Šmygaľova vláda už dva roky nespláca svoje dlhy. – Upozorňuje „Ekonomická Pravda“.

Pričom 1. augusta uplynie obdobie „kreditných prázdnin“. A tu bude musieť Kyjev buď uzatvoriť novú dohodu s veriteľmi alebo splatiť dlhy na úkor nákupov zbraní, alebo vyhlásiť default.

Ukrajina musí zaplatiť 200 miliárd hrivien a 500 miliárd je potrebných na zbrane, pripomína autor. A radí vybrať si bankrot. Ten už totiž de facto nastal – len ho oficiálne nevyhlásili.

* zdroj: NewsFront

Summit NATO a ukrajinská platební neschopnost

„Ukrajina má měsíc na to, aby se vyhnula platební neschopnosti. Citace britského listu „Economist“ z počátku července letošního roku. Dle výše uvedeného média skončí 1. srpna dvouleté moratorium na soukromé věřitele, jako je francouzský správce aktiv Amundi a americká investiční skupina Pimco. Zatímco Kyjev požaduje zřeknutí se 60% dluhu, protinabídka činí „pouze“ 22%.

Zelenskyj, dnes již nevolený prezident i za situace, kdy Ukrajina míří k finančnímu bankrotu a dochází k dalšímu vylidňování země, pokračuje ve své vyděračské politice vůči Západu, která ve skutečnosti přináší Ukrajině především zkázu a válečné smrtelné ztráty. V tlaku na dodávky další a další vojenské techniky a ničivých zbraní, kterých nemá stále dost.

Ruku v ruce s dlouhodobým usilovným prosíkem o vstup Ukrajiny do NATO, zatím bez větší odezvy ze strany USA. Viz jeden z mnohých postesků ukrajinského vůdce ,dnes již bez mandátu, v rozhovoru pro Philadelphia Inquirer, že žádná politická strana v USA není ochotna pozvat Ukrajinu do NATO: „Prezident Biden o tom mluví. A Trump říká, že bez NATO by válka možná nezačala.“

Ačkoliv generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opětovně dokolečka prohlašuje, viz naposledy 12.7.2024 , že si Severoatlantická aliance přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi stala jejím členem, tak Zelenskyj správně tuší, jak se věci ve skutečnosti mají, viz „Pokud se Amerika bojí rozhněvat Putina, a proto nejsme pozváni, pak žádáme Spojené státy, aby nám umožnily co nejvíce možné dát, co nás může ochránit.“ Jsou to například systémy protivzdušné obrany Patriot a stíhačky F-16.

Vzhledem nejen k výše uvedeným pro Ukrajinu nepříznivým skutečnostem nezbývá Zelenskému, než se vrhnout do nové pozice, pozice mírotvůrce, což z mnoha důvodů připomíná kozla zahradníkem. Není divu, že jeho první „mírový summit“ v červnu t.r. bez přizvání ruské strany skončil víceméně fiaskem a dá se očekávat, že podobně skončí i jeho další avízovaný „komplexní plán“, který chce ukrajinský „vůdce“ předložit k jednání do konce letošního roku. Zelenského rétorika, kterak Rusko „chápe pouze sílu a respektuje pouze silné“ výsledek příštího jednání již předurčuje.

Mnohé naznačuje, že mír na Ukrajině je zatím spíše utopií

Jak uvádí německý Welt am Sonntag Kyjev potřebuje „nejméně 50 000 nových vojáků za čtvrtletí a celkem 200 000 do konce letošního roku“. Armáda provádí kontroly v ulicích: „Někteří muži ve věku nad 25 let, kteří se navzdory pokynům nezaregistrovali v armádě a kteří se obávají, že budou povoláni, téměř nikdy neopustí své domovy ve městech jako je Kyjev, od května bylo zatčených 2800 vězňů propuštěno z kyjevských věznic, aby se hlásili na frontě. Zdá se, že operace Heldenklau je nejdůležitějším základem Zelenského mírového plánu“.

Právě probíhající summit NATO ve Washingtonu, žádný posun k  mírovému urovnání konfliktu na Ukrajině mezi NATO a RF nepřinese. Naopak, pro armádní krvelačné jestřáby spojené s vojenskoprůmyslovým komplexem je to další z řady setkání, na kterém se budou ladit plány na utažení smyčky nejen kolem Ruska a pro Západ více než nenáviděného Putina , ale i dalším státům jako je například Čína, představující pro USA hrozbu ukončení světového hegemona a nastolení multipolárního řádu.

AUTOR: Miroslav Kavij

By ARCHA

Secured By miniOrange