VALERIJ ILJIN komentuje doutnající konflikt na americko-měxické hranici, o němž přes jeho závažnost není v našich médiích ani vidu ani slechu
Od poloviny června uživatelé sociálních sítí v USA, Kanadě a Mexiku zaznamenávají aktivní přesuny velkých seskupení vojenské techniky a letadel. Četná videa, která se každou hodinu objevují na síti, ukazují masový přesun vojenských kolon v Pensylvánii, Miami, Minnesotě, Idahu, New Yorku, San Diegu, Jižní Karolíně, Kalifornii, Jižní Dakotě a Kanadě a v samotných pohraničních státech Mexika. Nad Miami se dokonce podařilo nafilmovat přelety neviditelných bombardérů B-2 Spirit.
Zprávy z vojenských zdrojů o přemísťování systémů protiraketové obrany „do lokalit na západním pobřeží USA“ zatím nepřinášejí žádné konkrétní objasnění toho, co se děje. Ani vlády jednotlivých amerických států se zatím k tomu jednoznačně nevyjádřily. Zároveň se objevují zprávy, že americká armáda se přesouvá k jižní hranici, aby uskutečnila vojenské operace na území Mexika. Možným cílem (zatím oficiálně neuvedeným) je prý operace americké armády proti mexickým zločineckým kartelům. I pod touto záminkou se může skrývat pokus o radikální řešení problému nelegálních migrantů.
Horká hranice
Existuje několik videí, které to potvrzují. Například na videu z Bakersfieldu na obrněných vozidlech zachycených v záběru je vidět zařízení podobná akustickým technologiím nesmrtícího účinku, která se používají k rozehnání davu. Některé z nákladních vozidel v armádních konvojích natočených v Pensylvánii převážejí kotouče ostnatého drátu, patrně pro budoucí koncentrační tábory. Pravděpodobnost nové americko-mexické války se podle expertů přesto zatím nezdá být na spadnutí.
Pokud jde jen o pacifikaci zločinců, vládě USA by stačilo získat od Mexika záruky, že jeho vláda sama vlastními silami provede potřebnou operaci proti kartelům. Problém je v tom, že kartely ve skutečnosti ovládly pohraniční území, kde skoupily všechny místní orgány.
Právě kartely pašují většinu migrantů na území USA a mají z toho obrovský zisk. Kromě toho je Mexiko hlavní překladištní základnou pro všechny druhy drog a kontrabandu do Spojených států. Zdá se však, že ze strany USA zní víc než jen snaha udržet pohraniční zločince pod kontrolou. A dokonce i ústřední mexická vláda, soudě podle jejích kroků, s možností invaze počítá, protože rovněž přesouvá své jednotky k hranicím. Taková videa jsou také již dostupná na internetu.
Americká Ukrajina?
Problém možné války mezi Mexikem a USA, který různými způsoby nabírá na obrátkách, je mnohem hlubší a širší. I proto, že vztahy mezi sousedními zeměmi jsou již několik měsíců ve vážné krizi. Na jaře letošního roku se Mexiko postavilo proti USA a vydalo výzvu, po které obvykle následuje přinejmenším „náhlý masový demokratický protest“ v kterékoli zemi – i v těch vzdálenějších od hranic USA: „Mexiko je nezávislé a svobodné, ne kolonie nebo protektorát USA!“ – řekl mexický prezident Lopez Obrador na masovém shromáždění v centru Mexico City u příležitosti 85. výročí vyvlastnění státních ropných rezerv. Krátce poté mexický prezident jako první světový lídr obvinil Washington ze špionáže.
Mexické úřady zároveň znárodnily přístav patřící americké společnosti. Nyní se přes něj dováží stavební materiál z „rudé“ Kuby na výstavbu nové železnice v Mexiku (gringos se tomu dlouho bránili a nyní právě jejich struktury zůstaly bez přístavu). Také L. Obrador je připraven zavést zákaz dovozu GMO-pšenice z USA, která tvoří asi 90 % veškerého amerického obilí. Washington to považuje za „katastrofu pro americké farmáře“. A už přislíbil, že Mexiko zažaluje, což zase může pohřbít dohody o volném obchodu v Severní Americe.
V důsledku toho média kontrolovaná Washingtonem přinejmenším od jara stále častěji přirovnávají Lópeze Obradora k Hugovi Chávezovi. Obradora obviňovali z toho, že konsolidací moci a bezpečnostních sil v zemi „mění Mexiko na novou Venezuelu, ale nyní hned u hranic s USA“. Že by se tu rýsovala americká Ukrajina?
