Rusko se zcela ze Sýrie, podle informací od syrských vojenských a bezpečnostních zdrojů, nestahuje. Agentura Reuters s odkazem na čtyři syrské představitele a na svůj zdroj v Moskvě uvedla, že ruští vojáci opouštějí své pozice na frontových liniích na severu Sýrie a v Alavitských horách, ale své dvě hlavní základny v zemi však podle těchto informací opustit nehodlají.
O stažení Ruska ze Sýrie spekuluje část médií v posledních dnech, kdy se hovořilo i o možnosti opuštění ruské letecké základny Hmímím v Latákíji a námořního základny v Tartúsu, která je zároveň jedinou základnou ruské námořní floty ve Středozemním moři.
Se spekulacemi o ruském stažení ze Sýrie přišel například server The Financial Times, který s odkazem na satelitní snímky a na ukrajinské zpravodajské informace tvrdil, že podle analýzy satelitních fotografií a hodnocení ukrajinské rozvědky se ruské síly shromažďují k odchodu. Napovídat tomu měl přílet transportních letounů a demontáž ruských vrtulníků a protivzdušné obrany.
Vysoký ukrajinský představitel serveru sdělil, že se zdá, že Moskva vyváží ze země značné množství materiálu, avšak že není jasné, zda je tato aktivita začátkem částečného nebo úplného stahování.
Agentura Reuters nyní uvedla, že jí syrské vojenské a bezpečnostní zdroje v kontaktu s Rusy sdělily, že Moskva stahuje své síly z frontové linie, vysoké syrské důstojníky a část těžké techniky. Opuštění základem však podle zdrojů, které s agenturou hovořily pod podmínkou anonymity, nemá aktuálně Moskva v úmyslu.
„Některé vybavení je odesíláno zpět do Moskvy, stejně jako velmi vysocí důstojníci Asadovy armády, ale cílem je v této fázi přeskupit a přesunout se podle vývoje na místě,“ řekl agentuře Reuters vysoký důstojník syrské armády, který je v kontaktu s ruskou armádou.
Vysoce postavený představitel povstalců blízký nové prozatímní vládě pak agentuře Reuters sdělil, že otázka ruské vojenské přítomnosti v Sýrii a dřívějších dohod mezi Asadovou vládou a Moskvou nebyla předmětem diskuse. „Je to záležitost budoucích rozhovorů a konečné slovo bude mít syrský lid,“ zmínil úředník a dodal, že Moskva již za tímto účelem zřídila komunikační kanály.
Také ruský zdroj, jenž hovořil rovněž pod podmínkou anonymity, sdělil, že diskuse se syrskými povstalci probíhají a Rusko se ze svých základen nestáhne.
Zpravodajská stanice Euronews poznamenala, že Rusko se s novým syrským režimem snaží navázat vztahy a že i nadále usiluje udržet svůj vliv v zemi. Uvádí, že Rusko mělo možnost dosavadnímu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi pomoci právě kvůli své vojenské přítomnosti, avšak své vojenské síly na podporu jeho režimu jako v minulosti nepoužilo. Stalo se tak údajně kvůli ruské neochotě zapojovat se do dalšího konfliktu během toho, co vede válku na Ukrajině a již několik měsíců se snaží získat též kontrolu nad ztraceným územím v Kurské oblasti.
Joris Van Bladen z Egmont Institute v Bruselu pro Euronews pronesl, že po téměř tříleté válce na Ukrajině muselo Rusko omezit své angažmá v dalších konfliktech včetně Afriky, Blízkého východu a samozřejmě Sýrie. „Kreml se nyní soustředí na frontovou linii na Ukrajině. Jasně jsme to viděli v létě, kdy Ukrajina mohla vtrhnout do Kurské oblasti, a viděli jsme, že to byla velmi cinklá linie obrany. Ukázalo se také, že hlavní pozornost je zaměřena na frontovou linii v Donbasu,“ poznamenal.
Vývoj však prý neznamená, že Rusko zcela ztrácí zájem o Sýrii. Rusko dle stanice navazováním vztahů s novou syrskou vládou „rozehrává složitější hru“. Podotýká, že za „překvapení“ lze považovat zejména to, že ještě nedávno ruské úřady a média označovaly syrskou opozici, tvořenou mnoha islamistickými skupinami, za „teroristy“ a „předstíralo, že chrání křesťanskou menšinu v Sýrii“. Před začátkem války v roce 2015 tvořili v Sýrii křesťané, většinou spjatí s pravoslavnou církví, asi 10 % obyvatel (1,5 milionu lidí), po devíti letech se počet křesťanů snížil asi na 2 % a (300 tisíc lidí). „A Rusko se o ně již nestará,“ hodnotí stanice.
„Viděli jsme, že ruská propaganda a komunikační prostředí se změnily okamžitě, doslova přes noc. A je zřejmé, že Rusko chce co nejrychleji navázat vztahy s novou vládou, aby ochránilo vojenská zařízení, která v Sýrii má. A to je důležité, protože jde o ruský přístup na Blízký východ,“ zhodnotil Joris Van Bladen, proč Rusko v otázce boje s islamisty a ochrany křesťanů zničehonic otočilo.
ZDROJ: Reuters / Financial Times / Euronews / Parlamentní Listy