Konflikt Ruska s Ukrajinou se již neomezuje pouze na Donbas. Válka se nepřesunula hluboko na Ukrajinu, ale přesunula se hluboko do Ruska. Podle ruských a ukrajinských zpráv zaútočily minulý týden USA a NATO na ruská města a zařízení stovkami raket a bezpilotních letounů odpálených z Ukrajiny. Cílem útoků byly průmyslové a vojenské objekty a ropné rafinerie, byly zničeny zásoby pohonných hmot a ruské školy ve třech městech byly nuceny zavřít. Města, která zažila útoky USA/NATO, byla Engels, Saratov, Kazaň, Brjansk a Tula. Jedná se o útoky hluboko do Ruska, které přinesly válku do Volžské oblasti a Tatarstánské republiky. Není důvod se domnívat, že letecké útoky na Rusko ustanou, protože Ukrajina je v Donbasu poražena.
Je nanejvýš zvláštní, že Putin dává přednost útokům na ruská města před použitím dostatečné síly k ukončení ukrajinského konfliktu. Jak se mají Rusové cítit bezpečně, když jsou školáci daleko od Ukrajiny vystaveni leteckým útokům?
Přemýšlení o tom vyvolalo otázku, zda Putina a ruský generální štáb nenapadlo, že Washington může tyto útoky využívat k mapování míst ruské protivzdušné obrany a podmiňovat Rusko leteckými útoky, aby bylo zaskočeno, až přiletí rakety s jadernými místo konvenčních hlavic. Všichni mluví o kolapsu Ukrajiny, ale rakety stále dopadají hlouběji do Ruska. Hroutí se těmito útoky důvěra Rusů v Putina?
Je opravdu mimořádné, že Putin toleruje, aby USA/NATO používaly k útokům na ruská města své zmocněnce. Zapomněl snad Putin na své prohlášení, že Rusko už nikdy nebude vést válku na vlastním území?
Stejně tak je mimořádné, že Rusko nadále dodává Washingtonu a zemím NATO energii a strategické nerostné suroviny, jako je obohacený uran, čelí pravděpodobnému zničení plynovodu TurkStream ze strany Washingtonu a nikdy nevyvodilo odpovědnost za zničení plynovodu NordStream. Fenomén zásobování svých nepřátel, kteří proti vám vedou válku, je pro mě nový. Ukrajinci v německých tancích vjeli do Kurska a Putin chce prodávat energii Německu.
Ať už je to cokoli, není to seriózní ani zodpovědný přístup k válce
Povinností válečného vůdce je válku rychle ukončit, ne ji protahovat déle, než trvalo Stalinovi vyklidit Wehrmacht z Ruska, východní Evropy a obsadit Berlín, jakmile začal ruský protiútok.
To, co Putin potřeboval, byl strach Západu z Ruska z vojenského hlediska. Místo toho přesvědčil Západ, že Rusko nemá žádné červené linie.
V zájmu míru jsem dlouho prosazoval rusko-íránsko-čínskou smlouvu o vzájemné obraně, jakou má NATO. Vlády těchto zemí jsou zřejmě příliš bázlivé nebo si navzájem nedůvěřují – a pokud se jedná o druhou možnost, udělaly chybu, když svou vzájemnou nedůvěru daly najevo Washingtonu -, než aby se sjednotily proti agresi.
Místo smysluplné dohody podepsal Putin minulý pátek s Íránem „komplexní dohodu o strategickém partnerství“, která zdaleka neodpovídá tomu, co je třeba. Dohoda potvrzuje, že „naše země pevně zastávají zásady nadřazenosti mezinárodního práva, suverenity států, nevměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí,“ uvedl Putin.
Ale co z toho? Těžko uvěřit, že Putin a Írán ještě nevědí, že Západu na mezinárodním právu, suverenitě a nevměšování nemůže záležet. Co si Putin myslí, že Západ dělá na Ukrajině, se sankcemi, se zástupnými útoky na ruská města? Kde na Blízkém východě Írán nevidí vměšování Západu?
Ustanovení o bezpečnosti a obraně se omezuje na to, že „pokud je jedna ze stran vystavena agresi, neměla by druhá strana poskytovat agresorovi žádnou pomoc“.
Je to bezzubá dohoda
Ruské a íránské kulturní výměny, výměny vojenských delegací a přístavy válečných lodí nepředstavují odrazování Západu od agrese ani ochranu před ní. John Helmer ji popisuje jako „deklaraci možná – slibujeme si, že na sebe budeme hodní, když to bude možné, možná“.
Někteří komentátoři vysvětlují bezzubou bezpečnostní doložku tím, že Rusko a Írán vidí Blízký východ odlišně a íránské konflikty by mohly být mimo dosah ruských zájmů. To je nepředstavitelné vysvětlení. Pokud Írán padne podobně jako Sýrie, Libye nebo Irák, Washington bude do Ruské federace přivádět džihádisty. Jako nárazník pro Rusko je Írán stejně důležitý, ne-li důležitější než Ukrajina. Je zvláštní, že to Putin nevidí.
Nevíme, zda se Trump pokusí odpojit od války Washingtonu proti Rusku na Ukrajině nebo zda budou Trumpovi prosionističtí nominanti agitovat pro válku proti Íránu. Írán však měl při jednáních o dohodě zdůraznit, že Trumpovi vysocí představitelé jsou vyhlášenými nepřáteli Íránu, a pokusit se z Putina dostat trochu víc než slib Ruska, že nebude pomáhat Západu při útoku na Írán.
Putin může mít tajný plán, který maskuje zdánlivou slabostí. Pokud je tomu tak, riskuje, že to, co Washington vnímá jako slabost, je slabost. Nebezpečí, které mě již dlouho znepokojuje, spočívá v tom, že Washington vidící slabost bude příliš tlačit na pilu a donutí Putina bojovat nebo se vzdát. Pochybuji, že by mu ruská armáda dovolila kapitulovat.
AUTOR: Paul Craig Roberts, Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