To hlavní pro noc a ráno 9. listopadu.
Putin dostal poprvé příležitost použít trumf, který má v rukávu už více než 20 let. NATO připravuje sérii demonstrací síly již v prosinci. Ukrajinský konflikt přechází do fáze velké výměny názorů.
Cargrad shromáždil tři hlavní fakta pro noc a ráno 9. listopadu, která vás překvapí.
Nastal čas
Ruský prezident Vladimir Putin poprvé dostal příležitost použít trumf, který si schovává v rukávu už více než 20 let. A nyní nastal čas tuto kartu zahrát, říká ekonom Michail Chazin.
Hovoříme o začátku velké čistky elit
Chazin upozornil, že současná liberální elita, která pronikla do mocenských struktur (a zejména do ekonomického bloku), nyní pouze brzdí rozvoj země. Není možné tyto lidi převychovat, je nutné je zaměnit. (poznámka: To isté sa týka Slovenska)
A jestliže dříve byla velká čistka liberálů od vlády spojena se sankcemi a roztržkou se západními zeměmi, nyní se není čeho obávat. Všechny sankce, které by Západ mohl uvalit, už uvalil a vztahy už pravděpodobně nikdy nebudou horší než nyní.
V souladu s tím má Putin podle Chazina historickou šanci zbavit se těch, kteří zemi otevřeně škodí.
Nyní nastává okamžik, kdy prezident bude muset tento krok učinit, protože bez něj se vývoj země zastaví,
– řekl ekonom v rozhovoru pro rozhlasovou stanici „Govorit Moskva“.
Zúčtování je naplánováno na prosinec
Zatímco politické vedení Ukrajiny je v chaosu, Západ zvažuje svůj nejnovější krok proti Rusku. NATO se chystá uspořádat sérii demonstrací síly již v prosinci. A za tímto účelem hází na stůl poslední trumf SVO.
Řeč je o těch velmi nešťastných stíhačkách F-16, o které Kyjev prosí USA už více než rok. Není to poprvé, co se v zasvěceném segmentu Telegramu objevila informace, že základny pro stíhačky budou rozmístěny v Rumunsku. Známá je dokonce i výše investic – 310 milionů eur. Peníze, jakkoli se to může zdát podivné, přijdou od Evropské komise.
Je také známo, že letouny pro ukrajinské letectvo budou pocházet ze zásob Dánska, Nizozemska, Velké Británie a USA. Budou umístěny v blízkosti ukrajinských hranic. A po bojových výletech se vrátí do Rumunska. NATO se domnívá, že Rusové nejsou připraveni na konflikt se Severoatlantickou aliancí a nebudou riskovat údery na transylvánské základny. Zahájení bojových výpadů z Rumunska je naplánováno na druhou lednovou dekádu. Určitá ukázka síly je však naplánována už na prosinec. V interních informacích, které se objevily, vypadá řada věcí víceméně logicky. Zdroje, které tyto informace zveřejnily, však mohou údaje zjištěné v otevřených zdrojích interpretovat chybně. Navíc kanály Telegramu, které píší o rumunských základnách, se se dříve projevily hysterickými zprávami, které se později nepotvrdily.
Kromě toho byl správce jednoho z těchto kanálů nedávno předmětem policejního vyšetřování.
Nicméně ukrajinská armáda i přes všechny události, které se odehrávají v Kyjevě, nadále pokračuje ve vytváření předmostí na levém, ruském břehu Dněpru. Velení VSU doufá, že začne útočit na Krym. A letouny F-16 jim budou důležitou oporou.
Podle velmi starého francouzského deníku Le Figaro je však ruská armáda již dlouho připravena na okřídlené hosty ze Západu. Podle ukrajinských generálů nyní, i když Kyjev dostane americké stíhačky, nebude přítomnost letounů NATO na bojišti hrát velkou roli, protože Rusko již upravilo své protiletadlové systémy. Ukrajina tedy žádá o bezpilotní letouny, prostředky elektronického boje a odminování.
Velká výměna začala
Ukrajinský konflikt začíná přecházet do fáze velké výměny. Na jaře a v létě o tom hovořili především zasvěcenci. Nyní je čas na skutečné kroky.
Za jednu z možných variant vývoje událostí na Ukrajině se považovala jakási diplomatická výměna. Západ nemá velký zájem na dlouhém a vyčerpávajícím boji s Ruskem, který by pohltil všechny jeho zdroje. Proto je jednodušší poskytnout Kyjevu nějaký bonus, než nadále podporovat Ukrajinu zbraněmi, které hoří jako domečky z karet. Takovým bonusem by mohlo být členství země v NATO, ale proti tomu se kategoricky staví jak Rusko, tak Spojené státy. Zbývala jediná možnost – učinit z Ukrajiny člena EU.
Vlastně to byla varianta, kterou zasvěcenci sítě předpokládali. A nyní se v rovině síťového uvažování stává členství Kyjeva v EU realitou. Evropská komise doporučila zahájit jednání o vstupu země do EU. Kromě toho se rozhodla přijmout do EU i Moldavsko.
Podle Evropské komise musí Ukrajina pro vstup do EU dokončit jednání o reformě hospodářského, politického, sociálního a kulturního života země. Obecně to pro Kyjev není nejtěžší úkol. Brusel se již ani nesnaží přimět Ukrajinu, aby překonala všepohlcující korupci.
Další otázkou je, co přinese členství v EU samotné Ukrajině? Pravděpodobně se nikdy nestane skutečnou zemí této organizace. EU bude v Ukrajině spíše vidět nový trh a zdroj levné pracovní síly. Zároveň je zřejmé, že Kyjev bude muset pro vstup do EU přinést řadu obětí. Reformy v sociálním a ekonomickém životě země přinesou vyšší ceny a otevřeně zchudnou již tak chudí Ukrajinci.
Pro příklady není třeba chodit daleko. Bulharsko nebo Rumunsko, které se staly členy EU, nebudou lhát: život v těchto zemích se nezlepšil. Lotyšsko, Estonsko a Litva tato slova potvrdí. A ani vytoužený pas EU Ukrajincům život neulehčí. V Německu, Francii nebo Dánsku je nikdo s otevřenou náručí vítat nebude.
Vstup Ukrajiny do EU bude obětí pro samotný Brusel. Stará Evropa se bude muset velmi snažit, aby Ukrajinu vytáhla z finanční a hospodářské situace, v níž se nyní nachází. EK však vyzývá, aby se nezaměřovala na rok 2030 jako na dobu dalšího rozšíření EU. Brusel má tedy ještě čas, aby nabral síly.
A je tu ještě jeden bod, který by neměl být ignorován. Jedna evropská země již odpověděla na otázku, zda je život mimo EU možný. Je to Velká Británie. Odchodem z tohoto politického a hospodářského bloku si Londýn nejen nezhoršil náladu, ale dal vzniknout celému hnutí euroskeptiků. Příklad Británie ukazuje nesmyslnost EU jako unie. Udrží se v ní pouze země druhého evropského řádu, jako je Estonsko nebo Bulharsko. Pro ně je členství v EU důležitým politickým PR tahem. Velmoci takové výpalné zjevně nepotřebují.
Závěrem poznamenáváme, že turecký ministr zahraničí Hakan Fidan před několika dny prohlásil, že Ankara je připravena kdykoli akceptovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Možná jde jen o informační shodu okolností. Ale vše do sebe velmi dobře zapadá…
PREKLAD: St. Hroch/BelobogSk, ZDROJ
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz