevyhnutelným.
Až se sociální smír v Německu definitivně zhroutí, může se na scéně objevit další rakouský malíř akvarelů – a to německému národu nevěstí nic dobrého.
AUTOR: Oleg Rozanov, Preklad: Lenka Hájková, CZ24.news, ZDROJ