Pod vylhanou záminkou nutnosti boje proti CO2 nám má být vnucena konzumace hmyzu a laboratorního masa, mléka i vajec. Jisté je, že se rozhodně nejedná o žádnou zdravou a pestrou stravu, jak se nám snaží namluvit.
Pokud jste se o tuto problematiku zajímali poněkud víc, pak víte, že častá konzumace hmyzu i umělého masa může způsobit značné zdravotní problémy.
Hmyz je pak přimícháván i do běžných poživatin, můžete jej tedy nalézt prakticky ve všem – od mouky, přes pečivo, těstoviny, různé polotovary apod.
Některé země sice přistoupily na označování těchto výrobků a nařídily i jejich oddělený prodej, ale jde jen o několik málo zemí. Většina – včetně ČR – k ničemu podobnému zřejmě zatím přistoupit nehodlá.
Jisté ovšem je, že hmyz nám hodlají vnutit pozvolna tak, abychom si na něj zvykli. Právě tedy podle všeho procházíme první fází tohoto vnucování konzumace hmyzu, jak uvádí v téměř rok starém článku agrární portál.
A jaké jsou podle portálu fáze postupné akceptace hmyzu?
1. fáze VZPLANUTÍ (nyní) – cca 5 let – Trh téměř neexistuje a většina lidí pociťuje odpor při představě, že by měla jíst hmyz. Ve společnosti jsou silní odpůrci a silní zastánci jedlého hmyzu. Tato emotivně vypjatá situace je celé věci velmi prospěšná, protože důležité je o tématu mluvit. Lidé potřebují čas, aby se s myšlenkou pojídání hmyzu vnitřně smířili. V první fázi je hmyz relativně drahá potravina a to především z toho důvodu, že chov i zpracování jedlého hmyzu je na samém počátku. Naproti tomu má běžná živočišná produkce náskok tisíce let vývoje.
2. fáze PŘIJETÍ – 5 až 15 let – Společnost je smířena s reálnou pozicí hmyzu v potravinářství a podivínem se postupně začíná stávat spíše ten, kdo hmyz jako potravinu odmítá. V průběhu celého tohoto období dochází k radikálnímu zlevňování až pod cenu kuřecího masa. Vzhledem k postupujícím tlakům na ekologické chování obyvatelstva a udržitelné potravinářství si již každý uvědomuje, že hmyz je správná cesta. Hmyz je dodáván jako příměs do různých suchých potravin jako jsou müsli tyčinky, sušenky, křupky a podobně, později také v podobě paštik, burgerů, či polotovarů k rychlé tepelné úpravě. Jedení hmyzu je trendem v podobném rozsahu jako jsou nyní BIO, high-protein, low-carb, raw, či vegan potraviny.
3. fáze ZEVŠEDNĚNÍ – 15 a více let – Hmyz má nepopiratelné zastoupení v potravinářství. S hmyzem se setkáváme v běžných potravinách i v restauracích a to nejen pro jejich vysoké výživové hodnoty, ale také proto, že se jedná o nejlevnější masný výrobek na trhu. Do aktivního věku vstupuje skupina těch, kteří ochutnali hmyz již jako děti a nemají proto proti hmyzu žádné předsudky. Chápou jeho výživové i ekologické benefity a neváhají jej jíst bez jakýchkoli omezení.
Tolik plány na „zevšednění“ hmyzu. Zde musím podotknout, že nevidím nejmenší problém s prodejem hmyzích potravin. Ten, kdo je chce, ať si je v klidu konzumuje.
Ale problém vidím v tom, že tyto potraviny nejsou nijak viditelně označené a podle výše uvedených plánů se zřejmě hmyz začne postupně dostávat do stále více poživatin.
Bez jasného označení tak bude jen obtížné rozeznat, zda není v zakoupené poživatině hmyz – tedy pokud se vám nechce luštit „bleší“ písmenka a pamatovat si latinské názvy všech druhů již schváleného hmyzu.
Mnoho lidí si tak zakoupí potraviny s hmyzem, aniž by to tušili – a to zejména poté, kdy se ceny těchto potravin srovnají s ostatními (viz zejména fáze 2).
I to je důvod proč EU odmítá nařídit, aby byly potraviny s hmyzem nějak jasně a viditelně označeny a prodávány ve zvláštních regálech.
Jednotlivé státy jsou tak nuceny přijímat vlastní zákony. Zatím se hmyz a potraviny z něj musí prodávat na vyhrazených regálech a s viditelným označením jen v Itálii, Maďarsku, Rumunsku a Polsku.
Je mi samozřejmě známo, že u nás již podala návrh takového zákona SPD, ale stejně tak jsem si vědoma neutuchající oddanosti této vlády Bruselu, takže příliš nevěřím, že pro podobný zákon bude i u nás dostatečná politická vůle.
Jisté je, že vnucování konzumace hmyzu je v plánu dlouhodobě a postupně bude podle všeho poměrně komplikované najít poživatiny, ve kterých by hmyz nebyl (zejména ve výše uvedené fázi 3).
Pak je to příležitost pro firmy, které budou nabízet „insect-free“ potraviny. Předpokládám, že zájem o ně bude. Příliš totiž nevěřím, že ve výše uvedené fázi 2 bude drtivá většina lidí chroupat červy a brouky, zatímco ti, kdo je budou odmítat, budou považováni za podivíny.
Jen je otázka, zda takové „bezhmyzé“ výrobky nebudou časem EU ještě extra zdaněné za to, že nedodržují pravidla „udržitelnosti.“
* ZDROJ
pridajte sa k nám do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz