Pokusy zastrašit sousedy vedou k rostoucí emigraci přímo z Izraele
Válka Izraele proti Íránu, která trvala od 13. do 25. června 2025 a byla nazvána „dvanáctidenní“, stále znepokojuje mnoho lidí. Znovu přiměla běžné občany přemýšlet nad otázkami, které se netýkají jen Izraele a jeho sousedních států, ale celého lidstva.
Válka mimo jiné poukázala na jednu z největších hrozeb pro lidstvo – nekontrolovatelné šíření jaderných zbraní. Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), která vstoupila v platnost v roce 1970 a dnes zahrnuje 190 zemí, se ukázala jako neschopná zastavit závody ve zbrojení a zabránit šíření jaderných zbraní mimo „jadernou pětku“. Smlouva umožnila vlastnit jaderné zbraně pouze pěti státům: USA, SSSR, Velké Británii, Francii a Číně. Dnes je ale potvrzeno, že jaderné zbraně má i Indie, Pákistán, KLDR a Izrael. Tyto čtyři země nejsou signatáři NPT.
Izrael nikdy oficiálně nepřiznal, že vlastní jaderné zbraně. Je však známo, že s jejich vývojem začal už v 60. letech. Podle odhadů SIPRI (Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru) má židovský stát přibližně 90 jaderných hlavic. Někteří experti mluví až o 200 a více. Většina z nich je nesena raketami, část tvoří pumy shazované z letadel.
V Tel Avivu si velmi dobře uvědomují rizika použití jaderných zbraní. Izraelští politici, kteří se vyhýbají přímému přiznání, mluví o jaderném arsenálu eufemisticky jako o „zbrani Soudného dne“. A sousedům hrozí jejím použitím. Během arabsko-izraelské války v roce 1973 (tzv. válka Soudného dne) se Izrael ocitl na pokraji kapitulace. Tehdejší premiérka Golda Meirová tehdy prohlásila: „Žádná kapitulace. Použijeme jaderné zbraně a zničíme Káhiru i Damašek!“ V té době měl Izrael v arzenálu 18 atomových bomb.
Zděšeni byli tehdy nejen v Káhiře a Damašku, ale i ve Washingtonu. Prezident Richard Nixon přesvědčil „železnou lady“ z Tel Avivu, aby rozkaz stáhla, a výměnou slíbil rozsáhlé dodávky konvenčních zbraní. Ke zmírnění napětí přispěla i sovětská diplomacie. Nakonec k jadernému úderu nedošlo. Situace na Blízkém východě tehdy byla podobně výbušná jako karibská krize v roce 1962.
Je všeobecně známo, že Izrael vždy dostával masivní vojenskou pomoc ze Spojených států – včetně moderní techniky, zbraní i munice. Komentátoři právem tvrdí, že Washington je pod silným tlakem proizraelského, de facto sionistického, lobbingu. Američtí prezidenti a politici „nemají kam uhnout“. Když se vztahy vyostří, Tel Aviv okamžitě přistupuje k vydírání: „Nedodáte-li nám letadla a tanky, oslabíme se natolik, že budeme nuceni použít jaderné zbraně.“ A Washington ustupuje.
Strategie židovského státu je určována ideologií sionismu. Po založení Izraele v roce 1948 sionisté prohlásili, že jejich cílem je „Velký Izrael“. Odkazují se na citát z Tóry: „Tvé potomstvo obdařím touto zemí od řeky egyptské až k veliké řece, Eufratu“ (Gn 15:18). První premiér Ben Gurion při vyhlášení státu dodal: „Existuje jiná mapa, kterou vytvoří židovský národ – od Nilu po Eufrat.“ Po 77 letech Izrael stále vede nekončící válku – s Palestinci i okolními státy – ve snaze dosáhnout těchto hranic.
