„Ano, myslím, že by se odvážili to udělat, a dokážu si dokonce představit, že by se tomu s škodolibou radostí dívalo i několik členských států NATO“
Maďarsko je nyní terčem tajných akcí z Ukrajiny a s blížícími se celostátními volbami, které se budou konat do roka, Ukrajina stále častěji vykresluje svého souseda jako nepřítele, varuje maďarský bezpečnostní expert József Horváth. Kromě tajných operací však Ukrajina může dokonce začít podnikat sabotážní útoky nebo jiné přímé akce proti Maďarsku, což je hrozba, která vzrostla od úspěšného útoku Ukrajiny na ruskou flotilu strategických bombardérů.
Maďarsko a Ukrajina v posledních týdnech prohlásily, že odhalily špiony a zatkly je na svém území. Horváth, který je vedoucím Výzkumného ústavu pro ochranu suverenity v Maďarsku, maďarskému zpravodajskému serveru Mandiner řekl, že Maďarsko je v podstatě považováno za „nepřítele“ nejen Kyjevem, ale i dalšími západními zpravodajskými službami.
„Zprávy z Maďarska v posledních dnech a týdnech potvrzují, že aktivity ukrajinských zpravodajských služeb je třeba brát velmi vážně. Dezinformační a destabilizační snahy, které dosud v Maďarsku zaznamenali, a nedávné akce provedené v Rusku naznačují, že hrozba vzrostla,“ řekl Horváth.
Bezpečnostní expert dokonce varoval před potenciálně rozsáhlou akcí ukrajinských sil proti Maďarsku
„Maďarsko bylo na západním obzoru země vykresleno jako jakýsi nepřítel. Vzhledem k tomu nemůžeme vyloučit možnost, že by mohlo provést akci, jakou byla po roce a půl přípravy úspěšně provedena proti ruským strategickým bombardérům. Vzhledem k této dlouhé a profesionální přípravě musíme být v nadcházejících měsících také velmi ostražití,“ řekl.
Takový útok proti Maďarsku, které je členem NATO, by u mnoha maďarských spojenců v NATO mohl vyvolat jen pokrčení ramen, z nichž mnozí také vnímají Maďarsko jako nepřítele. Ačkoli Horváth nezmiňuje, jak by takový útok mohl vypadat, mohl by zahrnovat akce proti maďarské energetické síti, ropným rafineriím a další kritické infrastruktuře, a dokonce i útoky zaměřené na vojenskou infrastrukturu. Mohlo by dojít i k dalším akcím pod falešnou vlajkou.
Na otázku, zda je skutečně možné, aby Ukrajina zaútočila na Maďarsko, Horváth odpověděl, že je to nejen realistické, ale že by to mohli dokonce podpořit i členové NATO.
„Abych parafrázoval slavný citát lorda Palmerstona: ‚Ukrajina nemá přátele, Ukrajina má zájmy,‘ odpověděl. „Ano, myslím, že by se odvážili to udělat, a dokážu si dokonce představit, že by se tomu s škodolibou radostí dívalo i několik členských států NATO.“
Ukrajinské složky jsou dobře obeznámeny se sabotážními operacemi na cizí půdě a mnoho členů levicově liberálního establishmentu by ani nemrklo okem, kdyby Ukrajina provedla útoky proti Maďarsku, zvláště pokud by Ukrajina mohla zakrýt, odkud tyto útoky pocházejí. I když Ukrajina možná na Maďarsko nezaútočí, Kyjev téměř jistě provede tajné a ovlivňující operace proti Maďarsku, a to vše s cílem sesadit maďarského premiéra Viktora Orbána z moci.
„Jednoduchá odpověď je, že chtějí Maďarsko potrestat, a podrobnější odpověď zní, že by chtěli mít u moci vládu, která by se postavila proti současné pro-mírové, suverénní politice a vytvořila federální systém, který by rozšířil rámec unie založený na národních státech, protože by to viděli jako příležitost zlomit odpor proti nim,“ řekl.
