A prikázala urýchlene budovať prijímacie kapacity!
V úterý 28. května 2024 ráno poslala italská vláda potichu svým regionálním státním institucím úřední přípis, a v něm varovala před novou velkou vlnou imigrantů, která se právě chystá vtrhnout do Evropy.
Za hlavní příčiny očekávaného prudkého nárůstu počtů imigrantů vláda premiérky Meloniové v přípisu označila “složitý vývoj scénáře současné mezinárodní krize, který předurčuje spuštění rostoucích imigračních vln, které přes Libyi dosáhnou italského pobřeží Středozemního moře” a “nadcházející neobvykle příznivé letní meteorologické a mořské podmínky ve Středozemním moři, které příliv zahraničních imigrantů déle zvýší“. Vláda Meloni proto přípisem prodloužila “nouzový imigrační stav” a nařídila místním orgánům “pokračovat v dalším rozšiřování kapacit určených pro přijímání imigrantů, protože tato opatření jsou nezbytná pro řešení jakýchkoli nových kritických imigračních problémů,” které se letos očekávají.
Imigrace do Itálie nyní probíhá několika základními mechanismy:
(1) Nelegální imigrace.
Letos zatím připlulo 20 tisíc imigrantů. To je nepatrně víc než v roce 2022, (18 tisíc), ale mnohem méně než loni, (48 tisíc). Podle vlády letos zatím námořní imigraci brzdily nepříznivé mořské podmínky, a to se má teď změnit. “Nouzový imigrační stav” vyhlášený Meloni umožňuje italským Prefektům nařízeními skoro doslova rekvírovat ubytovací kapacity pro imigranty, a za jejich ubytování platit méně, než bylo zvykem za předchozí vlády. Tento nynější postup Prefektů je v Itálii terčem časté kritiky, jak majitelů ubytoven, kteří předtím na imigraci rádi bohatli, tak různých úřednických struktur a neziskovek, které dříve organizovaly tzv. “spravedlivá výběrová řízení na výhodné státní ubytování nelegálních imigrantů”.
(2) Legální letecký import uprchlíků organizovaný neziskovkami a Bruselem.
EU začala organizovat tzv. Humanitární koridor, kterým se do Evropy dopravují imigranti napřímo. Celkem je třeba podle UNHCR letos přemístit 2.4 miliony uprchlíků, a to představuje nárůst o 36%, oproti roku 2022, (1.47 milionu).
Letos 10. května tak už Brusel nechal letecky dopravit z Libye do Itálie prvních 119 uprchlíků z Eritreje, Egypta, Somálska, Etiopie, a ze všech tří Súdánů. Tito imigranti byli první z nově uzavřené smluvní kvóty na přímou leteckou dopravu uprchlíků z Libye do Itálie. Celkem se má v první smluvně ošetřené tranši takto z Libye přepravit 1500 uprchlíků vybíraných UNHCR.
Letos 30. května byla podle stejného schématu přepravy uprchlíků do EU na letiště Fiumicino u Říma dopravena další skupina 49-ti syrských uprchlíků, tentokráte z Libanonu. V komuniké k této přepravní šarži bylo oznámeno: “Libanon se připravuje na volby a životy syrských uprchlíků v této zemi jsou tak ohroženy. Legální přepravou do EU budou tito syrští uprchlíci vyrváni ze spárů pašeráků. Dnes neexistuje žádná země EU, která by si z ekonomických důvodů neuvědomovala, že potřebuje nové pracovní síly. Měli bychom pracovat usilovněji a lépe, abychom dosáhli stavu, který imigranty vítá.”
Podle výpočtů profesorů prestižní University of Amsterdam, (53. nejlepší na světě), přitom každý imigrant ze Sýrie přijde za svůj život evropský stát, který ho přijme, na celkem 5 milionů CZK státních výdajů po odečtení všech daní a pojištění, které tento imigrant svou prací státu odvede. A Súdánec, Eritrejec a Somálec přijde dokonce až na 15 milionů CZK.
