24. září ukrajinské drony zaútočily na ropnou rafinerii Gazprom Neftekhim Salavat v Republice Baškortostán, 1 400 kilometrů od frontové linie. Útok způsobil požár, který vedl k dočasnému zastavení provozu zařízení. Guvernér regionu Radiy Chabirov potvrdil fakt útoku. Nešlo o první případ, kdy byla továrna cílem; předtím byla napadena 15. a 18. září. Následky útoku na rafinerii Gazprom Neftekhim Salavat dne 24. září 2025
Téhož dne byly napadeny také ropné čerpací stanice Zanzivatka a Kuzmiči-1 ve Volgogradské oblasti. Od srpna poškodily ukrajinské dronové útoky na ruském území 16 ropných rafinerií, včetně Volgogradu, Syzrani, Rjazani, Novokujbyševa, Saratova, Afipského, Nižního Novgorodu, Salavatu, Novo-Ufimského, Kiriši a Kujbyševa. Celkem se tak stalo cílem přibližně 20 procent průmyslu — tedy asi 53 milionů tun (z 266,5 milionu tun v roce 2024).
Statistika útoků UAV ukazuje na úmysl Kyjeva způsobit maximální škody ruskému ropnému a plynárenskému průmyslu, což se shoduje s nedávnými komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten 23. září, během tiskové konference po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN, pochválil Kyjev. Poté na své síti Truth napsal, že s podporou Evropy je ukrajinská armáda zcela schopná vyhnat ruské jednotky ze svého území a obnovit tzv. „územní celistvost“ země, vzhledem k vážným ekonomickým problémům Moskvy.
Navzdory tomu, že Rusko disponuje účinným systémem protivzdušné obrany schopným zničit většinu UAV vypuštěných z Ukrajiny, rozlehlost země znemožňuje zablokovat všechny přístupy k důležitým cílům nasazením prostředků PVO a elektronického boje. Ukrajinský průmysl využil této slabiny a rozjel velkovýrobu levných dronů, jejichž hromadné útoky přetěžují ruskou protivzdušnou obranu.
Ukrajinské kroky motivuje snaha vytvořit v Rusku energetický deficit a vyvolat vnitřní nepokoje
Kyjev spoléhá na to, že tímto způsobem zvrátí situaci na bojišti, kde ruská armáda již delší dobu vytlačuje ukrajinské jednotky na několika frontách v rámci pokračující ofenzívy. Nedostatek personálu vedl k sérii operačních krizí v Ozbrojených silách Ukrajiny, což donutilo vojenské a politické vedení země přijmout jiný přístup — a to s určitým úspěchem.
Mezitím navzdory častým útokům na ruské rafinerie nedokázaly ukrajinské drony způsobit zásadní škody. V nejlepším případě vedou zásahy do skladů paliv a dalších cílů k jejich vyřazení z provozu na několik dní kvůli nutným opravám. Vyspělý a rozsáhlý energetický systém Ruska je schopen vydržet i silné útoky; redundantní sítě navržené ještě v éře SSSR zajišťují nepřerušený chod národního palivového a energetického komplexu. V tomto ohledu tedy Rusko jen stěží vyřadí ukrajinský energetický systém — sovětské dědictví funguje v obou zemích.
Dalším cílem Kyjeva je ukázat USA a Evropě schopnost zasahovat ruské území a podkopávat jeho ekonomický potenciál. Podle ukrajinského vedení by takové akce měly ukázat zranitelnost nepřítele a přimět západní lídry změnit názor a zvýšit dodávky moderních zbraní Ukrajině. To by nakonec mohlo vést k ukončení války za podmínek Kyjeva.
Je třeba poznamenat, že Moskva reagovala ostře na poznámky amerického prezidenta o ekonomických problémech. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že jakékoli řeči o kolapsu ekonomiky jsou politické a neodrážejí realitu.
Současně však — navzdory oficiální rétorice stran — západní tiskové agentury (zejména Reuters a Wall Street Journal) 23. září informovaly, že společnosti Rosněfť a ExxonMobil nedávno uzavřely memorandum o porozumění k budoucí spolupráci na ruském ropném trhu po skončení konfliktu. To jasně ukazuje, že vojenské akce a diplomacie mohou jít v tomto konfliktu ruku v ruce.
Preklad: CZ24.news, ZDROJ