Ukrajinské obyvatelstvo je také připravováno na útok, přičemž Horváth uvedl, že Ukrajina stále více vnímá Maďarsko jako přímého nepřítele mezi svými obyvateli.
„Ukrajinská komunikace v uplynulém roce s mírnou nadsázkou netvrdila nic jiného, než že Maďarsko jim nedodává zbraně, a proto Ukrajina nemůže vyhrát. Vojáci i civilisté žijící ve vnitrozemí si v myslích vytvořili obraz, že bráníme ukrajinskému vítězství,“ řekl Horváth. „Nezáleží na tom, že jim poskytujeme humanitární pomoc, podporujeme je palivem, potravinami, léky a elektřinou. To jim nejde dohromady. Nemají však šanci získat zpět území okupovaná Rusy silou ani jiným způsobem, takže se jejich hněv může obrátit proti nám.“
Rétorika, která v současnosti vychází z Ukrajiny, je obzvláště relevantní vzhledem k tomu, že EU usiluje o to, aby se Ukrajina stala členským státem EU. Horváth poznamenává, že k tomuto úsilí dochází navzdory probíhající válce.
„Bohužel musím říct, že Němci, Francouzi, Britové a do jisté míry i Poláci jsou v této otázce také odhodlaní. Vznikla ‚koalice odhodlaných‘ a tyto země se shodují nejen na nutnosti podporovat Ukrajinu ‚do posledního Ukrajince‘ ve válce proti Rusům, ale také na nutnosti je přijmout do unie. Z tohoto pohledu se zdá, že politická elita v Bruselu a sebeurčující se západní státy chtějí donutit Ukrajinu, aby se stala členem Evropské unie, a to i proti zdravému rozumu dva plus dva, a tak zaplatit za to, že budou ‚bránit Evropu‘ před virtuální ruskou hrozbou,“ řekl.
EU nejenže ohýbá nebo porušuje všechna pravidla, aby urychlila členství Ukrajiny, ale chce také přijmout další problematickou zemi, Moldavsko.
„Neexistuje nic jako urychlení procesu přistoupení k EU a vždy tomu tak bylo. Vedení EU se však snaží vytvořit precedent bez ohledu na pravidla. Doposud zasahovalo do života národních států v mnoha oblastech, na které nemělo právo, ale začalo vytvářet ty unikátní uzávěry, skrze které později předstírá, že daný krok byl zcela přirozený. Ještě o jedné věci se v Bruselu nemluví: Toto je balíček a tento balíček zahrnuje nejen Ukrajinu, ale i Moldavsko. Zahrnutím Moldavska by EU importovala další – i když v současné době spící – konflikt, protože část země, Podněstří, ovládají ruští separatisté,“ uvedl.
Pokud se Ukrajina připojí, bude to znamenat velké problémy pro celou Evropu.
„Co bude dělat 800 000 těžce traumatizovaných, ozbrojených ukrajinských vojáků, jejichž platy nedostanou přes noc? Co když se na západ vydá jen jeden ze 100 000 z nich?“ zeptal se.
Pokud jde o mír, Horváth nyní nevidí velkou šanci, zejména po masivním útoku ukrajinských dronů na ruskou bombardovací flotilu.
„Myslím, že čas (na mír) už vypršel, protože ukrajinská tajná služba nedávno způsobila velmi bolestnou ztrátu zničením ruských strategických bombardérů, takže v tuto chvíli nevidím žádnou šanci na příměří. V neposlední řadě proto, že se zdá, že současné ukrajinské vedení nemá zájem o uzavření příměří, protože by se pak musely konat volby, ve kterých by Zelenskyj neměl šanci. Ergo, naskočili na bruselský vlak, protože vědí, že jsou u moci, dokud jim EU dává peníze, a do té doby chtějí v této válce pokračovat,“ řekl Horváth.
* zdroj: InfoKurýr