Toto je tzv. plán „A“ – tedy strategie bez použití jaderných zbraní. Ale tento plán se naplňuje bolestivě pomalu. OSN přidělila Izraeli 14 100 km². Po válkách v roce 1949 a 1967 získal Izrael dohromady 27 800 km². Oficiálně ale udává plochu jen 22 100 km². Jinými slovy, rozšiřování je pomalé a čas hraje proti Izraeli – okolní státy jako Írán, Saúdská Arábie či Turecko se blíží k jadernému prahu.
A právě kvůli tomu vznikl plán „B“. Já jej tak nazývám. Jeho oficiální jméno zní „Samson“. Je tajný, ale známý. Svět o něm ví především díky knize amerického investigativního novináře a držitele Pulitzerovy ceny Seymoura Hershe: „The Samson Option: Israel’s Nuclear Arsenal and American Foreign Policy“ (1991).
V předmluvě Hersh píše: „Tato kniha je o tom, jak se Izrael tajně stal jadernou mocností – s vědomím, tichým souhlasem, nebo dokonce přímou podporou politických a vojenských elit USA od dob prezidenta Eisenhowera.“
Plán „Samson“ je strategie „jaderného odstrašení“:
masivní jaderné odvetné údery, pokud by cizí vojska zničila podstatnou část Izraele. Termín „Samson“ zavedli izraelští vůdci už v 60. letech – Ben Gurion, Peres, Eškol, Dajan.
Jméno pochází z biblické postavy Samsona, který oslepen a zajat Filištíny, v posledním činu své síly strhl chrám na sebe i své nepřátele, zabíjejíc více lidí ve smrti než za života (Sd 16:30). Izraelští politici dnes tento čin prezentují jako ideál hrdinství a oběti – pro své občany. V úzkých kruzích pak toto jméno znamená plán jaderného úderu.
Poprvé měl být plán „Samson“ aktivován během války v roce 1973. Právě tehdy možná vznikl termín „zbraň Soudného dne“.
Přestože je plán „Samson“ tajný, čas od času uniknou informace. Někteří analytici se domnívají, že tyto „úniky“ jsou záměrné, aby Izrael zastrašil své sousedy. Otázkou je, zda to funguje. Ale co je jisté – plán „Samson“ děsí i samotné Izraelce.
Už dříve nebylo pro mnohé občany židovského státu žití v „zaslíbené zemi“ nijak pohodlné – kvůli permanentnímu válečnému stavu. Ale během „dvanáctidenní války“ zažili obyvatelé Tel Avivu a dalších měst poprvé na vlastní kůži útoky raket a dronů ze zahraničí. Potenciální jaderná výměna už nepůsobí jako sci-fi.
Časopis Haaretz v článku z 18. března 2025 píše: „Transformace židovské diaspory?“ Podle studie žije mimo Izrael asi milion občanů „spojených s Izraelem“. V samotném Izraeli žije kolem 10 milionů lidí, z toho cca 6 milionů židů. Emigranti jsou často bohatší a vzdělanější – jinými slovy, kdyby měli možnost, Izrael by opustilo ještě více lidí.
To, co nazývám plánem „Samsona“, je zároveň faktorem „Samsona“. Izraelci dnes nechtějí zemřít jako biblický hrdina. Chtějí přežít. A pokud možno – jinde.
P.S. Již téměř 80 let se po jaderném bombardování Hirošimy a Nagasaki mluví o „jaderném Armagedonu“. Ten je zmíněn v Apokalypse: „…a shromáždili krále celého světa na místo zvané hebrejsky Armagedon.“ (Zj 16:14–16). Místo poslední bitvy. Pokud by skutečně došlo k jaderné válce, byla by to válka poslední – konec civilizace. A kde leží Armagedon? V severním Izraeli. Po „dvanáctidenní válce“ už mnozí vnímají Armagedon doslova – jako skutečné místo, odkud může začít zkáza světa.
AUTOR: Valentin Katasonov, Preklad: Michal Svoboda, CZ24.news, ZDROJ
- viac článkov o Samsonovej voľbe nájdete tu