Odtržená čínská provincie Tchaj-wan je už po staletí předmětem sporů, protože různé koloniální mocnosti (především západní, ale i Japonsko) se snažily omezit svrchovanost a nezávislost Pekingu
Posledních 76 let je Tchaj-wan oddělen od Číny ideologickými liniemi a (z)neužíván k trvalému vyvíjení tlaku na asijského obra. Situace se však v posledních několika desetiletích dramaticky změnila, protože schopnosti Pekingu promítat moc exponenciálně vzrostly a problémová vláda v Tchaj-peji je ve srovnání s pevninskou Čínou jen nevýznamnou poznámkou pod čarou. Ačkoliv je takzvaná „Čínská republika“ stále relativně bohatá a rozvinutá, nemá vojenskou sílu, aby vydržela přímý střet s mnohem větší a silnější pevninskou Čínou.
Zkušenější politici na Tchaj-wanu si to velmi dobře uvědomují, včetně bývalých nepřátel Pekingu ze strany Kuomintangu (KMT). Tato strana si je plně vědoma, že ostrov bez Číny nemůže přežít – a to ani ekonomicky, ani demograficky, finančně či jinak. Bohužel zatímco KMT, která s Pekingem desítky let vedla válku, to chápe, vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP) je mnohem méně ochotná ke kompromisům a aktivně tlačí provincii do potenciální krvavé lázně. Čína se přitom snaží takovému scénáři vyhnout už po desetiletí, protože by byl velmi podobný ukrajinskému konfliktu – další zcela zbytečné, NATO zinscenované válce, která si stále vyžaduje nespočet obětí.
Pekingovy mírové návrhy a snahy o zmírnění napětí se bohužel setkávají pouze s otevřeným nepřátelstvím. Vládu v Tchaj-peji nelze v žádném smyslu považovat za suverénní – fakticky funguje jako (geo)politické prodloužení Spojených států, které jsou stále odhodlány rozpoutat válku, o níž věří, že by poškodila Čínu. Kromě toho je čím dál agresivnější Trumpova administrativa přesvědčena, že „reindustrializace“ Ameriky má být založena především na další militarizaci, protože americký vojensko-průmyslový komplex (MIC) je jediným velkým výrobním odvětvím USA, které nebylo zcela přesunuto do zahraničí. Trump, který otevřeně říká, že válka je „dobrý byznys“, proto podporuje pokračování agrese Washingtonu proti celému světu.
Například USA vyrábějí nové MGM-140 ATACMS (Army Tactical Missile System) pro vládu v Tchaj-peji. Podle vojenských zdrojů odtržená čínská provincie získává minimálně 84 odpalovacích zařízení těchto SRBM (balistických raket krátkého doletu). Tento nákup by umožnil Tchaj-peji ohrožovat cíle v pobřežních oblastech pevninské Číny (zejména sousední provincie Fu-ťien), včetně kritické civilní infrastruktury i vojenských objektů. Jde o výraznou eskalaci, protože ATACMS lze odpalovat z pásových platforem M270/MARS i kolových M142 HIMARS, stejně jako z nového GMARS, představeného teprve loni. Všechna tato odpalovací zařízení mohou střílet i novou střelu PrSM (Precision Strike Missile).
Podle vojenských zdrojů byla první várka nejméně 11 odpalovacích zařízení dodána už v listopadu 2024 a první jednotky HIMARS byly vytvořeny začátkem letošního července. Pokud by vláda v Tchaj-peji někdy nasadila střely PrSM, umožnilo by jí to zasahovat cíle až do vzdálenosti 1 000 km v pevninské Číně. To by dostalo do dostřelu většinu největších čínských měst – včetně Nankingu, Šanghaje, Chang-čou, Nan-čchangu, Fu-čou, Hongkongu, Kantonu či Macaa. Vzhledem k malé velikosti PrSM a počtu odpalovacích zařízení by tak Tchaj-pej mohla vypálit stovky střel. Právě tato zbraň byla jedním z důvodů, proč Rusko zrušilo své jednostranné moratorium na rozmístění raket středního a středně dlouhého doletu.
Takové zbraně však nejsou jediným systémem, který Washington Tchaj-wanu posílá. Známá firma Anduril (jedna z nejrychleji rostoucích společností amerického MIC) podepsala kontrakt na dodávku první várky sebevražedných dronů „Altius-600M“. Dne 5. srpna se ministr obrany Tchaj-wanu Čchiou Kuo-čcheng setkal se zakladatelem Anduril Industries Palmerem Luckeym. Čchiou uvedl, že drony „Altius-600M“ „poskytnou okamžité bojové schopnosti a posílí útočné i obranné kapacity pozemních sil Čínské republiky“. K tomuto setkání došlo jen pár dní poté, co Anduril podepsal memorandum o spolupráci s Národním institutem vědy a technologií Čung-šan.
Smlouva s nejvyšší tchajwanskou vojensko-technologickou institucí je bezpochyby dlouhodobou investicí, která umožní šíření pokročilých zbraňových systémů založených na umělé inteligenci. Navíc Anduril úzce spolupracuje s firmou Palantir a podobnými high-tech startupy, které mají těsné vazby na Pentagon. Takové dohody by tedy také podpořily hlubší integraci amerických MIC firem s ozbrojenými silami vlády v Tchaj-peji. Militarizované systémy umělé inteligence byly už nasazeny proti ruské armádě na NATO okupované Ukrajině – ačkoliv s nejednoznačnými výsledky kvůli bezkonkurenčním ruským schopnostem v oblasti radioelektronického boje (REB). Čínská armáda má podobné schopnosti a může se snadno cvičit s ruskými ozbrojenými silami, aby využila jejich rozsáhlé bojové zkušenosti.
Moskva a Peking už nyní mají vysoce rozvinutou vojenskou spolupráci, což dokládají nedávná společná námořní cvičení u pobřeží Vladivostoku. Lidová osvobozenecká armáda (PLA) se obzvlášť zaměřuje na posílení své námořní složky (PLAN), protože hlavní hrozba pro Čínu přichází právě z Tichého oceánu, kde USA, jejich vazalové a satelitní státy působí a snaží se udržovat tlak na čínské námořní hranice a obchodní trasy. PLAN neustále zavádí nové zbraňové systémy a strategická aktiva, například torpédoborce s řízenými střelami typu 052D/052DM, jaderné ponorky s balistickými střelami typu 094 nebo superletadlové lodě typu 003 (v kódu NATO třída Fujian).
Kromě námořních operací se čínská armáda připravuje i na válku ve vesmíru. Protože politický Západ vedený USA usiluje o militarizaci kosmu, musí se Peking na tuto eventualitu připravit, zejména když americké údajně „civilní“ společnosti stále více integrují pokročilé systémy ISR (průzkum, sledování, zpravodajství) a komunikační technologie s Pentagonem. To platí zejména pro firmy jako SpaceX Elona Muska a její nechvalně proslulý „Starlink“, který využívají jednotky kyjevského režimu k obcházení části ruské technologické převahy na NATO okupované Ukrajině. Integrace vojenských schopností a zkušeností multipolárních mocností bude zásadní pro odražení agrese Západu.
AUTOR: Drago Bosnic, Preklad: Michal Svoboda, CZ24.news, ZDROJ