V této souvislosti jsou velice zajímavé postoje hlavní kandidátky Rakušanova hnutí STAN do Europarlamentu Danuše Nerudové k imigraci, respektive k tzv. Rakušanovu paktu. Nerudová, která před pár dny oznámila, že podporuje “solidaritu při přijímání uprchlíků”, byla do roku 2022 rektorkou brněnské Mendlovy University, která je hodnocena až jako 900-950 nejlepší na světě, a na její Uni se už těší, až z ní vypadne. Nerudová před pár dny tvrdila, že vyjádření francouzského premiéra Attala o tom, (podrobně i s originálem jeho vystoupení v MAP 2003 ), že země východní EU budou muset přijímat ze západní EU nové uprchlíky, “byla z Francouzštiny do Polštiny špatně přeložena“. Zajímavé tak je, že Nerudová, která o sobě de facto 3. června tvrdila, že je znalkyně, jak nuancí politické Francouzštiny, tak francouzské politiky, ve svém vystoupení zcela opomněla reagovat na slova hlavní kandidátky Macronova hnutí v nadcházejících euro-volbách, Valérie Hayer.
Ta už 30. května ve volební debatě řekla: “Francie dnes plní svou povinnost přijímat žadatele o azyl. A zítra, s textem (Rakušanova paktu), o kterém jsme hlasovali (byl schválen), Polsko udělá svou část, Slovensko svou část, Švédsko svou.“. A svému oponentovi v debatě Bardellovi pak vmetla: “Tvrdíte, že naše vesnice budou zaplaveny imigranty. To je neseriózní a nepravdivé. Migranti nezaplaví francouzský venkov!” Neb jak vyplývá z jejích předchozích slov, nezaplaví, protože si “jejich část díky Rakušanově paktu budou muset převzít Polsko, Slovensko, Švédsko atd.”. Vyjádření Gabriela Attala i Valerie Hayer se vzájemně doplňují, a společně jednoznačně demaskují plány vládnoucích francouzských elit, při první příležitosti posílat nové, nepřizpůsobivé a nadbytečné imigranty do zemí východní EU. V době, kdy italská vláda rozesílá svým Prefektům nařízení, aby se připravili na přijetí nové imigrační vlny ze Středomoří, nezbývá než doufat, že voliči za pár dní vynesou nad Nerudovou nelichotivý ortel.
I další včerejší tvrzení Danuše o imigraci dokazují, že nepříliš chápe realitu světa, v němž žije a prahne být vrcholná politička. Například včera obhajovala svého imigračního guru Rakušana a tvrdila, že už dal dohromady skupinu 19 zemí, které hodlají uskutečňovat uprchlická azylová řízení mimo území EU, a tak zabránit vstupu uprchlíků do EU. Tento plán je odsouzen k nezdaru, jak ukázal poslední vývoj ve Velké Británii. Tamní premiér Sunak 31. května zastavil všechny deportace imigrantů do Rwandy, a to jak imigrantů odsouzených k vyhoštění, tak přemísťovaných k azylovému řízení. Důvod zrušení operace Rwanda je překvapivý. Odborová organizace vyšších státních úředníků (FDA) podala proti plánům žalobu k soudu, a v ní se domáhá, aby soud všechny deportace zakázal, protože jsou proti současnému mezinárodnímu právu, a britská vláda jejich uskutečňováním nutí své úředníky, aby porušovali platné normy a zákony, a vystavili se tak trestnímu postihu.
