EU nás připravuje na údajnou událost, která by mohla přijít v nejbližší době. Ať už se plánuje cokoli – pandemie, válka, kybernetické útoky či cokoli jiného – je zřejmé, že právě tato událost přispěje k přechodu na digitální diktaturu.
A než se odstaneme do tohoto bodu, mohlo by být v zájmu řešení dané krize zavedeno stanné právo. Zdá se vám tento scénář úplně „mimo mísu?“
Pak si uvědomte, co byste si mysleli, kdyby vám třeba v roce 2018 někdo přesně popsal dění někdy v březnu – dubnu 2020. Věřili byste mu? Jistě ne, nejspíš byste si ťukali na čelo.
Možná je takový moment mnohem blíž než jen tušíme…
Stanné právo je jednou z extrémních forem státního výkonu moci – situace, která byla dříve v Evropě ojedinělá, ale není v žádném případě vyloučena. Mnozí považují za nemyslitelné, že by se něco takového mohlo v dnešní době stát právě v Evropě.
Pohled na aktuální vývoj však ukazuje, že cesta k tomu není tak dlouhá, jak se zdá. Ve společnosti, ve které se stav nouze stává stále více normou, je zavedení vojenských kontrolních opatření prostě dalším logickým krokem – jakmile se objeví dostatečně „naléhavá“ krize.
Co znamená stanné právo v evropském kontextu?
V klasickém smyslu stanné právo znamená: občanský řád je nahrazen vojenskými strukturami. Už nerozhodují parlamenty, ale velitelé. Policii nahrazuje armáda. Občané ztrácejí svá základní práva – jako je svoboda projevu, svoboda pohybu, majetku a právo být slyšen.
V Evropě by to pravděpodobně nebylo označováno jako „stanné právo.“
Spíše by nám byla taková situace prezentována jako „nouzový stav“, „nouzová regulace“, „opatření civilní ochrany“ nebo „dočasné přechodné opatření“ – s dobře znějícím odůvodněním: hrozba terorismu, pandemie, kybernetických útoků, krize dodávek nebo „extrémistické pokusy o destabilizaci.“
Co již EU připravila?
Evropská unie už léta pracuje na nadnárodním bezpečnostním aparátu. Spousta věcí se děje postupně a pod radarem veřejnosti.
Toto už má EU připraveno:
1. Centrální struktury pro bezpečnost a krizovou koordinaci
- Zřízení orgánů, jako je HERA, které mohou koordinovat reakce v rámci celé EU při mimořádných zdravotních událostech
- Rozšíření středisek reakce EU na krize s cílem nahradit vnitrostátní pravomoci strukturami EU v případě nouze
- Zavedení „strategií proti dezinformacím,“ které lze využít i k cenzuře nepopulárních hlasů
2. Digitální řízení a monitorování
- Zavedení a rozšíření digitálních identit EU propojených se zdravotním stavem, bankovními účty a cestovními profily
- Plány pro digitální měnu centrální banky (CBDC), která je programovatelná a má datum expirace
- Budování biometrické identity a sledovacích systémů, např. prostřednictvím rozpoznávání obličeje na nádražích, letištích a v centrech měst
3. Masivní rozšíření zbrojní a obranné architektury EU
- Připravenost 2030: Celoevropský strategický program pro budování armády do roku 2030
- PESCO: Společné projekty vyzbrojování, vojenská cvičení, standardizace a interoperabilita ozbrojených sil
- EDIS (EU Defense Industrial Strategy): cílená propagace evropského obranného průmyslu, standardizace obranné výroby a zadávání zakázek
4. Prudký nárůst výdajů na obranu
- Podle Evropské rady činily v roce 2024 výdaje na obranu 326 miliard eur, což je nárůst o více než 30 % od roku 2021.
- Na přezbrojení do roku 2030 je vyčleněno až 800 miliard eur, například na „odstrašení Ruska“
- Podle analytiků by členské státy mohly jen v příštích pěti letech utratit 500 miliard eur na nové výdaje na obranu
5. Příprava populace na „krizové případy“
- Doporučení všem občanům EU skladovat zásoby alespoň na tři dny – včetně vody, potravin a léků
- V roce 2025 zveřejnila Komise strategii připravenosti EU na krize s 30 konkrétními opatřeními, včetně integrace havarijních plánů ve školách, podnicích a správních orgánech.
- Podle Komise by měla být ve všech oblastech života zavedena „kultura zabudovaných preventivních opatření.“
6. Přesun moci do Bruselu
- Stále více rozhodnutí – například o migraci, zdravotnictví, energetice, obraně – se přijímá centrálně v Bruselu
- V případě nouze by plánovaná Rada bezpečnosti EU mohla podkopat národní suverenitu a převzít rozhodnutí
- Nouzové předpisy na úrovni EU platí automaticky ve všech členských státech – národní veta jsou de facto vyloučena
Tento vývoj jasně ukazuje, že EU nevytvořila pouze organizační a legislativní rámec, který lze aktivovat ve výjimečných situacích, ale vytváří také technické, vojenské a sociální podmínky pro komplexní kontrolu obyvatelstva v případě krize.
Příkladný vývoj v Evropě
Po útocích v roce 2015 žila Francie více než dva roky v trvalém výjimečném stavu – s raziemi bez soudního příkazu, zákazy vycházení a domácím vězením pro podezřelé.
V Itálii byla během Covidu drasticky omezena práva obyvatel na pohyb. V Rakousku byl dokonce regulován přístup do supermarketů, ve Španělsku hlídkovala v ulicích armáda.
Tato opatření byla legitimizována nouzovým stavem, který lze kdykoli prodloužit nebo změnit na stav trvalý.
Co hrozí podle stanného práva EU?
- Omezení nebo vypnutí přístupu k internetu
- Kontrola nad digitálními platbami (blokace účtu, omezení výdajů)
- Zákazy pohybu, zákazy vycházení, povinný digitální očkovací průkaz a bezpečnostní certifikáty
- Zatýkání bez obvinění prostřednictvím „preventivních bezpečnostních opatření“
- Zabavení majetku, např. v případě domnělé potřeby zásob
- Zákaz alternativních médií a „neoprávněného“ vyjadřování
- Využití armády k boji proti povstání a zabezpečení kritické infrastruktury
- Rozmístění celoevropských policejních nebo vojenských jednotek v členských státech – bez národního souhlasu
Přechod je pozvolný
Nejnebezpečnější na tomto scénáři je jeho nenápadnost. Nebude to vypadat jako převrat. Spíše je každý jednotlivý prvek – zde omezení, tam nové pravidlo – zaveden s krizovým odůvodněním.
Postupně je podkopávána demokratická kontrola a zároveň se rozšiřuje bezpečnostní aparát.
Jak se mohou občané připravit?
- Vybudujte si informační autonomii: Používejte alternativní kanály, zabezpečte informace offline, naučte se rozlišovat mezi fakty a propagandou.
- Zásoby a nezávislost: Zásobte se potravinami, vodními filtry, léky a určitou mírou finanční nezávislosti – dokonce i nad rámec digitálních účtů.
- Budujte místní sítě: Důvěřujte skutečným kontaktům. Místní komunity se stávají důležitějšími než online skupiny, když je komunikace omezena.
- Získejte základní právní znalosti: Je třeba znát svá národní a evropská základní práva.
- Zůstaňte nenápadní: v případě nouze je diskrétnost nezbytná pro přežití. Každý, kdo se příliš obnažuje, se může rychle stát terčem – ať už ze strany úřadů nebo „solidárních občanů.“
Závěrečné myšlenky
EU není bezpečný prostor. Ve své současné struktuře se může stát stejně tak mocenským nástrojem jako kterýkoli jiný nadnárodní aparát. Co je dnes ospravedlnitelné pandemiemi, může být zítra ospravedlněno válkou, klimatem nebo kybernetickými útoky.
Každý, kdo chce svobodu, musí být připraven – ne na násilí, ale na nezávislost, na kritické myšlení a na odpor prostřednictvím postoje. Stanné právo nezačíná tanky na ulici, ale tichem v mysli.
ZDROJ, Spracoval: Necenzurovaná Pravda