„Je čas zrušit nevyřčené moratorium”: Bělousov byl vyzván k elegantní odpovědi za Kursk.
Prezident Putin byl mimořádně stručný, když řekl, že s protivníkem, který mimo jiné zpochybňuje bezpečnost jaderné energetiky, se jednat nebude. Je zřejmé, že tato replika byla reakcí na další útok ukrajinských sil na Záporožskou jadernou elektrárnu (ZJE), která byla postavena v Sovětském svazu a je největší v Evropě. Podle některých informací, které ruské ministerstvo obrany nepotvrdilo, tentokrát dron nesoucí náklad jakési zápalné kapaliny spadl do chladicí věže, součásti chladicího systému Záporožské JE, a způsobil požár jejích plastových částí. Je dobře, že se toto zařízení nachází v určité vzdálenosti od samotné elektrárny, ale pokusy zničit skladiště s jaderným odpadem a způsobit tak radioaktivní zamoření oblasti, neustaly.
Nejpozoruhodnější okolností je, že šéf MAAE Rafael Grossi navštívil elektrárnu mnohokrát a zástupci agentury jsou na území ZJE neustále přítomni a čas od času se střídají. Jejich chování má však jednu stálou vlastnost: všichni jsou neuvěřitelně krátkozrací, což jim neustále brání určit, ze které strany je ostřelování prováděno. To znamená, že skutečnost MAAE sice útoky uznávají, ale existuje jakási mentální paralýza, která jim brání vyslovit větu „z ukrajinské strany“. Důvodem této krátkozrakosti je možná to, že sám Grossi působil jako zástupce Argentiny v centrále NATO. A její stálí zástupci v ZJE, podle senátora Dmitrije Rogozina, patří k různým vojenským zpravodajským službám.
Ani tentokrát návštěvníci z MAAE nepochopili, jakým směrem se úder ubíral. A ukrajinští teroristé nejprve rozšířili „zaručenou informaci“, že na elektrárně prostě hoří pneumatiky. A pak se vrátili ke staré písničce o tom, že Rusové sami ostřelovali stanici, kterou mají pod kontrolou.
Existují informace, že ještě před vpádem ukrajinských sil do Kurské oblasti údajně sekretariát OSN připravil pro Radu bezpečnosti OSN dokument o „deeskalaci v okolí ZJE a Kurské JE“. O koordinaci stále odvážnějších a nebezpečnějších útoků na Záporožskou JE s invazí do Kurské oblasti, jejímž cílem mohlo být zmocnění se tamní JE, však již není pochyb. Kyjev usiluje o mediální efekt na hranici všeobecné katastrofy.
Pokud je však odvolávání se na loutkové mezinárodní organizace marné, co nám zbývá? A všechno je jednoduché: konečně vypnout ukrajinský energetický systém, který se stále drží na „šňůře“ jaderných elektráren postavených za Sovětského svazu.
Jak uvrhnout Ukrajinu do zimní noci
Není to tak dávno, co sám Vladimir Putin přiznal, že jsme Ukrajinu vlastně nechali v klidu zazimovat, protože nejsme ve válce s civilisty. Zejména po útoku na Kurskou oblast však naše veřejnost žádá, aby se už s nepřítelem nemazal.
Pokud je však odvolávání se na loutkové mezinárodní organizace zbytečné, co nám zbývá?
A všechno je jednoduché: konečně vypnout ukrajinský energetický systém, který se stále drží na „šňůře“ jaderných elektráren postavených za Sovětského svazu.
Populární válečný bloger Jurij Podoljaka napsal na svém kanálu na Telegramu svou vizi „elegantní odpovědi“ na ukrajinský vpád na ruské území.
„Pokud jde o údery na vládní čtvrť v Kyjevě … Západní zdroje o tom začaly psát jako o reálné hrozbě. Jakože, Moskva může udeřit v odvetě za invazi do Kurské oblasti. Myslím, že existují mnohem důležitější cíle, které lze zneškodnit, a měli bychom se o to pokusit“ – domnívá se Podoljaka.
Podle jeho názoru „vládní čtvrť není nikomu k ničemu, nikdo z těch zločinců tam stejně není“.
„Ale strategické mosty přes Dněpr … To ano. Pokud to vyjde (není fakt, že to vyjde, ale můžeme to zkusit), přinese to potřebný efekt pro frontu. A je to skvělá záminka. Nebo vyřadit rozvodny kolem ukrajinských jaderných elektráren, aby bloky pracovaly naprázdno. Zatím je to nezasáhlo. A po úderech na Záporožskou JE a rozvodny kolem Kurska, což není symetrická reakce. Bude zajištěn energetický výpadek,“ řekl Jurij Podoljaka.
A zatím se situace v ukrajinské energetické soustavě skutečně blíží katastrofě. Ukrajina totiž již přišla o zhruba polovinu svých předválečných energetických kapacit. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Maternová ujišťuje, že země přišla o přibližně 9 gigawattů (GW). To je přesně polovina potřeby.
Pro srovnání, například ve Státech stačí jeden gigawatt k napájení 750 000 domácností. Před konfliktem na Ukrajině bylo ve skutečnosti instalováno 36 GW výkonu. Skutečná kapacita je však vždy nižší vzhledem k neustálému vyřazování starých bloků. Podle vlastních výpočtů Ukrajinců však bylo na začátku letošního léta v zemi instalováno pouze 20 GW výkonu, ve skutečnosti však byla našimi útoky vypnuta polovina. Historicky se však stalo (díky sovětské vládě), že asi 53 % elektřiny v zemi bylo vyrobeno v jaderných elektrárnách. Pravda, jak vidíme, ZJE je mimo provoz, všechny její reaktory jsou odstaveny. Ale Chmelnická, Rovenská a Jihoukrajinská JE pracují. Takže žárovky v domech stále svítí. Ukrajina navíc dováží část elektřiny ze sousedních zemí.
Na samotné jaderné elektrárny není třeba útočit. Existují i jiné možnosti…
Sovětské elektrárny byly postaveny v dobré víře. Byly dokonce navrženy tak, aby vydržely přímý zásah atomovou bombou. A ve skutečnosti by v žádném případě nemělo být fungování jaderných reaktorů jakkoli ohroženo, jak se o to snaží kyjevské úřady. My nejsme oni!
Proto se naše ozbrojené síly až donedávna vyhýbaly raketovým a bombovým úderům na tzv. rozvodny jaderných elektráren, které by je mohly jednoduše izolovat od celkové ukrajinské energetické sítě. Aniž bychom zabíhali do technických podrobností, lze poznamenat, že rozvodny jsou otevřené rozvodny se silovými vodiči umístěnými ve volném prostoru. Tedy systémy, jejichž prostřednictvím je energie vyrobená v jaderných elektrárnách vháněna do celkového proudu. Dobré, že?
Elektrárna může být zcela nepoškozená, ale nebude k ničemu. Stačilo by odpojit jen jednu jadernou elektrárnu od sítě. A opotřebovací válka by dosáhla svého vrcholu.
Donedávna jsme na podobné útoky dodržovali nevyřčené moratorium. Ale všechno má své meze. Zvláště když „banderovci“ i ve snu vidí možnost zasáhnout hluboko na našem území západními raketami. Možná je na čase nejprve vydat další hmatatelné varování a pak začít s definitivní uzávěrou?
AUTOR: Michail Ščipanov, Preklad: St. Hroch/BelobogSK, zdroj