Začíná být čím dál jasnější, že svět ztrácí v dolar Spojených států důvěru a honem se poohlíží po alternativách. A to je pro Spojené státy ohromná potíž.
Ekonomika USA a vláda USA si skoro osm desetiletí užívaly s ničím nesrovnatelného prospěchu z dolaru jako světové rezervní měny.
To znamená, že skoro všechny vlády, centrální banky, komerční banky a velké korporace světa drží alespoň trochu US dolarů. Zahraniční společnosti dolar využívají k obchodování jednoho se druhým. Cizí vlády a korporace často v US dolarech vydávají dluhopisy.
A většina hlavních světových komodit, včetně ropy, se oceňuje a obchoduje v dolarech.
Dominance dolaru nabývá až tak směšných forem, že i evropský výrobce letadel Airbus prodává své tryskáče Air France v transakcích vyrovnávaných v dolarech.
To Spojeným státům přináší nesmírný prospěch; každá země světa, která se zapojí do mezinárodního obchodu a komerce MUSÍ držet dolary, což znamená, že zahraniční instituce nakonec ukládají ohromné sumy peněz do finančního systému USA.
A tyto peníze vytváří další kapitál, který začne pracovat na růstu americké ekonomiky.
Jen se nad tím zamyslete: než aby investovali své vlastní peníze do růstu svých vlastních ekonomik, jsou cizí vlády a instituce v podstatě nuceny investovat značnou část svých úspor pro výhradní prospěch hospodářství USA, jen protože potřebují přístup ke světové rezervní měně.
Spousta těch peněz skončí v rukou federální vlády USA; cizinci ve skutečnosti vlastní zhruba 7,5 bilionu $ amerických vládních dluhopisů, což je absurdně úžasný prospěch pro státní pokladnu.
Kdykoliv federální vládu napadnou nějaké stupidní, drahé nápady, jako platit lidem, aby zůstali doma a NEPRACOVALI, tak cizinci vždy pomůžou se zaplacením tohoto, když si koupí další vládní dluhopisy USA, zase jen proto, že potřebují vlastní dolary.
Jak jsem ale psal už v srpnu 2015, dominance dolaru jako rezervní měny „vůbec není vytesaná do skály. US dolar není první globální rezervní měnou a nebude ani poslední.“
V průběhu historie bylo mnoho rezervních měn, počínaje drachmou Starého Řecka přes zlatý solidus Byzantské říše, benátský zlatý dukát, španělský real de ocho či britskou libru. Žádná rezervní měna netrvá navždy.
Historie ukazuje, že rezervní měna je nahrazena pokaždé, když v ní zbytek světa ztratí důvěru; typicky k tomu dochází, když se hrozně zhorší vládní finance.
Roku 2015 jsem varoval, že i americké finance se zhoršují, což pro dominanci dolaru představuje riziko: „Vláda USA je nesolventní. Její hlavní instituce a penzijní fondy jsou insolventní. Centrální banka je na pokraji insolvence.“
Toto tvrzení je dnes ještě pravdivější. Ve skutečnosti bych při popisu situace centrální banky už odstranil vymezení „na pokraji“; Federální rezervy jsou dnes podle svých vlastních kalkulací nesolventní.
A zbytek světa si toho opravdu už začíná všímat. Zvláště Francouzi si už roky na US dolar stěžují a zrovna nedávno francouzský prezident na Evropany naléhal, aby usilovali o finanční nezávislost na Spojených státech.
Vůdci ze zemí jako Saúdská Arábie, UAE, Malajsie, Brazílie a Indie nedávno vyjádřili otevřenost či až touhu vymanit se v mezinárodním obchodu z US dolaru.
Saúdská Arábie flirtuje s myšlenkou prodeje ropy do Číny za yuany a jen před pár týdny za čínské yuany prodala první zkapalněný zemí plyn (LNG).
Zatím jsou to samozřejmě jednotlivosti. Ale spousta tvrdých dat ukazuje, že postavení dolaru jako rezervní měny uvadá.
Podle Celosvětové společnosti pro mezibankovní finanční telekomunikace čili SWIFT se v současnosti US dolar používá k vyrovnávání asi 40 % mezinárodního obchodu.
To je pořád hodně. Ale ještě nedávno roku 2014 hlásil SWIFT používání dolaru v 52 % globálních obchodů.
I dolarové rezervy držené cizími vládami klesají
Podle Mezinárodního měnového fondu obnáší teď US dolar 58,4 % rezerv držených centrálními bankami světa v porovnání se zhruba 70 % na konci 90. let.
Zahraniční centrální banky se též US dolaru zbavují výměnou za tradičnější úložiště hodnoty; proto centrální banky všude po světě roku 2022 nakupovaly nejvíce zlata od roku 1950.
To vše jsou tvrdá data ukazující, že nespokojenost světa s US dolarem se konečně projevuje v akcích. A ukazuje to, že ztráta postavení US dolaru jako světové rezervní měny je už jen otázkou, kdy, ne jestli.
A zase to je pro Ameriku ohromná potíž
Jediným důvodem, proč vládě USA může procházet 31,5 bilionu $ národního dluhu, deficity mnoha bilionů dolarů, „které nic nestojí,“ a všechny ty další šílené neschopnosti vlády je ten, že dolar je světovou rezervní měnou.
Co myslíte, že by se stalo, když měla vláda Bulharska každý rok ohromný deficit, nebo kdyby si prezident Jižní Koreje potřásal jako Biden před kamerami rukou s někým neviditelným?
Jejich měny by se nejspíš propadly a trh s jejich státními dluhopisy by zkolaboval.
Ve skutečnosti jsme zrovna loni viděli, jak se britská libra dostala do volného pádu, propadl se jejich trh s dluhopisy a ministerská předsedkyně musela rezignovat prostě jen proto, že investorům se její ekonomické plány nelíbily.
Ale vláda USA už desítky let vyvádí, co se jí zamane, prostě jen, protože mají rezervní měnu.
Mohli byste si tedy myslet, že federální vláda bude dělat vše, co je v její moci, aby takové výjimečné privilegium ochránila. Oni ale zjevně vyrazili na cestu jeho zničení. A to je čiré šílenství.
I teď, kdy země stojí před bankrotem z neschopnosti splácet národní dluh, prezident Spojených států pořád odmítá jednat i o jediné penny krácení státních výdajů, jen aby dosáhl zvýšení Kongresem povoleného dluhového stropu.
A cizinci na ten čurbes zírají a dobrý dojem to na ně nedělá. A to je zase další důvod, proč tak rychle hledají, jak snížit svou závislost na dolaru.
Upřímně řečeno, je to dobře. Vláda USA je jako rozmazlený, rozhazovačně flámující bohatý fracek, jenž prohýří majetek, který jeho dědeček tak tvrdou prací vybudoval.
Takový fracek možná potřebuje, aby mu jeho káry snů zabral exekutor, aby se (doufejme) naučil hodnotu peněz, odpovědnost a konzervativní finanční řízení.
Důležité je připomenout si skutečnost, že Spojené státy se staly nejsilnější ekonomikou světa už PŘED tím, než se dolar stal globální rezervní měnou. Stejně jako to bylo s Británií a britskou librou předtím.
Je možné, že oslabování statutu dolaru jako rezervní měny by mohlo být jiskrou, kterou vláda USA potřebuje, aby začala něco dělat. Jen čas to ukáže.
AUTOR: Simon Black, ZDROJ, Preklad: ReformyCz
* prevzaté
pridajte sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz