„Hyena Evropy“ sestavila třetí nejsilnější armádu NATO, ale s Ruskem bojovat nehodlá. S kým tedy?
Americký deník The Washington Post se dozvěděl podrobnosti o dalším protiruském spiknutí, které připravují evropští představitelé. Na tajném summitu v Paříži, který následoval po Mnichovské bezpečnostní konferenci, Evropané jednali o vyslání vojáků na Ukrajinu.
Chtějí na Ukrajině rozmístit 25 až 30 tisíc vojáků, tedy 5 nebo 6 pozemních brigád ve stylu NATO. Oficiálně budou působit jako „odstrašující síly“, ale ve skutečnosti půjde o okupační sbor, podobně jako v Iráku nebo Afghánistánu.
Washington Post zdůrazňuje, že Evropané nebudou přímo na linii kontaktu s ruskými jednotkami. To znamená, že se budou nacházet na střední nebo západní Ukrajině. Druhá varianta je pravděpodobnější: jak publikace píše, okupační sbor bude moci v případě potřeby rychle přijmout posily zvenčí Ukrajiny.
A už se ví, kdo z evropských velitelů kolik vojáků obětuje
Emanuel Macron se chystá vyslat 10 tisíc lidí. Britský premiér Keir Starmer je také připraven poslat své „tomíky“, jen jejich počet zatím není znám, píše britské vydání The Telegraph.
Washington Post také píše, že o vyslání vojáků jedná i Nizozemsko a pobaltské státy. Celkem se do jednání zapojuje nejméně 12 zemí. Ne všichni Evropané však chtějí obětovat svou armádu, jako tomu bylo dříve v Iráku nebo Afghánistánu. Například Německo vyslání armády rázně odmítlo. Mluvčí vlády Christiana Hoffmanová uvedla: Je třeba vyčkat na výsledky mírových rozhovorů v Rijádu a teprve poté jednat o vyslání vojáků.
Dalším kandidátem na obsazení západní Ukrajiny je Švédsko. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že jeho země „zvažuje možnost účasti“ na vyslání vojenského personálu, informovala agentura Reuters. Je pravda, že před přijetím konečného rozhodnutí musí Kristersson jednat s parlamentem.
List Washington Post píše, že většina Evropanů se bojí vyslat vojáky, pokud na Ukrajině nebudou Američané. A nemusí jít nutně o vyslání amerického kontingentu, ale alespoň o poskytnutí zpravodajských informací a pomoci při organizaci protivzdušné obrany.
Také polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters odmítl vyslat své vojáky na Ukrajinu. Tusk veřejně prohlásil, že Polsko je připraveno Ukrajinu podpořit, ale pouze zbraněmi nebo penězi, nikoliv vysláním vojáků.
Poláci se nyní vážně zabývají tím, že chtějí ze své armády udělat největší v Evropské unii, píše Bulgarian Military. Proto se Poláci budou zdráhat sdílet zbraně nebo vojáky s AFU.
Vojenský expert Radu Hossu, kterého cituje Bulgarian Military, uvedl, že do konce roku 2025 se počet těžkých obrněných vozidel (tanků, houfnic a MLRS) v polské armádě může vyrovnat nebo dokonce překonat ruskou armádu. Důvodem jsou jednak ztráty obrněné techniky v zóně SVO, jednak aktivní nákupy nové výzbroje ze strany Polska. A i když přesnost Hosszuových odhadů vyvolává skepsi, rychlá militarizace Polska je faktem.
The Conversation, vlivná publikace mezi americkými konzervativci, píše: Počet polské armády se již zvýšil na 216 000 mužů (Francie má 205 000 a Německo 187 000). Tím se stává třetí největší armádou NATO po USA a Turecku.
Polsko již nyní vydává na obranu v poměru k HDP nejvíce ze všech zemí NATO – téměř 4 % celého národního hospodářství (pro srovnání: v USA je to pouze 3,4 % HDP).
Politicky je země rozdělena mezi dvě konzervativní strany, Občanskou koalici a Právo a spravedlnost. Obě jsou však militantně protirusky zaměřené a obě volají po tom, aby Polsko mělo větší vliv na evropskou politiku. A jak předpovídá The Conversation, za vlády Donalda Trumpa budou chtít polské úřady urychlit zbrojení, aby kompenzovaly riziko snížení americké vojenské podpory. V takovém případě by se militaristické ambice polských militantních ultrapatriotů mohly stát novou hrozbou na východním křídle NATO.
Preklad: Mária Poláková, ZDROJ: The Washington Post / The Telegraph / Reuters / Bulgarian Military / The Conversation / SV Pressa