Danuše chce být vysokou evropskou političkou, dokonce se domáhá postu Komisařky, a přitom ani netuší, že podle současného znění platných mezinárodních smluv o uprchlících, nelze uprchlíkovi přikázat, aby se podrobil azylovému řízení v jiné zemi, než v té, do které vstoupil. Nelze mu ani bránit vstupu. A jakmile pronese kouzelnou větu – jsem uprchlík, je uprchlík, a musí s ním být takto nakládáno, než soud rozhodne, že není uprchlík. Sunak to věděl. Plán Rwanda zkusil. Ale zároveň řekl, že pokud soudně neprojde, budou se muset změnit mezinárodní smlouvy a z nich vycházející zákony. Správný postup tedy byl, ne jak tvrdí Danuše, nejdřív podepsat Rakušanův pakt, a přerozdělovat uprchlíky, a potom teprve přemýšlet, jak změnit mezinárodní smlouvy a zákony o uprchlících. Ale postup přesně opačný, nejdřív změnit smlouvy a zákony o uprchlících, a potom teprve přijmou nějaký pakt. Leč tento postup by zabránil imigraci, že? A tu Brusel prosazuje, seč mu síly stačí.
(3) Řízený import neevropských imigrantů do EU, financovaný Bruselem.
Letos 1. června 2024 byla do Itálie z Tuniska dopravena první pilotní skupina “nových legálních imigrantů”. Skupina sestávala ze 40 Tunisanů, kteří byly za dotace EU za půlroku v Tunisu vyškoleni na plně kvalifikované italské stavební dělníky. Dalších 635 nových imigrantů se už školí v Albánii, Tunisku, Bangladéši, Ghaně, Ugandě a na Filipínách. Představují první vlaštovky v novém programu legální imigrace do EU. Celkem je v plánu jen z Tuniska a jen do Itálie dopravit v příštím roce dalších 2000 imigrantů. Imigrant za účast v půlročním školení dostává 50 EUR, a je proškolen v tzv. zásadách bezpečné práce podle konceptu neziskovky Elis, a v základech “italského sociokulturního kontextu”. Program financovaný po celém světě Bruselem má za cíl, zlepšit toky imigrace do EU a přitáhnout zájem mladých lidí se zájmem o imigraci.
Celý tento italský program představuje pouze špičku ledovce imigrace, kterou Brusel chystá. Program je podivný. Itálie dostala z Bruselu v posledních letech několikanásobně vyšší dotace na jednoho občana, než ČR, SR, Maďarsko a nebo Polsko, a výše italské dotace byla zdůvodněna “masovou nezaměstnaností v Itálii”, kdežto Češi dostali nejmíň, protože všichni chodí do práce! V Itálii je nezaměstnanost nyní 7%, kdežto míra nezaměstnanosti imigrantů 12%. A zemi podle prestižní bankovní studie jen za poslední 10 let opustilo 1.3 milionu mladých Italů, kteří imigrovali za prací. ČR nemá takřka nezaměstnané. Na uprchlíky z Ukrajiny ČR z Bruselu žádné zvláštní dotace nedostala. Italové, kteří oproti obyvatelům ČR moc nepracují, ale dostávají tučné bruselské dotace, aby si školili nové pracovní imigranty po světě, místo toho, aby proškolili v pracovních dovednostech své nezaměstnané, a hlavně své imigranty.
Celý imigrační plán Bruselu je tak zřejmý. Dovážet do západní EU nové legální, a k práci proškolené imigranty, a současně podle plánu francouzských politiků Attala a Hayerové, ty nepoužitelné, nepřizpůsobivé a nechtějící pracovat, solidárně odesílat do zemí východní EU, kde mají málo nezaměstnaných i neevropských uprchlíků.
Jak vypadá takové bruselské dělení dotací v praxi, je zřejmé z následující tabulky:
- Jeden Gambijec dostal z EU v letech 2017-21, 5 let, celkem: 4950 CZK
- Jeden Čech dostane z EU v letech 2021-27, 7 let, celkem: 3090 CZK
- Jeden Ital dostane z EU v letech 2021-27, 7 let celkem: 80 000 CZK
Pro pobavení, zde si můžete prohlédnout dva zajímavé předvolební plakáty Hnutí ANO, a zkusit si odpovědět na otázku, proč ten s uprchlíky ve člunu, nakonec nebyl ve volbách použit.