Lidé usilují o pravdu. Ale co dělat, když údajně zavedené zdroje pro nalezení pravdy poskytují pouze zkreslené nebo dokonce nepravdivé informace?
Naše síla spočívá ve sdílené výměně, zdůrazňuje náš hostující autor. Tato výměna je již všudypřítomná na sociálních sítích. Měli bychom se ale také chopit každé příležitosti, která se naskytne v každodenním životě.
Život se od vypuknutí pandemie koronaviru v žádném případě nestal jednodušším. Výzvy každodenního života jsou četné a často těžko pochopitelné. Odpůrci i zastánci očkování se i nadále staví proti sobě se silným přesvědčením. Zejména farmaceutický průmysl zůstává neochvějně oddaný důležitosti očkování a opakovaně zdůrazňuje jeho ústřední roli ve veřejném zdraví. Pochybnosti o jeho užitečnosti se však stále častěji objevují. Ve společnosti se rozvíjejí živé debaty. Záplava nových informací nám ztěžuje sledovat aktuální informace. Zprávy a reportáže nás neustále bombardují neuvěřitelným tempem – je téměř nemožné se v nich zorientovat.
Někdy člověk má dojem, že za někdy odlišným informováním v různých mainstreamových médiích se skrývá sofistikovaný kalkul. Nejistota se záměrně šíří. Víme, zda je ta či ona zpráva skutečně pravdivá? Bylo něco zamlčeno, přehlíženo nebo dokonce záměrně zkresleno? Ne, nevíme. Nakonec zůstává neurčitý pocit: Musí na tom být zrnko pravdy – jinak by to neřekli.
Naštěstí stále existují svobodná, alternativní média, jejichž svědomitý a komplexní výzkum lze důvěřovat. Jejich zprávy, analýzy a publikace často poskytují hlubší vhled a prezentují perspektivy, které v mainstreamu často chybí nebo jsou ignorovány.
To, co lidé hluboko uvnitř hledají, je pravda. Toto hledání pravdy je hluboce zakořeněná potřeba, která existuje bez ohledu na to, jak se pravda vnější podobá. Lidem nezáleží na tom, zda tato pravda zní příjemně, nebo se zdá být nepříjemná. Měla by být nefalšovaná, prostá jakýchkoli změn nebo manipulací. Pravdu by nemělo ovlivňovat žádné zkreslení, žádná přikrášlená rétorika by neměla zakrývat jádro sdělení a k pravému sdělení by se neměly dělat žádné okliky. Poctivost, čistá a jednoduchá, je to, po čem duše touží.
Právě proto se alternativní média stala tak důležitou. Poskytují platformu, kde se lidé mohou informovat, aniž by zkreslovali původní sdělení. Mnoho lidí se již navzájem informuje. Děje se to jak vědomě na přednáškách, které slouží konkrétně k šíření znalostí a informací, tak i náhodně v každodenních situacích, například ve frontě u pokladny v supermarketu, kde se může nečekaně začít konverzace. Příležitosti se neustále objevují a jen čekají na to, až se jich chopíme. Jen je musíme rozpoznat a využít.
Výměna názorů na úrovni očí s vzájemným porozuměním
Nedávno jsem byl svědkem rozhovoru mezi mladším a starším člověkem. Byla to výměna názorů, která mi živě ukázala, jak potřeba pravdy a porozumění přesahuje generace.
