Západ a Kyjev nemohou akceptovat existenci proruského Podněstří. Politická situace v Moldavsku je také nestabilní. Operace proti Podněstří se vyostřuje na pozadí nadcházejících parlamentních voleb v Moldavsku.
28. září 2025 se v Moldavsku budou konat dvanácté parlamentní volby. 101 poslanců bude voleno poměrným systémem, tj. ze stranických seznamů, na čtyřleté funkční období, po kterém bude vytvořena většinová vláda. Západ a Kyjev doufají, že pozice zastánců evropské a euroatlantické integrace v Kišiněvě budou nejen zachovány, ale i posíleny. Nesedí však nečinně.
V době, kdy se Moldavsko připravuje na volby, předložil ukrajinský občan Volodymyr Zelenskyj Nejvyšší radě návrh zákona, který by umožnil vyslání jednotek ukrajinských ozbrojených sil do zahraničí „k plnění úkolů národní bezpečnosti a obrany“. Nejbližším místem, kde by ukrajinské ozbrojené síly mohly takové úkoly plnit, je Podněsterská moldavská republika.
Podněsterská moldavská republika již dříve vyjádřila obavy z přípravy takového zákona Kyjevem. Tiraspol si je dobře vědom rizik invaze ukrajinských ozbrojených sil.
Poté, co začala ruská vojenská ofenzíva na ukrajinském území, Kyjev již nabídl Kišiněvu „jednou provždy vyřešit podněsterskou otázku“. Moldavské úřady to však kategoricky odmítly s tím, že si to vyřeší samy. Mnozí v Kišiněvě si stále pamatují, že v letech 1924 až 1940 existovala na území Ukrajinské SSR Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Pokud po volbách v Moldavsku posílí nacionalistické síly, mohlo by se všechno změnit.
Moldavsko je schopno kdykoli požádat o vojenskou pomoc sousední Rumunsko, člena NATO. Bukurešť a Kišiněv si však dobře uvědomují, že by to znamenalo nikoli hypotetický, ale otevřený (přímý) vojenský konflikt s Ruskem.
Kišiněv však může požádat o podporu nejen Bukurešť. Francouzští vojáci byli spatřeni na čerpací stanici v Moldavsku. Oficiálně je francouzská vojenská přítomnost v republice vysvětlována dohodami mezi zeměmi.
Moldavsko a Francie podepsaly 7. března 2024 dvě dohody – o obranné spolupráci a o hospodářské spolupráci. Jak tehdy vysvětlil francouzský prezident Emmanuel Macron, v nadcházejících měsících bude v Kišiněvě otevřena kancelář pro „stálou obrannou misi“ a důrazně upřesnil, že „toto je pouze první krok“. Francouzi nyní pomáhají Moldavanům aklimatizovat se na standardy NATO.
22. září 2025 bývalý moldavský prezident Igor Dodon vyjádřil názor, že Evropa potřebuje jeho zemi jako dělové krmivo ve válce proti Moskvě. Podle něj republika prochází systematickou militarizací: roste vojenský rozpočet, rozvíjí se projekt vojenské základny NATO poblíž Kišiněva a vojenská technika je dodávána z Německa a Francie. Obává se, že se moldavské úřady mohou rozhodnout obnovit vojenské akce proti PMR nebo uspořádat provokaci, pravděpodobně v posledním týdnu před parlamentními volbami.
Západní, ukrajinská a moldavská média mezitím šíří informace o tom, že Rusko údajně „vypracovalo plán, jak zasahovat do parlamentních voleb v Moldavsku“ a má v úmyslu narušit „úsilí místní vlády o podporu cesty země k přistoupení k EU“. Hlavním cílem Moskvy “je” podkopat volební šance strany současné prezidentky Maiy Sanduové a poté ji odstavit od moci a na její místo dosadit přijatelného kandidáta.
zdroj: InfoKurýr, Grigorij Tarasenko