Bez převzetí kontroly nad Fedem se radikální reformní myšlenky Trumpa a jeho týmu nepodaří uskutečnit
Mnozí pozorovatelé označují prohlášení a rozhodnutí 47. prezidenta Spojených států a členů jeho týmu za začátek „radikálních reforem“. Někteří se však domnívají, že správnější je nazývat je „revolucí“. Například novinář deníku Guardian David Smith je toho druhého názoru. Nedávno publikoval článek „Revoluce je ve vzduchu, když Trump přichází s třeskem – ale dokáže to dotáhnout do konce?“. Autor článku tvrdí, že Trump zahajuje v Americe skutečnou revoluci.
A já s ním souhlasím. Nejedná se o reformu nebo nastolení pořádku v zemi (jak tvrdí Trump a jeho okolí). Jde o pokus radikálně změnit společnost jakýmikoliv prostředky, včetně a především ignorováním stávajících zákonů. Revoluce se provádějí podle zásady: „Účel světí prostředky“. Pokud revolucionáři uspějí, pak po svém vítězství obnoví zákony a pořádek, často na novém základě, přičemž dosavadní zákony nahradí svými vlastními, které se jim zdají „správnější“ a „spravedlivější“. Revolucionáři jsou ti, kteří za sebou „pálí mosty“. A pokud revolucionáři prohrají, pak jsou přinejmenším posláni do vězení a častěji popraveni. Myslím, že v USA by neúspěšného revolucionáře rozhodně poslali na elektrické křeslo. Posuďte sami: po tzv. útoku na americký Kapitol na začátku roku 2021 bylo mnoho účastníků tohoto představení posláno do vězení a hlavní strůjce Stuart Rhodes dostal 18 let vězení (po Trumpově vítězství byl Rhodes propuštěn a dokonce se zúčastnil Trumpovy inaugurace jako čestný host).
Takzvaný útok na Kapitol je parodií na revoluci, ale dekrety 47. prezidenta a výroky a činy jeho pravé ruky Elona Muska mají rozhodně znaky revoluce. Trumpovi odpůrci tvrdí, že řada exekutivních příkazů 47. prezidenta i Muskova rozhodnutí ve funkci šéfa Odboru pro efektivitu vlády (DOGE) porušují americkou ústavu a mnoho amerických zákonů. S tím lze jen těžko nesouhlasit. Hned druhý den po Trumpově inauguraci a podpisu padesáti dekretů podaly úřady 22 amerických států žaloby k Nejvyššímu soudu USA, v nichž požadují zrušení Trumpova dekretu zavádějícího omezení občanství na základě tzv. půdního práva (známého také jako občanství od narození). Hromadná žaloba tvrdí, že prezident porušuje 14. dodatek ústavy, který stanoví, že každý člověk narozený ve Spojených státech je Američanem.
Příliv žalob na rozhodnutí Trumpa a jeho týmu k americkým soudům na různých úrovních od státních orgánů, odborů, nevládních organizací, firem i jednotlivců roste. Žaloby jsou rozsáhlé. Včetně nelegitimity ministerstva pro efektivitu vlády. A z toho vyplývá nelegitimita Muskových rozhodnutí o propuštění úředníků, nelegitimita přístupu DOGE k utajovaným informacím různých agentur, nepřípustnost Muskova veřejného vyzrazení státního tajemství atd. Začátkem února podali generální prokurátoři 19 států žalobu, v níž požadují, aby Muskově agentuře DOGE byl omezen přístup k důvěrným údajům občanů USA. A již 9. února federální soud ve státě New York dočasně zablokoval přístup DOGE do státního systému zpracování plateb (obsahujícího důvěrné údaje o fyzických osobách).
Celkově je však poměr sil mezi „revolucionáři“ a „kontrarevolucionáři“ stále ve prospěch těch prvních, tj. ve prospěch Trumpa a jeho týmu
„Revolucionáři“ dosazují na klíčová místa na ministerstvech a v agenturách své lidi, a očekávají tak pokračování, prohloubení a rozšíření „revoluce“. Musk se svou armádou DOGE hodlá obsazovat další a další „pevnosti“. Trump 8. února pověřil šéfa DOGE, aby zahájil audit ministerstva školství a Pentagonu. Mnozí komentátoři uvedli, že Pentagon je nejdůležitější a nejsilnější „pevností“. Pokud se Muskovi a Trumpovi podaří tuto „pevnost“ dobýt, pak budou revolucionáři určitě vítězi. Je těžké nesouhlasit s tím, že Pentagon je strategicky důležitým objektem, o čemž jsem již mnohokrát psal a zdůrazňoval, že americký vojenský establishment je úzce propojen s „hlubokým státem“.
Ale i když je Pentagon důležitým zařízením, existuje ještě jedno důležitější. Všichni dobře vědí, že nejdůležitější „pevností“ je americký Federální rezervní systém.
Pokud jde o tuto „pevnost“, Trump a Musk se nyní snaží nevydávat žádná převratná prohlášení. Trump se samozřejmě snažil Federální rezervní systém nějakým způsobem ovlivnit již ve svém prvním prezidentském období, ale jeho pokusy nebyly příliš úspěšné. Tehdy on, 45. prezident Spojených států, přesvědčil tehdejší šéfku Federálního rezervního systému Janet Yellenovou, aby snížila klíčovou sazbu. Ta však na jeho výzvy reagovala velmi slabě. Trump se ji pak pokusil vyhodit. To se mu však nepodařilo. V čele Fedu skončila a přesně před sedmi lety ji nahradil Jerome Powell. Zpočátku se říkalo, že je to Trumpův člověk. Brzy se však ukázalo, že Powell stejně jako jeho předchůdce ignoruje prezidentova přání. V listopadu 2018 Donald Trump prohlásil, že je „nespokojen se svou volbou“ Powella do čela Fedu, protože zvyšuje úrokové sazby „příliš rychle“, aniž by podporoval prezidentovu hospodářskou politiku. Mnozí pozorovatelé tehdy poznamenali, že prezidentovy útoky na Federální rezervní systém jsou ve více než stoleté historii americké centrální banky něčím zcela novým.
Za 47. prezidenta USA Powell nadále vede Federální rezervní systém, jeho funkční období podle současných pravidel vyprší v květnu 2026. Hovořilo se o tom, že se Trump pokusí Powella předčasně sesadit. V prosinci však Donald Trump prohlásil, že se po svém lednovém návratu do Bílého domu nebude snažit nahradit šéfa Fedu Jeroma Powella. To znamená, že s tím počká až do jara příštího roku. Pravděpodobně hledá „vhodnou“ (tj. poslušnou) osobu, která by Powella nahradila. Připomínám, že podle zákona americký prezident navrhuje kandidáty na předsedu Rady guvernérů Federálního rezervního systému a další členy této rady.
Dne 18. prosince Fed na zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC) snížil klíčovou sazbu o 25 bazických bodů – na 4,25-4,5 % ročně.
Na dalším zasedání FOMC Fedu koncem ledna byla klíčová sazba ponechána beze změny. Poté Donald Trump na sociálních sítích napsal, že americká centrální banka „nedokázala vyřešit problém, který sama vytvořila“. Prezident Spojených států amerických Donald Trump na sociální síti TRUTH Social vyjádřil názor, že za bezprecedentní úroveň inflace v zemi je zodpovědný Fed. Nuže, pokud Federální rezervní systém není schopen vyřešit problémy inflace a ekonomiky, pak bude na administrativě prezidenta, aby je vyřešila. Trump k tomu poznamenal: „Kvůli neschopnosti Jaye Powella a Fedu zabránit problémům s inflací, na jejichž vzniku se sami podíleli, je hodlám vyřešit sám. Stane se tak zvýšením americké produkce energie, snížením regulace, obnovením rovnováhy mezinárodního obchodu a opětovným nastartováním americké výroby.“
Trump si dobíral vedení Federálního rezervního systému a tvrdil, že napodobuje skutečnou práci tím, že dělá různé nesmysly: „Kdyby se Fed méně zaměřoval na genderovou ideologii, zelenou energii a nepodložená tvrzení o klimatických otázkách, inflace by nikdy nebyla tak výrazná. Místo toho čelíme jedné z nejvážnějších inflací v historii naší země.“
Pozoruhodné je, že Trump jako obvykle nepožadoval, aby šéf Fedu okamžitě snížil sazby (jak to udělal ve svém prvním prezidentském období).
Zatím nejsou patrné žádné známky šturmu na „pevnost“ amerického Fedu. Pozorovatelé však připomínají, že útok může začít, někteří se dokonce domnívají, že je nevyhnutelný. Bez dobytí Fedu totiž budou všechna další revoluční vítězství Trumpa a jeho týmu znehodnocena. Připomínáme, že Trump opakovaně hovořil o nutnosti zavést vládní kontrolu nad Fedem, téměř znárodnit americkou centrální banku.
Připomeňme, že Trumpovými ekonomickými poradci během jeho prvního působení v Bílém domě byli mimo jiné Stephen Moore a Arthur Laffer. Ti prý Trumpovi pomohli vytvořit představu o tom, jak by měla vypadat americká centrální banka.