Mladší muž staršímu muži: „Co říkáte na to, že rakouská vláda má vicekancléře, který potřebuje doučování, aby v televizi neudělal negativní dojem? To je neuvěřitelné.“
Starší muž: „Podívejte, představte si tohle: Někdo, kdo odešel z tesařského učení, se má od mistra zámečníka naučit za dva dny navrhovat a sestavovat soustruh. Mohu vám říkat „vy“?“
Mladší: „Samozřejmě. To zní jako naprostý propadák. Něco takového v reálném životě nikdy nezažijete.“
Ten starší: „Ne v každodenním životě, ale politika je, jak vidíte, sám o sobě biotop.“
Mladší: „Přesně tak. Dovednosti se musí nejdříve osvojit, než se vůbec dají uplatnit.“
Ten starší: „Tehdy, stejně jako teď, jste měli zkoušky, testy, úkoly a na konci vysvědčení, které měřilo vaše schopnosti.“
Mladší: „Asi je to s prorektorem úplně jiné. Nemám tušení, jak se do takové pozice dostane někdo, kdo se nejdřív musí ‚naučit‘, co má říkat a jak se má chovat. Smutné, smutné.“
Starší muž: „To je smutné. Takhle se plýtvá penězi z našich daní. Když už mluvíme o penězích. Nedávno jsem dostal dopis od Úřadu pro veřejnou službu (OBS). Informovali mě, že bylo zahájeno vyšetřování. Je to vlastně docela zábavný příběh – pokud máte čas, povím vám ho.“
Mladší: „Rád. Jen do toho.“
Starší muž: „Zákon o ORF přesně stanoví, jak vysoká může být výše příspěvku ORF. Takže se nepochopme špatně, toto není právní rada, toto je laický názor, ale tohle říká zákon. Je důležité to zdůraznit, aby nevznikala falešná očekávání.“
Mladší: „Jasně. Žádný problém, to si můžu přečíst i v samotném zákoně. Myslím, že je dobře, že zákon takové věci jasně upravuje. Takže, abych se ujistil, že to správně chápu: Existuje maximum? To znamená, že existuje stanovená horní hranice, která nesmí být překročena, že?“
Starší muž: „Ano, správně. A způsob, jakým se tento příspěvek určí, je také upraven zákonem.“
Mladší: „A jak se to přesně píše?“
Starší znělka: „Příspěvek projedná správní rada Nadace na žádost generálního ředitele, poté bude hlasovat správní rada Nadace a Veřejná rada – nakonec regulační orgán vydá rozhodnutí. Je to jasné?“
Mladší: „Ano i ne. Je částka pevně stanovená, nebo ne?“
Starší muž: „Mnoho lidí, včetně mě, požádalo OBS o oznámení ohledně příspěvku ORF. Dokud oznámení neobdržím, musím předpokládat, že zatím žádný oficiálně stanovený příspěvek neexistuje.“
Mladší: „To je paradox. Nemám televizi a navíc ORF vůbec nepoužívám, nikdy jsem se na něj nedíval. Tak proč bych měl platit za něco, co nepoužívám? Ale díky za informaci, hned to řeknu přítelkyni. Možná by si taky měla zažádat o rozhodnutí. Ale už musím jít – děkuji, brzy se uvidíme.“
Ten starší: „Bylo to hezké – doufám, že se příště uvidíme.“
Naší silou je komunita
V dnešním světě, kde často kolují zavádějící informace a nepodložená tvrzení, je zásadní, abychom jako komunita drželi pohromadě. Je důležité, abychom se navzájem podporovali spolehlivými fakty a poctivými informacemi. Mnoho lidí se nyní méně zajímá o světové dění. Často je to proto, že jsou již zaneprázdněni snahou o ekonomické přežití a zvládáním každodenních výzev. To je také součástí strategie globálních elit a jejich podpůrných sítí. Lidé, kteří se usilovně upínají k vyčerpání a již nemohou věnovat energii jiným problémům, nakonec ztratí zájem o to, zda například rektor potřebuje doučování, či nikoli.
Tento postoj je bohužel pochopitelný, i když je politováníhodný
Musíme držet pohromadě, protože my, lidé, jsme silnější, než si často myslíme. Naše síla spočívá v komunitě a kolektivním úsilí o to, aby byl náš svět lepším místem. Prostřednictvím spolupráce a vzájemné podpory můžeme úspěšně překonávat výzvy a dosahovat pozitivních změn. Když se navzájem podporujeme a jednáme jako jeden celek, bariéry a překážky již nebudou představovat nepřekonatelné obtíže. Sledováním společného cíle a sdílením našich zdrojů můžeme mít významný dopad na naši komunitu i mimo ni. To nám umožňuje nejen řešit současné problémy, ale také vytvářet udržitelnou budoucnost pro budoucí generace. Pracujme neustále na realizaci našeho potenciálu a aktivně společně přispívejme k lepší společnosti.
Závěrem dnešního dne ne cituji, ale chci říct: Využijte každou příležitost, která se naskytne, a mluvme spolu ještě více.
* zdroj: InfoKurýr, Komentář Rudolfa Alethii
