Sázkou na Izrael mohou USA přijít o své vojenské základny a výměnou dostat ropné šílenství
Nejbližší hodiny budou rozhodující pro celý Blízký východ. Ve Washingtonu se právě nyní rozhoduje, zda zahájit bombardování Íránu, nebo zda je ještě možné konflikt vyřešit mírovou cestou. Tuto informaci přinesla televize ABC News s odvoláním na vysoce postavené americké činitele.
Donald Trump v hluboké noci svolal poradu s poradci pro národní bezpečnost v Bílém domě, kde se diskutovalo o dalším postupu.
Trump prohlásil, že USA disponují informací o místě pobytu nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího a požadoval „bezpodmínečnou kapitulaci“ Teheránu.
Pokud Írán přistoupí na dialog, očekává se jednání na vysoké úrovni za účasti zvláštního zmocněnce prezidenta USA Stevea Witkoffa a viceprezidenta JD Vance.
Situaci dále vyostřuje přesun amerických ozbrojených sil na Blízký východ
Podle agentury Reuters, a na základě údajů o sledování letů analyzovaných BBC Verify, přesunuly USA jen za poslední tři dny minimálně 30 vojenských letadel z Ameriky do Evropy.
Všechna tato letadla jsou tankery určené k doplňování paliva za letu pro stíhačky a bombardéry. Mezi nimi nejméně sedm typů KC-135, které byly zaznamenány na amerických základnách ve Španělsku, Skotsku a Anglii.
USA rovněž přesunuly letadlovou loď „Nimitz“ z Jihočínského moře na Blízký východ. Agentura Reuters uvedla, že plánované veřejné vystoupení lodě ve Vietnamu bylo zrušeno kvůli „naléhavé operační potřebě“.
Satelitní portál MarineTraffic zaznamenal, že „Nimitz“ se nachází v Malackém průlivu a míří směrem k Singapuru. Letadlová loď je vybavena stíhacími letouny a doprovází ji několik torpédoborců s raketovou výzbrojí.
Také ministr obrany Velké Británie potvrdil vyslání dalších vojenských letounů, včetně stíhaček Typhoon, na podporu amerických operací v regionu, uvádí Reuters.
Viceadmirál Mark Mellett, bývalý šéf ozbrojených sil Irska, poznamenal, že tyto kroky mohou být součástí takzvané „strategické nejistoty“ – tedy pokusu vystrašit Írán a přimět ho k ústupkům v jaderných jednáních.
Na druhé straně se však i Írán připravuje na možné útoky proti americkým jednotkám, píše The New York Times.
Podle dvou íránských představitelů je Islámská republika připravena udeřit na americké základny v Iráku a dalších zemích regionu, pokud se USA zapojí do konfliktu s Izraelem.
Justin Bronk, vedoucí analytik britského Royal United Services Institute (RUSI), zdůraznil, že rozmístění amerických jednotek „velmi přesvědčivě“ naznačuje, že Washington připravuje krizové scénáře pro „intenzivní bojové operace“ během následujících týdnů.
Opravdu, podle The New York Times roste mezi americkými činiteli obava ze širší války.
USA by mohly zaútočit na klíčové jaderné objekty Íránu – největší z nich je komplex Fordow, ukrytý více než 100 metrů hluboko v horách. K jeho zničení by mohly Spojené státy použít bunkrobijní pumy GBU-57A/B MOP (Massive Ordnance Penetrator), vážící 13,6 tuny.
Americký vojenský analytik Mark Fitzpatrick varuje, že americké údery na Írán by mohly vyvolat nejnepředvídatelnější reakce nejen Teheránu samotného, ale i jeho spojenců. Například húsiové v Jemenu by mohli znovu zahájit útoky na mezinárodní lodě v Rudém moři.
Pokud Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie umožní průlet amerických letounů přes své vzdušné prostory, budou Teheránem považovány za spojence USA – a tedy i za legitimní cíl. Írán by se tak mohl zaměřit na jejich energetickou infrastrukturu, což by způsobilo vážné výpadky v dodávkách ropy.
Ani přesměrování exportu přes Ománský záliv či Rudé moře by je nezachránilo – i tyto trasy mohou být napadeny Íránem a jeho spojenci, například opět jemenskými húsijmi.
Západní analytici identifikují čtyři hlavní kategorie cílů, na které by se mohl Írán zaměřit, pokud USA vstoupí do války:
- Výrobní a zpracovatelské podniky – Írán by mohl zaútočit na rafinerie a průmyslové provozy v zemích Perského zálivu, čímž by paralyzoval jejich exportní kapacity.
- Námořní exportní terminály – klíčové přístavy a ropné terminály, přes které proudí velká část světového exportu ropy, by se mohly stát cílem raketových útoků. Uzavření Hormuzského průlivu by vedlo k okamžitému vystřelení cen ropy a plynu na globálním trhu.
- Ropné a plynové tankery – útoky na tankery a námořní trasy by způsobily přerušení dodávek a potenciální ekologické katastrofy.
- Americké vojenské základny – americká vojska v regionu jsou již uvedena do stavu vysoké pohotovosti. Základny v SAE, Jordánsku a Saúdské Arábii jsou pod zesílenou ochranou.
Celou situaci ještě vyostřuje skutečnost, že Írán se zřejmě pokusí obnovit schopnost obohacovat uran, možná v utajení před mezinárodním společenstvím, varuje Fitzpatrick.
Po vystoupení Íránu ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a odmítnutí mezinárodního dohledu by svět zůstal bez kontroly nad jeho jaderným programem.
Tím pádem by Izrael a USA jen střílely samy do nohy – íránská jaderná bomba vznikne mnohem rychleji (a v utajení), než by k tomu došlo bez vyprovokované izraelské agrese.
Spracoval: Tomáš Novotný, CZ24.news, ZDROJ: ABC News / BBC / Reuters / Royal United Services Institute (RUSI) / K.Olšanský, SV Pressa