Jako jedno z hlavních témat řeší WEF zejména několik posledních let také cenzuru, které se dnes přezdívá „boj proti dezinformacím“. Přijatelné jsou pouze ty informace či názory, které jsou v souladu s politikou WEF, OSN, EU a dalších podvratných organizací.
Zpráva, se kterou přichází WEF, je již natolik orwellovská, že cenzuru považuje za „lidské právo“, které by mělo být lidem ze strany vlád i technologických gigantů dopřáváno, což je považováno za „svobodu projevu“.
Přeloženo z jejich newspeaku to znamená, že většina lidí podle WEF požaduje pouze pečlivě vybrané cenzurované jednostranné informace a názory, aby nemuseli přemýšlet o tom, čemu věřit a čemu ne a nemuseli si dělat vlastní názor.
Co si máme myslet nám mají předžvýkat „média jediné povolené pravdy“
Zajímavé je, že ti, kteří nejhlasitěji odsuzují „dezinformace,“ téměř nikdy neuvádějí žádné konkrétní příklady toho, co odsuzují…
Světové ekonomické fórum (WEF) vyzývá platformy sociálních médií a další zúčastněné strany, aby chránily veřejnost před dezinformacemi, protože jednotlivci nejsou schopni sami posoudit důvěryhodnost informací, uvádí se ve zprávě WEF o mediální gramotnosti.
Nejnovější zpráva Světového ekonomického fóra (WEF) s názvem „Přehodnocení mediální gramotnosti: Nový ekosystémový model pro integritu informací“ neuvádí jediný příklad dezinformací či nesprávných informací, ale 175x se zmiňuje o slově „dezinformace“ a 49x o „fake news.“ Podrobně se však zabývá tím, jak mohou veřejné a soukromé subjekty kontrolovat narativy pod rouškou podpory „mediální a informační gramotnosti [MIL].“
- „Vynucovat přiměřená, jasná a konzistentní opatření proti „superšiřitelům“ dezinformací, včetně koordinovaných sítí, které působí v rámci platforem i mezi nimi […]
- Vytvářet kampaně, které „očkují“ veřejnost proti přetrvávajícím dezinformacím odhalením taktik a motivů, které stojí za zavádějícím obsahem.“
- WEF, „Přehodnocení mediální gramotnosti: Nový ekosystémový model pro integritu informací,“ červenec 2025
Abychom získali představu o lidech, kteří stojí za touto zprávou – a o jejich zaujatosti: hlavní autoři pocházejí z velkých technologických a nevolených globalistických institucí, které spolupracují na umělé manipulaci s výsledky vyhledávání, nacházejí influencery, kteří podporují a šíří jejich sdělení.
Především však odsuzují jakékoli informace, které by mohly bránit pokroku v Agendě OSN 2030, jako dezinformace, nepravdivé informace nebo nenávistné projevy.
Hlavními autory jsou:
- Adeline Hulin: Vedoucí oddělení pro mediální a informační gramotnost a digitální kompetence v Organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
- Jennie Kingová: ředitelka pro výzkum a politiku v oblasti klimatu v Institutu pro strategický dialog (ISD)
- Daegan Kingery: Specialista na digitální bezpečnost a důvěryhodné technologie na WEF
- Ashley Walker: Výzkumnice důvěryhodnosti a bezpečnosti uživatelské zkušenosti ve společnosti Google
Tito autoři nevěří, že vy nebo já jsme schopni sami přesně rozlišit dezinformace a nepravdivé informace, takže potřebujeme „zainteresované strany“ – ty, které zastupují velké technologické firmy, vlády, akademickou sféru a globalistické think tanky – aby vedly naše myšlení.
„Posouzení důvěryhodnosti nemůže spočívat pouze na jednotlivých spotřebitelích informací, když jsou všudypřítomné mechanismy a nástroje, které umožňují klamání stále větší rychlostí, rozsahem, sofistikovaností a složitostí.
V takovém prostředí musí odpovědnost sdílet celá řada zúčastněných stran. To zahrnuje i struktury, které existují k tomu, aby motivovaly určité chování oproti jinému.“
WEF, „Přehodnocení mediální gramotnosti: Nový ekosystémový model pro integritu informací,“ červenec 2025
Myšlenka, že občané musí být chráněni před „škodlivým obsahem,“ byla kodifikována v Paktu pro budoucnost OSN, který podepsaly všechny členské státy na loňském „Summitu budoucnosti.“
Tomuto říkají „integrita informací“ – všeobecný termín pro tvrdý zásah proti tomu, co považují za dezinformace, jež by mohly bránit pokroku v jejich agendě, zejména v souvislosti s Cíly udržitelného rozvoje (SDGs), známými jako Agenda 2030.
