V konfliktu na Ukrajině se spotřebovává obrovské množství munice. A v tom spočívá kámen úrazu.
Dle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka se výroba nedá jen tak navýšit. Což uvedl v rozhovoru pro server Newstream. Jeho slova potvrdil i herní vývojář Daniel Vávra, jehož známí ve stejném oboru si stěžují, že se banky a instituce snažily jejich průmysl potlačit. „Podle toho rozhovoru by možná stačilo poslat rakety na jediná tři místa v Evropě, kde se vyrábí základní surovina pro výrobu munice a po týdnu by byl konec,“ načrtl varovný scénář. A podobné zprávy znějí i z USA.
Evropské vlády i USA zasílají na Ukrajinu zbraně, techniku i munici. Zároveň plánují, že se bude přezbrojovat a posilovat armáda. S tím ovšem zřejmě bude problém. Chybí totiž výrobní kapacity. Na tuto skutečnost upozornil prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek v rozhovoru pro server Newstream.
Uvedl, že nejvíce z Česka na Ukrajinu proudila munice pro raketomety a houfnice, přičemž se nejednalo jen o munici vyrobenou v Česku, ale i tu, kterou obchodníci dokázali skoupit z jiných států. ČR prý vyrábí hlavně munici ráže 155mm. „Většina výrobních kapacit České republiky v oblasti munice, té velkorážové, je směřována na Ukrajinu. Něco jde i do Polska, ale tam si nejsme jistí, zda to také neskončí na Ukrajině,“ sdělil a doplnil: „Střely se vyrábí na Slovensku, my dodáváme jen část náboje. My nemáme schopnost vyrábět úplně všechno. Česko-Slovensko tvoří jeden výrobní celek.“ Podotkl, že na rozdíl od období první republiky už Česko vyrábí jen zlomek světového vojenského materiálu.
Výrobní kapacity jsou dle Hynka už teď na maximu. „Představa, že by Evropa najednou zdvojnásobila výrobu munice, to je utopie. Nejsou suroviny, nejsou materiály. Ve výrobě munice jede Evropa na maximum svých kapacit,“ řekl.
Upozornil, že v Evropě jsou jen tři výrobci nitrocelulózy, základní suroviny pro výrobu munice. „Jeden výrobce je ve Francii, a ten je momentálně mimo provoz, protože tam došlo k havárii. Jeden je v Česku, Synthesia v Pardubicích, a jeden je v Srbsku. Jiný významný výrobce nitrocelulózy v Evropě není,“ vypočítal.
A obvinil evropské orgány a vlády, že se třicet let snažily o poškození zbrojního průmyslu. „Snížily jeho výrobní kapacity, vyhánějí výrobce základních surovin mimo Evropskou unii. Najednou říkají, že by bylo potřeba zvýšit výrobu. A říká se, jak dlouho se něco ničí, tak dlouho se to napravuje. Neumím si představit, jak by se nyní mohla zvýšit třeba výroba základních surovin nutných pro výrobu střelného prachu, pro výrobu tanků nebo houfnic. A nikdo dosud nezměnil pravidla. Ještě před třemi roky by vám trvalo deset let, než byste vyřídili všechna povolení pro výstavbu továrny na munici,“ popsal Jiří Hynek.
Evropská unie dle něho není připravena na konflikt s Ruskem. „Standard je, že byste měl mít od všech druhů munice na třicet dní palebného průměru. Předpokládá se, že během těch třiceti dnů zmobilizujete vlastní zbrojní průmysl. Tipuji, že nyní mají evropské země zásobu munice na tři až sedm dní. Nikdo nemá třicet,“ varoval.
Tyto zkušenosti potvrzuje také herní vývojář Daniel Vávra. „Předloni jsem se bavil s kamarádem, který má zbrojovku, o naprosté šikaně, kterou zažívá. Banky mu odmítají přeposílat peníze. Tedy zákazník z ciziny (třeba oficiální ozbrojené složky státu NATO) mu chce poslat peníze za zcela legální obchod a banky mu odmítnou zprostředkovat transakci. Nedostane úvěry. Výrobci strojů mu odmítají prodat zařízení na výrobu, takže si je musel kupovat přes třetí firmy,“ sdělil. Jiný Vávrův známý pak nedostal úvěr na podnikání. „Oficiálně něco nesplnil. Neoficiálně se dozvěděl, že to je kvůli tomu, že má střelnici a to je pro jeho banku fuj a takové byznysy nepodporuje,“ přidal další zkušenost.