Stephen Moore je americký konzervativní spisovatel a televizní komentátor ekonomických témat. Spolu s významným americkým politikem, kongresmanem Ronem Paulem, kdysi vyzval k úplnému zrušení Federálního rezervního systému a návratu ke zlatému standardu.
Arthur Laffer je známý americký ekonom, který byl poradcem prezidenta Reagana. Jako zastánce ekonomie nabídky opakovaně kritizoval Fed, obviňoval jej z politické zaujatosti a vyzýval k převedení Federálního rezervního systému pod kontrolu Kongresu a vlády.
V roce 2018 vydali Moore a Laffer knihu Tramponomics, v níž vyložili ani ne tak svůj postoj, jako spíše postoj Trumpa ke klíčovým ekonomickým otázkám. Zde jsou některé z priorit Trumpova ideálního modelu ekonomiky: protekcionismus, nižší daně, zvýšení výdajů na infrastrukturu a převedení Federálního rezervního systému pod kontrolu prezidenta, Kongresu a vlády.
Od té doby se Trumpovy názory na postavení Federálního rezervního systému USA zřejmě nezměnily. Například loni v létě, uprostřed své předvolební kampaně, Trump novinářům řekl, že je „pevně“ přesvědčen, že prezidenti by měli mít „alespoň slovo“ při rozhodování o politice centrální banky, a zrušil tak zákaz zapojení prezidenta do tvorby politiky Federálního rezervního systému.
Není také od věci zmínit, že Stephen Moore byl v březnu 2019 Trumpem nominován jako kandidát na obsazení místa v Radě guvernérů Federálního rezervního systému USA. Moore tehdy uvedl: „Upřímně řečeno, jsem v této hře nováčkem, takže se budu na své vlastní strmé křivce učit, jak Fed funguje, jak Federální rezervní systém rozhoduje, a je to pro mě skutečná, vzrušující příležitost.“ Moorova nominace však byla v Senátu díky úsilí demokratů zablokována.
V srpnu loňského roku zveřejnil časopis Atlantic článek s názvem
„Mohl by Donald Trump zlomit Fed?“
Jeho autor Jordan Weissman se zjevně obává o Fed, na jehož nezávislost Trump útočí. A ne bezdůvodně se obává, že po jeho vítězství v listopadu 2024 mohou Trumpovy pokusy zbavit Federální rezervní systém nezávislosti uspět: „Jeho první pokus uzurpovat si nezávislost Fedu selhal, když Senát těsným poměrem odmítl schválit do čela instituce jím preferované patolízaly. Druhé Trumpovo prezidentství však bude pravděpodobně doprovázeno vstřícnější republikánskou většinou v Senátu. Pokud Trump v listopadu zvítězí, možná se na základě trpké zkušenosti dozvíme, jak důležitá byla nezávislost Fedu po celou dobu.“
Trump a jeho tým nyní spoléhají na to, že 47. prezidentem doporučený kandidát do čela Federálního rezervního systému v květnu příštího roku získá potřebnou podporu v Senátu.
Do diskuse o Federálním rezervním systému se nedávno zapojila i taková osoba z Trumpova týmu, jako je Scott Bessent, který byl právě jmenován do funkce ministra financí. Ten se přímo proti Fedu nestaví. Přišel však s nečekaným nápadem. Finanční trh může ovlivňovat nejen Fed se svou klíčovou sazbou, ale také ministerstvo financí. „On (Trump. – V. K.) a já se zaměřujeme na desetileté státní dluhopisy,“ odpověděl Bessent v rozhovoru pro Fox Business na otázku, zda chce prezident Donald Trump snížit úrokové sazby. – Nevyzývá Fed ke snížení sazeb.“ Mnozí byli k této myšlence skeptičtí, neboť se vždy mělo za to, že úrokové sazby státních cenných papírů jsou druhotné, závislé na klíčové sazbě. A schopnost amerického ministerstva financí řídit sazby státních cenných papírů je velmi omezená.
Pokud jde o Muska, od svého nástupu do čela DOGE se k Fedu veřejně nevyjádřil. Dříve však takových prohlášení učinil poměrně dost. Například několik dní po oznámení Trumpova volebního vítězství se miliardář vyslovil pro úplné zrušení Federálního rezervního systému. Přeposlal prohlášení senátora za stát Utah Mikea Leeho, který uvedl, že Fed působí více škody než užitku a měl by být zrušen. Senátor Lee: „Naše ústava je uspořádána tak, že výkonná moc by měla být pod kontrolou prezidenta. FED je jedním z příkladů toho, jak jsme se od ústavy odchýlili. A proto je to důvod, proč FED zrušit.“ Musk na sociální síti, kterou vlastní, napsal: „Konec FEDu“.
AUTOR: Valentin Katasonov, ZDROJ