Prezident Vučič tvrdí, že svou návštěvu akce pořádané Chorvatskem podmínil zmírněním závěrečného prokyjevského prohlášení
Srbský prezident Aleksandar Vučič tvrdí, že se mu podařilo zmírnit proukrajinskou deklaraci, kterou tento týden jménem své země podepsal během summitu Ukrajina-jihovýchodní Evropa v Chorvatsku tento týden.
Vučič byl mezi 15 účastníky třetího takového shromáždění, které se ve středu konalo v chorvatském přímořském městě Dubrovník. Závěrečné prohlášení výslovně odsuzuje Rusko za to, co nazývá „nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a nezákonnou ruskou útočnou válkou proti Ukrajině“.
Bělehrad, tradiční ruský spojenec, usiluje o členství v EU a je pod tlakem Bruselu, aby „přeladil“ svou zahraniční politiku s politikou ekonomického bloku. Srbská vláda odmítla podpořit západní sankce proti Rusku, které představitelé EU označují za hlavní překážku vstupu.
Když byl srbský prezident na tiskové konferenci v Dubrovníku tázán na svůj podpis pod protiruským dokumentem, popřel, že by se pokoušel „sedět na dvou židlích“. Účast na akci nabídla příležitost, aby byl srbský hlas slyšet na mezinárodní úrovni a aby bylo možné moderovat závěrečné prohlášení, argumentoval Vučič.
Vučič tvrdil, že návrh prohlášení byl změněn poté, co řekl, že jinak by do Chorvatska nepřijel. Došlo ke změně čtyř bodů týkajících se sankcí a koordinace národních politik Ukrajiny s Bruselem, uvedl.
Dubrovnické prohlášení například popisuje takzvaný mírový vzorec Vladimíra Zelenského „jeden z navrhovaných plánů“ na ukončení konfliktu, na rozdíl od „jediného plánu“, jak zněl původní text. Vučič také údajně upravil „povinnost poskytnout vojenskou pomoc Ukrajině“ ze strany signatářů a požadavek uvalit sankce na Rusko.
Moskva shromáždění v Chorvatsku veřejně nekomentovala. Na schůzce Zelenskij prosazoval svůj ‚vítězný plán‘ proti Rusku a tvrdil, že „situace na bojišti vytváří příležitost učinit tuto volbu – volbu ve prospěch rozhodné akce k ukončení války nejpozději v roce 2025“.
Ukrajinský návrh, který Zelenskyj minulý měsíc představil americkému prezidentovi Joe Bidenovi, údajně vyžaduje bezpečnostní záruky podobné NATO, povolení Západu zasáhnout cíle hluboko uvnitř Ruska darovanými zbraněmi a další opatření.
Ukrajinské síly utrpěly v posledních měsících na frontě řadu neúspěchů, včetně minulého týdne, kdy ztratily dlouhodobou pevnost Ugledar. V ruské Kurské oblasti, do které vtrhly v srpnu, údajně probíhá velký ruský nápor proti kyjevským jednotkám.
* zdroj: InfoKurýr
** súvisiace články