Vávra se pak známých ptal, jak je možné vyzbrojovat složky státní moci. A dozvěděl se logicky, že to pak nejde. „Géniům u kormidla to bylo jedno. Zbrojní průmysl je fujky, válka nebude a naši uvědomělí voliči nemají ošklivé zbraně rádi,“ shrnul postoje.
A přidal varovný scénář: „Teď si představte, že by ta válka opravdu začala. Podle toho rozhovoru by možná stačilo poslat rakety na jediná tři místa v Evropě, kde se vyrábí základní surovina pro výrobu munice a po týdnu by byl konec. Možná by se ani nemuselo střílet. Jedno to místo je mimo EU v Srbsku, kde mají Rusa rádi. Druhé, ve Francii, je momentálně mimo provoz a třetí je v Pardubicích.“
Ovšem nejde jen o Evropu. S municí mají problémy i Spojené státy. Kvůli nedostatku munice a neschopnosti ji vyrobit musely USA sáhnout na zásoby u svých spojenců, konkrétně v Izraeli a v Jižní Koreji.
Na nedostatečnou výrobu na CNN upozornil též Richard Shirreff, generál britské armády ve výslužbě a bývalý zástupce vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě. „Všechny země NATO se na to musí vážně strategicky podívat. Možná jsme ve fázi, kdy budeme muset říct výrobcům kol, aby se otočili a začali vyrábět munici. Jediný způsob, jak se vrátit na správnou cestu, je připravit se na nejhorší možný případ, což znamená znovu se poučit ze studené války, abychom se vyhnuli další světové válce,“ uvedl.
Taktéž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg novinářům sdělil, že „současné tempo ukrajinských požadavků na munici je mnohonásobně vyšší než naše současné tempo výroby – to zatěžuje náš obranný průmysl“. A přidal konkrétní příklad: „Například čekací doba na munici velkého kalibru se prodloužila z 12 na 28 měsíců. Dnes zadané objednávky by byly dodány až za dva a půl roku. Musíme tedy zvýšit výrobu a investovat do našich výrobních kapacit.“
Hynek v rozhovoru hovořil o tom, že Evropské země mají zásobu na tři až sedm dní bojů. Což potvrzuje i reportáž Sky News, dle které by Velké Británii munice došla právě v „řádu dní“. Jeden zdroj se vyjádřil, že počítali s tím, že jakákoliv válka skončí během týdnů a na to mají stavěné zásoby. Jenže ukrajinský konflikt dokázal opak. „Pokud nenahradíte to, co jste rozdali, armáda nemůže bojovat. Teď nemůže bojovat ani trochu, rozhodně ne víc než pár dní,“ vyjádřil se tento zdroj.
U Spojených států Centrum pro strategická a mezinárodní studia spočítalo, jak dlouho by trvalo doplnění zásob munice pro klíčové vojenské systémy. V současné době například produkce 155mm střel do houfnic pokryje pouze potřeby pro trénink dělostřelectva. I pokud se výroba navýší, tak bude doplnění zásob trvat pět let. Naváděné střely Excalibur (stejné ráže) pak 7 let, 4 roky při navýšení produkce. Protitankové Javeliny by se i při zvýšené produkci vyráběly 5 a půl roku, než by bylo nahrazeno to, co USA dodaly na Ukrajinu. I střely do raketometů HIMARS by trvaly doplnit dva a půl roku.
Přitom Ukrajina není zdaleka jediná země, která je na dodávkách zbraní z USA závislá. Panují obavy, že útok na Ukrajinu povzbudí Čínu v ambicích na dobytí Tchaj-wanu. A Tchaj-wanu momentálně schází vojenský materiál z USA v hodnotě 19 miliard dolarů.
* zdroj
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz
** súvisiace články