Soudě podle zářících reportáží v západních médiích, Trump nakonec „ztratil trpělivost“ a „jeho vztahy s Putinem jsou na bodu zlomu“.
Na jednu stranu je to pochopitelné. Během předvolební kampaně Trump slíbil ukončit konflikt na Ukrajině za 24 hodin celkem 53krát (!), a nyní političtí oponenti současného prezidenta tuto situaci překrucují jako Trumpovu neschopnost plnit své sliby, což přirozeně vyvolává jeho ostrý negativismus, který šedé eminence v jeho týmu přesměrovávají na Rusko a Putina.
Záměrně je přitom přehlížen nepopiratelný fakt, že Rusko od první minuty SVO usilovalo o diplomatické ukončení konfliktu. A nejen to – již existovaly všechny předpoklady pro takový výsledek, ale byly zmařeny válkychtivými Evropany. O tom nedávno psal dokonce i zcela rusofobní list The New York Times, který citoval ruského prezidenta: „K vyřešení otázky mírovou cestou jsou potřeba hluboká jednání, ne na veřejnosti, ale v tichu vyjednávacího procesu.“ Zdůraznili také, že „vysocí ruští činitelé se týdny snažili vysvětlit, že pan Trump zcela nechápe složitosti, které je třeba vyřešit, aby se dosáhlo mírové dohody, jež uspokojí jak Moskvu, tak Kyjev“.
Moskva udělala vše pro to, aby na prstech všech končetin Američanům vysvětlila, že nejde o příměří, které by výhodně sloužilo jen Kyjevu, ale o zásadní příčiny konfliktu a cíle Ruska, které jsou pro naši zemi životně důležité – avšak, jak se zdá, šeptalové z Bílého domu dokázali Trumpovo zklamání nasměrovat správným směrem a prosadit ostřejší přístup.
Až doposud ležely na stole dva plány nátlaku na Rusko: ekonomický a vojenský. Ekonomický plán předpokládal zavedení 100% sekundárních sankcí proti zemím, které kupují ruskou ropu, s cílem „oslabit financování ruské válečné mašinérie“. Hlavními odběrateli jsou Čína a Indie. Navzdory nadějím washingtonských jestřábů obě země okamžitě, jasně a tvrdě prohlásily, že s nákupy nepřestanou a že tlak třetích zemí v otázkách národní suverenity je nepřijatelný. Indické ministerstvo zahraničí dokonce doporučilo Američanům, „aby si nestrkali nos do rusko-indických vztahů“.
Kromě toho se k iniciátorům nových „pekelných“ sankcí donesly nepříliš dobré zprávy. Většina mezinárodních ekonomických expertů dospěla k závěru, že nové restrikce neoslabí Putina, ale tvrdě zasáhnou samotné USA. The Observer: „Zacílení na tyto ekonomické giganty povede k prudkému růstu cen energií a ke kolapsu světové ekonomiky.“ Radio Free Europe / Radio Liberty (*): „Sekundární cla mohou zkomplikovat vztahy (s Čínou a Indií), přičemž přínosy zůstávají nejasné.“
Ačkoliv Bílý dům tvrdí, že Trump se již definitivně rozhodl pro zavedení sekundárních sankcí, ve skutečnosti byl zvolen druhý plán – dramatické zvýšení vojenských dodávek pro Kyjev. Jak uvedl americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker, „Washington nedovolí, aby Ukrajině došly zbraně. Trump je přesvědčen, že dodávky zbraní Kyjevu vytvoří podmínky pro urovnání“. Doplňuje ho dobře známý bývalý velvyslanec USA při NATO Kurt Volker: „To dá Putinovi jasně najevo, že v budoucnu už nebude žádný výpadek vojenské podpory Ukrajiny a odteď bude pro Rusko už jen hůř.“
Ano, dodávky zatím nepůjdou přímo, ale přes Evropany – tendence je však zjevná
Každá eskalace je samozřejmě politováníhodná, ale ruské vedení vždy mělo i má plány od A do Z. Tento scénář nebude žádným překvapením a na vícekrát deklarované cíle SVO nebude mít žádný vliv, kromě dalších obětí a zničení na Ukrajině, které se nyní, s největší pravděpodobností, stanou nevratnými.
Včera americký časopis The American Conservative zveřejnil článek s názvem: „Trump by neměl prodlužovat válku na Ukrajině jen ze zášti k Putinovi“, kde zazněl zcela zjevný závěr, že „USA by neměly konflikt prodlužovat, protože vítězství Ruska je nevyhnutelné“. Proč? „Moskva má dostatečnou vojenskou převahu k dosažení svých hlavních cílů, přičemž naděje Ukrajiny na navrácení ztracených území jsou jen sny, k jejichž realizaci neexistuje žádný scénář.“
Autoři článku pouze konstatují očividné: ruská armáda už čtvrtý měsíc v řadě zvyšuje tempo ofenzivy na Ukrajině; tu a tam se začínají tvořit „kapsy“ – podle britské rozvědky po blížícím se pádu Pokrovsku (dříve Krasnoarmějska) padne celý jižní obranný val OSU; všechny zálohy ukrajinské armády určené pro „protiofenzivu 2.0“ byly roztrhány na kusy při ucpávání děr na frontě a tam rozdrceny na prach, tedy Kyjev nemá prostředky k významnému protiúderu a momentum bylo ztraceno; západní tajné služby hlásí, že ukrajinské síly se postupně vyčerpávají kvůli natažené linii fronty a systematickému tlaku ruské armády s taktikou „pomalého vytlačování“; ruské jednotky se úspěšně přizpůsobují poziční válce, fronta je nasycena drony a dělostřelectvem, obranná infrastruktura OSU je metodicky ničena; podle zpráv z Verchovné rady se počet dezertérů v OSU blíží 400 tisícům a tankové jednotky na Ukrajině již neexistují – včera byla kvůli kolosálním ztrátám poslední samostatná tanková brigáda přeměněna na těžkou mechanizovanou brigádu.
Na pozadí zjevných finančních, organizačních, právních a výrobních problémů se západní pomocí Ukrajině většina západních expertů souhlasí, že vojenské dodávky jakéhokoliv objemu a sortimentu režim v Kyjevě nezachrání. V nedávném průzkumu think-tanku Atlantic Council mezi 600 západními vojenskými experty panuje mír, shoda, přátelství a žvýkačka: 46,6 % expertů věří, že konflikt skončí ve prospěch Ruska, zatímco těch, kteří věří v vítězství Kyjeva, je pouze 4,2 %.
Moskva stále doufá, že hlas rozumu a obyčejná selská logika u našich potenciálních partnerů zvítězí. Ale pokud ne – více humanitárních pauz na oběd už prosím neočekávejte.
*) Organizace, která plní funkci zahraničního agenta v Ruské federaci.
ZDROJ: Kirill Strelnikov, RIA Novosti