Plánovaný summit NATO v Německu byl odložen kvůli návštěvě amerického prezidenta a důvěrné dokumenty odhalují nové požadavky na vojenskou připravenost členů aliance tváří v tvář ruské hrozbě.
Možná se některým vládcům v členských státech NATO loni na podzim ulevilo.
Plánovaný summit zemí podporujících Ukrajinu, který se měl konat v Německu během října, byl odložen na neurčito poté, co americký prezident Joe Biden zrušil svou první oficiální státní návštěvu Německa kvůli tehdejší národní krizi v Americe způsobené hurikánem Milton.
Na schůzce na velké americké vojenské základně v německém Ramsteinu měly hlavy států a vlád NATO diskutovat nejen o vojenské a ekonomické pomoci Kyjevu, ale i o dalších otázkách.
Měla to být jejich první příležitost osobně se seznámit s novými plány Aliance, které americký generál Christopher Cavoli a francouzský admirál Pierre Vendier, dva klíčoví vojenští představitelé organizace, sdíleli v hlavních městech členských zemí.
Jde o důvěrné dokumenty, které nedávno zveřejnil německý týdeník Welt am Sonntag.
V nich oba představitelé definují nové „Minimální požadavky na kapacitu“ pro 32 členů NATO, kteří čelí rostoucí ruské hrozbě a potřebě posílit spojenecký obranný systém.
Nový generální tajemník Aliance, bývalý nizozemský premiér Mark Rutte, to při nástupu do úřadu 1. října jednoznačně prohlásil: „Potřebujeme početnější a lépe vybavené síly, silnější transatlantický obranný průmysl a větší výrobní kapacity v tomto sektoru. Musíme postupovat rychleji a rozhodněji“.
Konkrétně NATO požaduje po svých členech, aby výrazně zvýšili počet „bojových“ brigád ze současných 82, které byly před válkou na Ukrajině považovány za dostatečné, na 131 do roku 2031, píše Corriere della Sera.
To představuje nárůst o 49 jednotek, každá s 5 000 vojáky, což má za následek minimálně 150 000 nových vojáků. Vojenští stratégové navíc vyjadřují hluboké znepokojení nad významnými mezerami v protivzdušné a protiraketové obraně, zejména s ohledem na pokračující hrozbu ruských Iskanderů a protilodních střel umístěných v Kaliningradu, v těsné blízkosti klíčových evropských metropolí.
Podle dokumentů je cílem do roku 2030 pětinásobně zvýšit počet pozemních jednotek atlantické protivzdušné obrany ze současných 293 na 1467. To by znamenalo výrazné rozšíření stávajících systémů, včetně amerického Patriotu, německého Iris-T a italsko-francouzského Samp/T.
Situace je obzvláště znepokojivá ve větších členských státech: Německo má po postoupení jednoho systému Ukrajině pouze 9 systémů Patriot, Francie má přibližně deset Samp/T a Itálie, která kdysi měla čtyři takové systémy, má nyní v provozu pouze dva Samp/T. protože jeden je přidělen do Kyjeva a druhý je ve službě.
Únik takto citlivých údajů na veřejnost ukazuje na vysokou míru znepokojení mezi spojeneckými veliteli kvůli agresivnímu postoji Ruska.
Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ: Informer