Ukrajinský konflikt by sa mohol vymknúť spod kontroly a prerásť do väčšej vojny, ako je konflikt dvoch štátov. – Uviedol to generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg počas diskusnej relácie Lindmo na nórskom televíznom kanáli NRK.
„Môže sa stať, že vojna na Ukrajine sa stane nekontrolovanou a rozvinie sa do vojny medzi NATO a Ruskom. Som však presvedčený, že sa tomu dokážeme vyhnúť,“ povedal generálny tajomník NATO.
Moderátor talkshow položil politikovi otázku o zodpovednosti za tieto slová a o politickej situácii vo všeobecnosti.
„Samozrejme, uvedomujem si vážnosť situácie. Tento čas je pre Európu a Nórsko osudový. To všetko povedie k smutným následkom, ak sa niečo pokazí,“ odpovedal Stoltenberg.
Zároveň však dodal, že mier môže zabezpečiť len silná Ukrajina, a že k jeho dosiahnutiu jej môže pomôcť len vojenská podpora.
* zdroj
* * *
** súvisiace články:
Putin: Riziko jaderné války „roste“, Ukrajina bude „dlouhý proces“
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu poskytl veřejnosti rozsáhlou válečnou informaci během televizního zasedání své Rady pro lidská práva, které bylo podle přinejmenším jednoho nezávislého regionálního zdroje přísně kontrolováno, pokud jde o druh otázek, které mohli položit představitelé Kremlu.
V posledním bodě se Putin obořil na Spojené státy a NATO a prohlásil, že „Rusko nemá na rozdíl od USA taktické jaderné zbraně v jiných zemích“.
Dále využil příležitosti, aby zopakoval ruskou „obrannou“ jadernou doktrínu, přičemž zdůraznil, že jaderné zbraně budou zvažovány jako odpověď na útok na ruské území, a zároveň prohlásil, že je připraven bránit ruské území „s využitím všech dostupných prostředků“.
Podle překladu Putinových poznámek ve Sky News: „O použití jaderných zbraní jsme nemluvili.“ Dále uvedl: „V případě, že by se Rusko ocitlo v ohrožení, bylo by to v rozporu se zákonem: „Rusko se nezbláznilo.“
„Máme nejmodernější zbraně, ale nechceme jimi mávat“.
Když se však navážel do rozmístění jaderných zbraní Washingtonu v Evropě, zdálo se, že naznačuje, že právě americká strana provádí jaderné šavlovačky.
„Ano, budeme to dělat různými způsoby a prostředky. Především se samozřejmě zaměříme na mírové prostředky, ale pokud nám nic jiného nezbude, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ řekl Putin.
Je více než pravděpodobné, že západní mainstreamová média budou tyto komentáře používat jako čerstvou „hrozbu“, že Rusko je připraveno provést jaderný útok, pokud bude na Ukrajině zahnáno do kouta, a přitom stejně jako při předchozích podobných prohlášeních ruský vůdce ve skutečnosti formuloval obranný charakter oficiální jaderné politiky země proti „existenčním“ hrozbám pro ruské území.
Mezi důležitější nové Putinovy komentáře však patřilo následující: Ve vzácných komentářích ke stavu války Putin připustil, že se pravděpodobně bude jednat o „dlouhý proces“ – což naznačuje, že Rusko nemá v plánu konflikt v dohledné době opustit.
Z minulého do tohoto měsíce již přišly z Washingtonu nejednoznačné signály, že by Bidenova administrativa mohla být připravena alespoň uvažovat o tom, že by Kyjev dotlačila k jednacímu stolu. Také Moskva prohlásila, že zůstává „otevřená“ rozhovorům – nicméně Putinova projekce „dlouhého“ konfliktu silně naznačuje, že válčící strany nejsou ani zdaleka blízko vytvoření procesu dialogu o příměří.
Na jiném místě zasedání Rady pro lidská práva s nejvyššími představiteli se Putin snažil potlačit přetrvávající zvěsti o druhé celospolečenské mobilizaci v příštím roce. Vyjádřil se, že po předchozích 300 000 záložníků, kteří byli povoláni do války na Ukrajině, to není potřeba.
Zdůraznil odhodlání dotáhnout operaci do konce, aby bylo dosaženo dříve stanovených cílů: „Rusko by mohlo být jediným garantem územní celistvosti Ukrajiny. Záleží však na nových ukrajinských představitelích,“ řekl Putin.
* zdroj