Zpráva WEF uznává, že svoboda projevu je základem svobodných společností, autoři však tvrdí, že takzvaná „dezinformace“ – což je forma svobody projevu – útočí na schopnost lidí činit informovaná rozhodnutí.
„Asi nejdůležitější je, že dezinformace narušují schopnost jednotlivců svobodně činit informovaná rozhodnutí o tom, co je v jejich vlastním nejlepším zájmu,“ píší autoři.
Autoři dokonce jdou tak daleko, že překrucují význam článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv OSN a naznačují, že schopnost bránit se dezinformacím přímo souvisí se svobodným vyhledáváním, přijímáním a šířením informací.
Například píší:
„Kromě možnosti bránit se manipulaci nebo dezinformacím je možnost svobodně vyhledávat, přijímat a sdílet informace základním právem zakotveným v mezinárodních rámcích pro lidská práva, jako je článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv.“
Pokud se ale podíváme na článek 19, tak se v něm o dezinformacích nic takového nemluví; naznačuje pravý opak, když uvádí, že právo na svobodu přesvědčení a projevu „zahrnuje svobodu zastávat názory bez zasahování a svobodu šířit informace a myšlenky prostřednictvím jakýchkoli médií.“
- „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory bez zasahování a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“
- Organizace spojených národů, Všeobecná deklarace lidských práv, 1948
Válka proti dezinformacím, snaha potlačit odlišné názory na změnu klimatu, pojem „informační integrity“ a tlak na převýchovu veřejnosti prostřednictvím „mediální a informační gramotnosti“ jsou urážkou článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv.
O co jiného v případě těchto opatření jde než o narušování svobody přesvědčení a projevu nebo omezování možnosti šířit informace a myšlenky, zejména pokud jde o pohledy na zahraniční konflikty, veřejné zdraví, změnu klimatu a volby?
„Mezinárodní společenství se jednoznačně zavázalo k potřebě a trvalé naléhavosti rozvoje vojenské informatiky, což naposledy potvrdilo v Paktu OSN pro budoucnost.“
WEF: „Přehodnocení mediální gramotnosti: Nový ekosystémový model pro integritu informací,“ červenec 2025
Autoři WEF zcela orwellovsky tvrdí, že mediální a informační gramotnost je ochranou svobody projevu:
„Mediální a informační gramotnost funguje jako ochrana i umožňovatel tohoto práva a zajišťuje, aby lidé nebyli umlčováni manipulací, zahlceni dezinformacemi nebo zbaveni práv kvůli své neschopnosti kriticky reagovat na informace kolem sebe.“
Neuvědomují si, že taktiky, které hlásají, lze snadno použít proti nim?
Samotní autoři a skupiny, které zastupují, aktivně zbavují ostatní práva kriticky se zapojit tím, že lidi, s nimiž nesouhlasí, demonetizují, snižují jejich hodnocení a vyřazují z platforem.
Zkuste říct cokoli, co kritizuje narativ OSN o změně klimatu, nebo cokoli, co je v rozporu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO), a uvidíte, jak rychle Google a další platformy zajistí odstranění nebo zablokování vašeho obsahu a pozastavení všech vašich příjmů z reklamy.
- „Rozvoj a implementace politik v oblasti multimediálního a informačního vzdělávání musí probíhat v koordinaci s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně regulačních orgánů, médií, občanské společnosti, organizací zabývajících se ověřováním faktů, organizací vedených mládeží a vzdělávacích institucí.“
- WEF, „Přehodnocení mediální gramotnosti: Nový ekosystémový model pro integritu informací,“ červenec 2025
Pokud jde o šíření tzv. dezinformací, autoři WEF doporučují platformám a dalším zúčastněným stranám tři oblasti: nabídka, poptávka a tržiště.
Nabídka:
- Vynucovat přiměřená, jasná a konzistentní opatření proti „superšiřitelům“ dezinformací, včetně koordinovaných sítí, které působí v rámci platforem i mezi nimi. To by se mělo vztahovat jak na inzerenty, tak na administrátory skupin.
- Začleňte pobídky – například výzvy povzbuzující uživatele k ověření informací před sdílením nebo upozornění, když se chystají interagovat s obsahem označeným jako zavádějící.
Kdo určuje, co je dezinformace?
O jakém typu „akce proti ‚superšiřitelům‘ dezinformací“ mluvíme? O cenzuře?
Jak se to vztahuje k článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv, konkrétně ke svobodě šířit informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice?
Poptávka:
- Zvyšujte důvěryhodné zdroje informací, mimo jiné prostřednictvím partnerství mezi záchrannými složkami a digitálními platformami .
- Vytvářejte kampaně, které „očkují“ veřejnost proti přetrvávajícím dezinformacím odhalováním taktik a motivů stojících za zavádějícím obsahem.
- Spolupracujte s influencery a tvůrci obsahu, kteří utvářejí online diskurz a zvyšují zapojení a zajistěte, aby se správné informace dostaly k publiku tam, kde zprávy přirozeně konzumují. Tato partnerství mohou pomoci bojovat proti dezinformacím organičtějším a srozumitelnějším způsobem.
Partnerství s influencery s cílem vytvořit organičtější obsah je klamným způsobem šíření institucionální propagandy, přestože přesně tohle je modus operandi WHO a OSN jako celku.
OSN také navázala partnerství s Googlem, aby manipulovala s výsledky vyhledávání o změně klimatu tak, aby se nahoře zobrazovaly pouze zdroje schválené OSN.
Takže když globalisté volají po posílení důvěryhodných zdrojů, mluví o tom, že chtějí posílit své vlastní zaujaté agendy, ale jediným problémem je, že ztratili tolik ze své důvěryhodnosti, že výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2024 bylo ve skutečnosti věnováno „obnovení důvěry.“ Přesto se nikdy nepozastaví a nezamyslí se nad tím, proč vůbec ztratili důvěru.
A jediné, co dokážou vymyslet, aby vysvětlili, proč jim lidé nevěří, je, že to musí být proto, že všichni naletíme na dezinformační kampaně, takže se musíme nechat převzdělávat, abychom mysleli stejně jako oni, a to prostřednictvím školení v oblasti mediální a informační gramotnosti.
Tržiště:
- Zavést „jističe“ pro situace, kdy se dezinformace šíří náhlým nárůstem, zejména v souvislosti s volbami, konflikty, teroristickými incidenty, přírodními katastrofami a mimořádnými událostmi v oblasti veřejného zdraví.
- Označujte známé dezinformace pomocí nástrojů, jako je hashování, což umožňuje rychlejší identifikaci a zmírňování dopadů šíření obsahu napříč platformami .
Opět, kdo určuje, co je dezinformace, jak by mohl v zápalu boje nebo na začátku nouze říci, co je pravda a co ne, a proč by měl zapínat „jističe,“ které by umožňovaly lidem konzumovat informace?
To zní opět jako rozpor s jejich drahocenným článkem 19.
„Odhalte společné rysy nekvalitních nebo nedůvěryhodných informací, včetně clickbaitu, obsahových forem, propagandy, reklamy a syntetických nebo manipulovaných médií.
Zvyšujte povědomí o těchto varovných signálech a prosazujte signály informační integrity.“
WEF, „ Přehodnocení mediální gramotnosti: Nový ekosystémový model pro integritu informací,
Jak Světové ekonomické fórum (WEF), tak OSN uvádějí dezinformace a nepravdivé informace na předních místech svých zpráv o globálních rizicích a ani jedna z těchto organizací nikdy neuvádí jediný příklad dezinformací nebo nepravdivých informací.
OSN minulý týden oznámila, že zřizuje pracovní skupinu, která se zaměří na dopady toho, co považuje za „dezinformace a nepravdy“ o schopnosti globalistické organizace plnit svůj mandát, který se primárně zaměřuje na implementaci Cílů udržitelného rozvoje, známých také jako „Agenda 2030.“
Světové ekonomické fórum (WEF) a OSN jsou také vzájemnými partnery, jejich agendy se překrývají a používají stejné fráze k propagaci vlastní propagandy – nejnovější z nich je „informační integrita.“
A znovu a znovu ti, kteří nejhlasitěji odsuzují dezinformace, téměř nikdy neuvedou jediný příklad toho, co odsuzují.
Pokud by tak učinili, pak by se jim mediální gramotnost, kterou údajně propagují, mohla vymstít, protože stále více lidí začíná zpochybňovat jejich motivy, jejich politiku a jejich agendu…
ZDROJ, Spracoval: Necenzurovaná Pravda