Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem? Jakou roli může sehrát Donald Trump, pokud vyhraje americké volby v listopadu? A proč vede Brusel politickou válku proti Viktoru Orbánovi?
Bývalý elitní diplomat, pedagog a expert na mezinárodní vztahy Petr Drulák tyto otázky osvětluje v rozhovoru.
- Pane profesore, jak vnímat současné dění na Blízkém východě? Izrael zlikvidoval několik představitelů Hamásu, Írán hrozí odvetou. Může ten konflikt eskalovat?
Írán musí reagovat, protože likvidace Ismaíla Haníji bylo aktem ponížení Íránu. Izrael zabil politického šéfa Hamásu ve chvíli, kdy se s Hamásem jedná o příměří, o výměnách zajatců atp. Sámo o sobě, jde o eskalační krok ve válce s Hamásem. Haníja byl ve vedení Hamásu politická figura, nebyl tím, kdo řídí operace. Vychází z toho, že Izrael nemá zájem o politické řešení problému v Gaze a dál sází na sílu
Druhý aspekt je, že tu akci Izrael podnikl v Íránu ve chvíli, kdy tam byl Haníja pozván na inauguraci íránského prezidenta, který dává najevo umírněnější postoje. V okamžiku, kdy na území Íránu zabijí jeho hosta, který přichází na prezidentskou inauguraci, jde o akt ponížení Íránu, na který musí Íránci reagovat. Eskalace na druhou. Jak ve vztahu k Palestincům, tak ve vztahu k Íránu. Je to dáno tím, že Izrael cítí, že má v Americe neotřesitelnou podporu a může si dovolit téměř všechno.
- Nemohlo to být i tak, že Íránci si dobře uvědomovali, že pozváním politického šéfa Hamásu z něho udělají terč a Izrael využije situace? Tedy, že si o tuto eskalaci řekli? I pokud by Haníja útok ze 7. října sám neplánoval, pořád šlo o nesmírně brutální masakr a útok vůči němu díky tomu byl očekávatelný.
Příležitostí měli nepochybně mnohem víc. Haníja normálně žije v Kataru, není to někdo, kdo by celý život trávil v bunkru. Když ho mohli zasáhnout, zabili by jeho děti. Nemyslím si, že by to ze strany Íránu byl záměr a připravovali by to. Je to válka a pokud chcete válku ukončit, neútočíte na politické představitele. Něco jiného jsou útoky na lidi řídící vojenské operace, to jsou samozřejmě legitimní cíle.
- Dojde-li k odvetné akci Íránu vůči Izraeli, je tam potenciál, že by to přešlo do většího konfliktu?
Izrael doufá, že zatáhne Američany do války s Íránem. Stejně jako Zelenskyj chce zatáhnout Američany do války s Ruskem, Netanjahu zkouší válku s Íránem. Je to celkem jednoznačné, takové jsou dnes izraelské cíle.
- Jsou to skutečně izraelské cíle? Pokud na tom něco je, není to spíše cíl premiéra Netanjahua osobně, jehož politická budoucna je dle většiny expertů sečtena a dokud se válčí, zůstává ve funkci?
To je pravda. Ano, Netanjahu potřebuje válku, aby vůbec politicky přežil a neskončil ve vězení. Ideálním scénářem je pro něho téměř nekonečná válka, která mu umožňuje setrvat ve funkci. Jinak jemu i jeho manželce hrozí vězení.
Je ale zajímavé sledovat mezinárodní reakce. Izraelskou akci odsoudil brazilský prezident Lula da Silva, který není žádný terorista, ale v podstatě demokrat. Kriticky se pak vyjádřil generální tajemník OSN. Takový je postoj mezinárodního společenství mimo kolektivní Západ. Nejde o žádné stoupence terorismu, oni žádných teroristů nelitují. Takto uvažuje svět, když do toho nepočítáme zideologizovaný Západ.
- Maďarský premiér Orbán čelí silnému tlaku. Zřejmě kvůli jeho politice snažící se nastolit na Ukrajině příměří. Stopka ruské ropy přes Ukrajinu, zákazy pořádat v Budapešti summity Rady EU atd. Je to politická válka proti Orbánovi?
