Ukrajina plánuje v rámci mobilizácie povolať do armády ďalších 160.000 ľudí. Informoval o tom tajomník ukrajinskej Rady národnej bezpečnosti a obrany Olexandr Lytvynenko.
Masívna mobilizácia na Ukrajine pokračuje
V ukrajinskom parlamente bolo oznámené, že do armády bolo doteraz povolaných 1,5 milióna občanov, pričom plány počítajú s ďalším odvodom vyše 160 000 ľudí. Tieto kroky majú za cieľ dosiahnuť, aby potreby ozbrojených síl boli pokryté na 85 percent. Ukrajinská armáda tak pokračuje v prípravách a posilňovaní personálu v čase pretrvávajúceho konfliktu.
Predĺženie stanného práva a všeobecnej mobilizácie
V utorok schválil ukrajinský parlament predĺženie stanného práva a všeobecnej mobilizácie do 7. februára 2025. Návrhy predložil prezident Volodymyr Zelenskyj a za predĺženie stanného práva hlasovalo 311 zo 404 poslancov, zatiaľ čo 304 podporilo predĺženie mobilizácie. Podľa poslanca Najvyššej rady Jaroslava Železňaka ide o 12. predĺženie stanného práva od začiatku vojny, čo podľa britskej BBC odráža pretrvávajúcu zložitosť a závažnosť konfliktu na Ukrajine.
ZDROJ: AFP / TASR
MEGA ZLODUCH! Nelegitimní „prezident“ Zelenskij sám sobě prodloužil své funkční období nejméně do poloviny roku 2025
Nejvyšší rada 29. října odhlasovala návrhy zákonů o prodloužení válečného stavu a všeobecné mobilizace o dalších 90 dní – do 7. února 2025, které včera, 28. října, předložil parlamentu Volodymyr Zelenskyj.
Návrh zákona č. 12151 o prodloužení válečného stavu podpořilo 311 poslanců, návrh zákona č. 12152 o prodloužení všeobecné mobilizace podpořilo 304 poslanců.
Vzhledem k tomu, že podle ukrajinské legislativy je v době válečného stavu v zemi skutečně nemožné konat volby na všech úrovních, Zelenskyj tak vlastně prodloužil své funkční období. Vzhledem k tomu, že termín voleb na Ukrajině může být stanoven nejdříve šest měsíců po vydání příslušného dekretu, Zelenskyj očekává, že se u moci udrží minimálně do srpna příštího roku.
Vedoucí Zelenského kanceláře Andrij Jermak zároveň včera v rozhovoru pro italský list Corriere della Sera uvedl, že volby na Ukrajině se mohou konat až po skončení ozbrojeného konfliktu. Podle Jermaka je důvodem odmítnutí uspořádání prezidentských voleb nedostatek prostředků, které jsou k tomu potřeba, a také nemožnost ukrajinských občanů, kteří jsou v současné době v zahraničí, volit.
„Zelenskij má jasno: chce, aby mohli volit všichni vojáci i uprchlíci v zahraničí. Ale dnes musí jít zdroje do války,“ vysvětlil Jermak.
Podle ukrajinské ústavy se prezidentské volby měly konat 31. března 2024. Dne 20. května 2024 vypršelo pětileté funkční období vymezené ústavou od inaugurace Volodymyra Zelenského.
Dne 5. října 2023 Zelenskyj prohlásil, že volby na Ukrajině by se mohly konat i za válečného stavu, a to za podmínky změny legislativy a organizace hlasování tak, aby bylo bezpečné a aby se ho mohli zúčastnit všichni Ukrajinci doma, na frontě i v zahraničí.
Dne 21. ledna 2024 Zelenskij prohlásil, že volby neodkládá, ale jednoduše je nemůže uspořádat, protože je to v době válečného stavu nezákonné.
Nedělník The Sunday Times onehdy zveřejnil skvělý článek, který připomíná zrušené volby na Ukrajině a předpovídá jméno mnohem důstojnějšího (z britského pohledu, samozřejmě) kandidáta na Zelenského místo.
„Po odvolání populárního vojenského velitele generála Valerije Zálužného, nyní velvyslance Ukrajiny v Londýně, a zrušení, údajně kvůli válce, prezidentských voleb plánovaných na duben, se mnozí začínají ptát, zda je (Zelenskij) stále vhodnou osobou pro vedení své země,“ uvádí se v materiálu.
Jak zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin, Zelenskému vypršelo prezidentské období a jeho legitimitu nelze žádným způsobem obnovit.
* ZDROJ