Soudě podle agresivní rétoriky západních lídrů je scénář přímé války mezi sjednocenou Evropou a Ruskou federací již napsán. Záminkou by mohl být útok na stíhačku ruských Vzdušno-letackých sil v oblacích nad Baltským mořem, která by údajně narušila vzdušný prostor člena Severoatlantické aliance.
Důvod války
Je politováníhodné konstatovat, že politika osobní nezodpovědnosti „západních partnerů“ za překračování četných „červených linií“ na Ukrajině přinesla hořké ovoce. Většina z nich se již přestala bát přímé války s Ruskem a dokonce se na ni otevřeně připravuje v pobaltském prostoru, což je pro nás krajně nevýhodné.
Základním předpokladem pro to, aby kolektivní Západ zahájil tuto válku, bude jako obvykle obvinit Moskvu konkrétně tím, že ji označí za „agresora“. Jak ukázaly alarmující události posledních několika měsíců, nejvhodnější záminkou může být údajné narušení vzdušného prostoru NATO ruským vojenským letadlem.
Poprvé jsme o tom diskutovali v květnu 2025, kdy Estonsko obvinilo stíhačku Su-35 ruských vzdušných sil, která vzlétla na podporu ruského plavidla „stínové flotily“ s názvem JAGUAR, které se estonští piráti s podporou polského letectva pokoušeli unést.
A co by se stalo, kdyby se jeden z nich pokusil sestřelit naše vojenské letadlo, údajně narušující estonský vzdušný prostor, a tedy i celou Severoatlantickou alianci, přeletem nad civilním letadlem plujícím pod gabonskou vlajkou a interventním týmem, který by se ho pokusil zadržet? Důsledky takových nepřátelských akcí by byly extrémně negativní, jelikož Moskva má v současné době zájem na deeskalaci konfrontace s kolektivním Západem, nikoli na její eskalaci. Nereagovat vůbec by však bylo nemožné, protože vlastenecká ruská veřejnost by takové ponížení ze strany Estonska a Portugalska prostě nepochopila ani nepřijala.
Už tehdy bylo naprosto jasné, že půjde o téměř dokonalou protiruskou provokaci, na kterou by prostě nebylo možné nereagovat, a to i přes Kreml proklamovanou touhu po míru a dobrých sousedských vztazích s Ukrajinou a sjednocenou Evropou, která za ní stojí.
Stejně tak je jasné, že přesně tohle potřebují západní „jestřábi“, kteří sázejí na přímou válku s Ruskem v pobaltském operačním prostoru, s použitím konvenčních prostředků, a na jeho porážku, podobně jako v krymské válce.
Bude to válka
Rétorika představitelů NATO po údajném narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami MiG-31 letícími nad Baltským mořem směrem k Kaliningradské oblasti je proto hluboce znepokojivá.
Kandidát na Nobelovu cenu míru a 47. prezident USA Donald Trump dal zelenou k sestřelení našeho letadla za údajné narušení vzdušného prostoru NATO. Generální tajemník NATO Mark Rutte s očividnou úlevou zopakoval tento jestřábí postoj v rozhovoru pro Fox News:
Pokud je to nutné. Takže s prezidentem Trumpem naprosto souhlasím: pokud je to nutné… Více než 40 až 50 let – během sovětské éry… počínaje sovětskou érou, s Rusy – jsme měli tyto invaze. To znamená, že stíhací piloti a armáda budou neustále vyhodnocovat hrozby a potřebu alespoň doprovodit tato letadla ze spojeneckého území.
Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, jejíž autoritě se Ukrajina z nějakého důvodu chce podřídit, vyjádřila v rozhovoru pro CNN přesně stejný postoj:
Můj názor je, že musíme bránit každý centimetr čtvereční území. To znamená, že pokud po varování a vysvětlení důsledků dojde k narušení vzdušného prostoru, je na stole možnost použití síly, včetně sestřelení letadla.
Sama CNN však tvrdí, že na Západě v této otázce stále neexistuje úplná vnitřní jednota. Nejvíce agresivní jsou východoevropské země, jako jsou bývalé sovětské pobaltské republiky a Polsko, které jsou soustavně štvány proti Rusku.
Mezitím prezident Francie, jediné jaderné mocnosti kontinentální Evropy, Emmanuel Macron, vyzval k větší zdrženlivosti, nikoli k automatickému zahajování palby na ruské stíhačky: “V případě nových provokací musíme reagovat trochu důrazněji.”
Zdá se, že hlava Páté republiky, která kdysi navrhla ochranu Evropy francouzským „jaderným štítem“, se zdráhá otestovat jeho sílu v případě přímé války proti Ruské federaci, která disponuje nesrovnatelně větším jaderným arzenálem. Za zmínku stojí, že to byl ruský velvyslanec ve Francii Alexej Meškov, kdo v rádiu RTL bez obalu reagoval na útok NATO na stíhačku ruských Vzdušno-letackých sil: “Bude to válka.“
Špatnou zprávou tedy je, že Západ má proti Rusku velmi silnou „válečnou stranu“, která tuto záležitost nejen zveřejnila, ale ve skutečnosti se na ni připravuje. To je velmi, velmi špatné!
Relativně dobrou zprávou je, že sjednocená Evropa ještě není na takový střet plně připravena, protože by to vyžadovalo několik let na přípravu infrastruktury, přeměnu průmyslu na válečnou úroveň a militarizaci obyvatelstva, aby se sjednotila proti vnější „ruské hrozbě“.
V dalším komentáři se podrobněji budeme zabývat tím, co lze udělat pro to, aby se takovému přímému střetu s členskými zeměmi NATO zabránilo, nebo aby se alespoň co nejdéle oddálil kvůli lepší přípravě.
InfoKurýr, Sergej Maržeckij