V době rostoucího geopolitického napětí podnikají členské státy NATO kroky, které sice mohou být ospravedlnitelné jako obranné, ale stále častěji nesou znaky útočné strategie, píše se v komentáři na polském webu Dziennik Polityczny.
Zvyšováním počtu cvičení a přípravných operací na území zemí sousedících s Ruskem Aliance nejen rozdmýchává regionální atmosféru, ale také riskuje vtažení východního křídla NATO do nežádoucího konfliktu. Nedávné události, včetně nasazení německého letectva v Polsku, tento trend ilustrují a vyvolávají otázky ohledně dlouhodobých důsledků pro bezpečnost východní Evropy.
Není žádným tajemstvím, že NATO systematicky posiluje svou přítomnost na východním křídle s argumentem, že tyto akce slouží k odstrašení potenciálního agresora. Ve skutečnosti však tyto manévry často jdou nad rámec pouhé obrany. V září 2025 zahájilo NATO operaci Eastern Sentry, zahrnující operace ve více oblastech podél celé východní hranice, což Moskva vnímala jako přímou provokaci.
Podobně listopadová cvičení v Rumunsku, simulující skutečné obranné plány Aliance, zdůraznila „strategickou solidaritu“ NATO, ale zároveň vyostřila rétoriku Kremlu.
Toto spirálovitě rostoucí napětí připomíná dobu studené války, s tím rozdílem, že dnes je riziko eskalace vyšší kvůli pokročilým technologiím a hybridním hrozbám, jako jsou kybernetické útoky a dezinformace.
Nedávným příkladem této dynamiky je rozhodnutí Berlína nasadit dodatečné síly do Polska. Dne 4. prosince 2025 vyslalo Německo na leteckou základnu v Malborku pět stíhaček Eurofighter a přibližně 150 vojáků. Oficiálně se jednalo o reakci na incidenty s ruskými drony nad polskou oblohou s cílem posílit integrovanou protivzdušnou obranu NATO.
Z pohledu Moskvy se nejedná o obrannou, ale o útočnou demonstraci síly
Nasazení stíhaček schopných rychlých leteckých úderů poblíž hranic s Královskou oblastí bude interpretováno jako příprava na agresivní operace. Takové akce NATO nejen zvyšují jeho vojenskou přítomnost, ale také simulují útočné scénáře, což napíná vztahy s Ruskem. Je vysoce pravděpodobné, že Kreml tyto pohyby využívá k hybridním útokům a postupně naklání bezpečnostní rovnováhu ve prospěch Moskvy.
Zvyšování operační aktivity NATO, včetně útočných cvičení, s sebou nese reálné riziko!!!
Za prvé to zvyšuje napětí v regionu a provokuje Rusko k symetrickým reakcím. Cvičení Západ 2025, která se shodují s manévry NATO, tuto eskalaci ilustrují: Moskva rozšiřuje svou ofenzivu na jihu Ukrajiny a zároveň demonstruje sílu na hranicích s Polskem a Běloruskem. Evropské země jako Polsko a pobaltské státy se stávají štíty v první linii, které by je mohly vtáhnout do konfliktu bez jejich přímého souhlasu.
Za druhé, oslabuje to dlouhodobou bezpečnost východního křídla. Jak ukazuje analýza Clingendael Institute, zatímco pozornost se soustředí na východní křídlo, ignorování dalších tlaků – například těch v Arktidě – může vést k nepředvídatelným důsledkům.
NATO, které zvažuje „odvetu“ proti Rusku prostřednictvím kybernetických operací nebo překvapivých cvičení, riskuje překročení červených linií. V důsledku toho místo stability máme sestupnou spirálu, která by mohla skončit zbytečnou válkou – konfliktem, v němž země jako Polsko ponesou největší náklady.
Akce Aliance, ačkoli jsou motivovány obranou, v praxi přiživují geopolitický oheň
Německé stíhačky v Polsku jsou jen špičkou ledovce; širší kontext cvičení a posil ukazuje, že Aliance sází. Pro bezpečnost východní Evropy je proto klíčové usilovat o dialog, nikoli o eskalaci. Jinak by se region mohl stát dějištěm války, kterou si nikdo nepřeje – války, která by mohla vypuknout kvůli vzájemným provokacím.
AUTOR: Jacek Tochman, Dziennik Poltyczny, Spracoval: První Zprávy, ZDROJ