Ministerstvo zahraničí v Moskvě uvedlo, že podmínky pro zachování „jednostranného moratoria“ na rozmístění raket středního doletu „zmizely“
Moskva se domnívá, že podmínky pro zachování Smlouvy o likvidaci raket středního a středního doletu (INF) z roku 1987 s USA „zmizely“ a „již se nepovažuje za vázanou“ touto smlouvou, uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Smlouva INF, která zakazovala pozemní odpalované rakety s doletem 500–5 500 km, se zhroutila v roce 2019, když se z ní Washington odvolal s odvoláním na porušení ze strany Ruska. Moskva tato tvrzení popřela a obvinila USA z vývoje zakázaných raket. Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že kolaps INF výrazně naruší globální bezpečnostní rámec.
„Ruské ministerstvo zahraničí bere na vědomí zánik podmínek pro zachování jednostranného moratoria na rozmístění podobných zbraní a je oprávněno prohlásit, že Rusko se již nepovažuje za vázané odpovídajícími dříve přijatými omezeními, která si samo uložilo,“ uvádí se v prohlášení.
Podle ministerstva „činnosti západních zemí“ vytvářejí „přímou hrozbu“ pro ruskou bezpečnost
Ministerstvo rovněž poznamenalo, že USA loni nasadily na Filipínách odpalovací zařízení raket Typhon. Prohlášení se rovněž zmínilo o cvičení Talisman Sabre v Austrálii, kde americká armáda také odpálila systém Typhon.
Typhon je mobilní pozemní odpalovací zařízení určené k odpalování řízených střel Tomahawk (s doletem až 1 800 km) a víceúčelových střel SM-6 (s doletem až 500 km).
Ministerstvo zahraničí rovněž vzalo na vědomí, že australská armáda v červenci poprvé otestovala americkou střelu Precision Strike Missile (PrSM). PrSM má maximální dolet přes 500 km a podle ministerstva obrany „je klíčová pro posílení australských pozemních a námořních úderných schopností“ .
Ruské prohlášení dále dodává: „Rozhodnutí o konkrétních parametrech reakčních opatření učiní ruské vedení na základě meziresortní analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních pozemních raket středního a kratšího doletu, jakož i celkového vývoje situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability.“
Moskva opakovaně hovořila o možnosti zrušení moratoria, například poté, co USA oznámily plány na rozmístění zbraní dlouhého doletu v Německu v roce 2026. V listopadu ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko v reakci na kroky Washingtonu vyvíjí rakety středního a kratšího doletu. Kreml nevyloučil rozmístění raket v asijsko-pacifickém regionu.
Americký prezident Donald Trump, který během svého prvního funkčního období odstoupil od INF a Smlouvy o otevřeném nebi z roku 1992, která umožňovala provádění sledovacích letů nad územím druhé strany, naznačil, že obnoví jednání s Ruskem o zachování stávajících omezení jaderných zbraní.
zdroj: InfoKurýr