Jednoznačně. Politická válka proti Orbánovi se vede už několik let a samozřejmě v době maďarského předsednictví v Radě EU tyto věci eskalují. Evropská unie dává všemi kroky najevo, že se chce od Maďarska distancovat. Mají s Maďary dlouhodobý problém. Důvod je prostý. Orbánovi je vyčítáno a kladeno za vinu, že se nechová jako vazal. Toto je základní „problém“ Orbána. Vazalské státy nemají právo na svoji vlastní zahraniční politiku a většina evropských států včetně těch velkých to dnes respektuje. Chovají se jako vazalové. Pak přijde malá středoevropská země, která řekne, že nejsou vazalové, ale suverénní stát, a chtějí pomáhat míru. Nechovat se jako vazal už je obrovský prohřešek sám o sobě, a vedle toho chtějí přispět k ukončení války na Ukrajině, což je v rozporu s tím, co dělají ostatní. Maďarsko za to může očekávat nejtvrdší tresty, jakých jsou schopni. Pokoušejí se maďarské předsednictví sabotovat a Maďarsko oslabovat.
Ukrajinci udělali chybu, když zastavili ropu Lukoilu, protože se to dotklo i Slovenska, a to vystupuje ještě o trochu razantněji než Maďaři. Slováci jsou z 90 % na této ropě závislí a Slovnaft bez ní nemůže vyrábět. Vcelku logicky proto Slováci zvažují protisankce vůči Ukrajině a já doufám, že k něčemu takovému dojde. Tyhle ukrajinské manýry vydírání zbytku světa musí jednou skončit. Ostatní státy by Ukrajině měly dát najevo, že být americkým loutkovým režimem není žádná cesta k respektu.
- Jak si teď Ukrajina vlastně stojí bojově? Objevují se zprávy o dalších dílčích ruských vojenských úspěších.
Postavení Ukrajiny na bojišti se každým dnem zhoršuje a podle mého názoru si to sami Ukrajinci uvědomují. Sám Zelenskyj říká, že nemá smysl pořádat mírové summity bez Ruska. Podivný je i výjezd neonacistů z Azovu. Dělali nějaké turné po Evropě a nevím, kde všude jim to zrušili, ale v Praze to proběhlo. Uvažuji, proč něco takového podnikli. Není foundrasing na Západě určitým znakem zoufalství? Nebo se snaží Západ přesvědčit, že tato jednotka není neonacistická?
Režimu teče do bot a velkou otázkou je zima. Jak chce Ukrajina přežít zimu? Už v roce 2022 jsem před tím varoval, ale nepočítal jsem s dvěma věcmi. Jednak s tím, že žádná pořádná zima nebyla, a jednak jsem nepočítal s tím, že Rusové budou šetřit ukrajinskou infrastrukturu. V zimě 2022/2023 jim rozvody tepla a elektřiny fungovaly, protože na ně Rusové cíleně neútočili. To se však letos změnilo a Ukrajinci půjdou do zimy, aniž by tyto věci měli, a města budou jedno vedle druhého čelit humanitárním katastrofám.
Zelenskyj ví, že se každým dnem jejich situace zhoršuje. Navíc se rýsuje, že v Bílém domě nebudou demokraté, a Trump s Vancem dávají najevo, že tahle ukrajinská politika jim nesedí, tak to v Kyjevě také vnímají.
- Prezident Zelenskyj si ostatně s Trumpem telefonoval a chtějí se prý setkat.
Zelenskyj s nimi v této chvíli nemá žádnou vyjednávací pozici. Pokud se Trump dostane do Bílého domu, nebude pro republikány jednoduché zajistit, aby Amerika úplně neztratila tvář, jako se to stalo v Afghánistánu. Ukrajinou svým způsobem Spojené státy napravili ztrátu reputace z Afghánistánu. Nevím jestli si budou muset vymyslet další válku a zda Trump začne válku s Íránem, aby zachránil velmocenskou tvář USA. Připadá mi, že Trump s Vancem jsou natěšeni do války na Blízkém východě. Stojí ze sta procent za izraelskými zájmy, takže si těžko představit, že by se od toho odchýlili. Proto se obávám, že budou muset začít válku s Íránem, aby si zachránili tvář z prohrané války na Ukrajině.
AUTOR: Petr Drulák, zdroj