Útočit chtějí všichni?
Mexická zahraniční politika se nyní zaměřuje na spolupráci s Ruskem, Čínou a zeměmi BRICS. Soudě podle ratingů mexického prezidenta (více než 72% podpora), jeho „anti-washingtonské“ výpady jen zvyšují jeho popularitu mezi obyvateli 130 milionové země. Je také pozoruhodné, že Spojené státy velmi negativně vnímají Obradorovu politiku posilování role mexických ozbrojených sil v boji proti zločineckým gangům a drogovým kartelům. Těchže, pod jejichž záminkou je dnes Washington připraven vtrhnout do země.
Současně s démonizací lídra sousední země a její armády se od poloviny dubna stále hlasitěji ozývá touha amerických orgánů uskutečnit vojenskou operaci v Mexiku. Podle „demokratů“ v Bidenově administrativě tuto myšlenku stále více podporují i „republikáni“, kteří chtějí aktivovat americkou armádu v Mexiku pod záminkou boje proti drogovým kartelům a zastavení toku fentanylu a jiných drog do USA vojenskými prostředky.
„Republikáni“ skutečně již několik měsíců diskutují v Kongresu o rezoluci, která by USA umožnila invazi do Mexika. Koneckonců i Donald Trump vyzval k vytvoření „bojových plánů“ pro přípravu války v blízkosti hranic USA hned po svém vítězství v prezidentských volbách. Zdá se však, že Biden a jeho siláci tak dlouho čekat nebudou. Jejich kalkulace o úspěchu operace proti Mexiku vycházejí z vnitřních rozporů mexických mocenských elit. Především na rozporech mezi mexickou armádou a letectvem, které odhalily tajné dokumenty Pentagonu nedávno zveřejněné deníkem The Washington Post.
Kdo kam strká nos
Mexický prezident prohlašuje, že to všechno bude považovat za útok na svou zemi. A jedná tak už několik měsíců. Začátkem května Obrador obvinil Bidenovu administrativu z financování opozičních sil sabotujících vládní politiku prostřednictvím agentury USAID, která je v Rusku zakázána. A žádal zastavení „intervencionismu“.
Zároveň se mezi Mexikem a Washingtonem rozpoutala skutečná diplomatická válka. Mexiko ostentativně uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká průzkumná a vojenská bezpilotní letadla, přestože Pentagon trval na tom, aby mohla v těch dnech sledovat další balón přilétající z Asie do Ameriky. Obrador také potvrdil svůj záměr vzdát se vojenské spolupráce s USA poté, co dokumenty Pentagonu unikly do médií a odhalily důkazy o špehování mexické armády a námořnictva.
Situaci ještě zhoršilo vyslání 1 500 vojáků ozbrojených sil USA na mexické hranice pod záminkou zastavení přílivu nelegálních migrantů. V reakci na to Mexiko přislíbilo, že jakékoli pokusy Washingtonu provést vojenskou operaci proti drogovým kartelům v severním Mexiku bude považovat za akt agrese.
Nový průšvih
Začátkem května prezident Biden připustil, že na hranici USA s Mexikem bude „nějakou dobu vládnout chaos“. Podle Anxiosu se v době tohoto prohlášení k jižní hranici USA blížilo přibližně 150 000 migrantů – s úmyslem překročit ji. V polovině května začala situace na americko-mexické hranici připomínat postapokalyptické filmy, které bylo možno vidět téměř online díky četným videím na YouTube a sociálních sítích.
Od té doby se situace každým dnem komplikuje. Neustále roste i počet nelegálních přistěhovalců. Na hranicích začala rozsáhlá konfrontace mezi Národní gardou a migranty. Ti se začali násilím prodírat přes hranici USA, protože poměrně rychle zůstali bez jídla a vody a ignorují varování, že jim hrozí deportace a vězení.
Situaci komplikuje skutečnost, že v současnosti již obrovskému počtu ilegálních migrantů zcela došly prostředky na živobytí, a nemají kam jít. Pentagon se možná spokojí s krvavou srážkou na americko-mexické hranici s těmito většinou neozbrojenými lidmi. Částečně proto, že vojenští experti v USA skepticky hodnotí schopnost washingtonských sil porazit kartely – které kontrolují přibližně třetinu území současného Mexika – na severu země.
Hrozí tak, že se vojenská operace změní na něco jako další Afghánistán či Irák. Jen tentokrát přímo na hranicích USA .
A s nepředvídatelnými důsledky pro samotné Američany.
Zdroj: CZ 24 news, AUTOR: Valerij Iljin
pridajte sa k nám do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz