Sociální bouře však povedou k přídělovým systémům na energie, paliva i potraviny, k zavedení bezhotovostních sociálních plateb a k introdukci digitálních identit a sociálních kreditů!
Právě jsme svědky dokonalé “Putinovy bouře” v Evropě, se kterou ale nemá ruský prezident paradoxně nic společného! Je to součást autogenocidy evropské hospodářské prosperity s cílem indukce masivní chudoby a implementace prvků Velkého resetu. Ve Velké Británii došlo ke spuštění masivní protestní akce, ke které se již připojilo 75 000 domácností [1] a číslo dramaticky rychle roste.
Od 1. října má totiž na ostrovech dojít k masivnímu zvýšení cen za elektřinu pro domácnosti, kdy průměrná domácnost v nájemním bytě má platit v průměru 300 liber měsíčně za elektřinu, což je v přepočtu skoro 9 000 Kč měsíčně. V případě dvougeneračních domků, které jsou ve Velké Británii nejrozšířenější, se měsíční platba podle britského regulátora OFGEM vyšplhá na částku až 860 liber měsíčně v oblastech, kde jsou rodinné domky odkázány na vytápění elektřinou. Toto navýšení je pro britské rodiny likvidační.
Občanská iniciativa Don’t Pay UK vyzývá k neplacení faktur za elektřinu od 1. října v rámci bojkotu, protože tyto ceny elektřiny si nemohou dovolit už ani rodiny tzv. střední třídy. Ty jsou totiž zatíženy hypotékami, které polykají většinu měsíčního příjmu, ale po zvýšení cen elektřiny tyto rodiny střední třídy padnou podle bankovních měřítek do platební neschopnosti, protože příjem rodin bude mít negativní znaménko. Rodiny buď přestanou platit elektřinu, anebo hypotéku. A protože střecha nad hlavou má vyšší prioritu na žebříčku KSB (koncepce sociální bezpečnosti), tak je jasné, že tyto rodiny přestanou platit za elektřinu tak jako tak, bojkot nebojkot. Tahle situace v Británii vznikla v důsledku 2 událostí.
Boris odpojil britské elektrárny od ruského uhlí a výsledkem jsou sociální bouře a hrozba bojkotu faktur od elektráren
Tou první byl Brexit, kdy země již nemá společnou energetickou bezpečnost s EU, což podle logiky trhů vedlo k dramatickému zvýšení cen za energie v Británii již před válkou na Ukrajině. Druhou událostí je potom britská angažovanost ve válce na Donbasu, kvůli které Rusko už neprodává Velké Británii uhlí, na které jede drtivá většina britských elektráren. Jenže pozor, to nebylo Rusko, které by zastavilo dodávky uhlí do Velké Británie, to udělala vláda Borise Johnsona, která vyhlásila na ruské uhlí embargo. A jakmile bylo hotovo, nespokojenost s Johnsonovou vládou byla tak obrovská, že Boris musel odstoupit z funkce vrchního šaška v Downing Street 10, ale jeho uhelné embargo na ruské uhlí zůstalo v platnosti i po jeho odchodu.
Nedostatek uhlí vyvolal v elektrárnách ve Velké Británii krizi, jakou ostrovy nepamatují, takže britské elektrárny narychlo a v zoufalství nakupují uhlí na londýnské komoditní burze na spotovém trhu za astronomické částky, takže topit tímto uhlím v kotlích elektráren bude jako topit zlatem. A právě proto od října mají platby za elektřinu astronomicky narůst, jenže už nikdo se neobtěžoval se sociální stránkou tohoto zdražení, protože takto vysoké ceny elektřiny jsou jen počátek. A teď by měl dobře poslouchat i Petr Fiala. Jakmile začnou mít rodiny problémy s placením energií, začnou mít i problémy s placením hypoték! To jsou totiž spojené nádoby v rámci KSB. Lidé mají základní potřeby a jednou z nich je i elektřina. O lidských potřebách si proto musíme něco říct.
Žebříček priorit podle sociální bezpečnosti
Na prvním místě lidské základní potřeby je kyslík. Bez kyslíku člověk nepřežije ani 5 minut, nepočítáme-li mistry světa v zadržování dechu. Na druhém místě je voda. Bez vody člověk nepřežije více než několik dnů. Na třetím místě je jídlo, bez kterého člověk nepřežije více než 2 týdny, podle úrovně tukových zásob v těle. Jsou známy případy i přežití 30 dnů bez jídla, ale to jsou extrémy, které nepovažujeme za obecný průměr. Na čtvrtém místě je lidské zdraví a péče o zdraví.
Na pátém místě je bydlení. Mohli bychom takto pokračovat v žebříčku níže a níže, ale tady se zastavíme u jedné zajímavosti. Když se zeptáte, jakou prioritu sociální bezpečnosti má elektřina, tak překvapivě zjistíme, že se nachází společně s potravinami na 3. místě bezpečnostního žebříčku. Bez elektřiny totiž nelze skladovat potraviny v moderní společnosti. Nebudou fungovat ledničky a mrazničky. A co hůř, bez elektřiny nepůjde vyrábět a zpracovávat potraviny, protože k výrobě potravin je potřeba elektřina. Drahá elektřina prostě naboří a ohrozí potravinovou bezpečnost v celé Evropě! A to pořád není všechno.
Když se dostanete k potravinám a přivezete si je domů, bez elektřiny je neuvaříte a neupečete, pakliže nemáte plynový sporák anebo kamna na pevné palivo někde na chalupě. Ale s plynem to bude ještě horší než s elektřinou, takže detto. Tato situace tak povede k tomu, že cena elektřiny vyletí do takových výšek, že potraviny se stanou extrémně drahými a navíc těžko skladovatelnými, pakliže nepůjde o potraviny s dlouhou trvanlivostí. Ovšem konzervační látky pro dlouhou trvanlivost, např. sorban draselný, se exportují do celé EU z fabriky německé BASF, kde se vyrábí právě z ropy a za použití ruského zemního plynu.
BASF však k výrobě konzervantů do potravin potřebuje právě ruský plyn, a proto BASF zastavuje výrobu [2]. Bez dostatku konzervačních látek do potravin nepůjde vyrábět dostatek trvanlivých potravin. To je uzavřený kruh. Když se tedy podíváme na elektřinu, tak s překvapením zjistíme, že elektřina je na stejné úrovni nezbytnosti pro člověka, jako je kyslík, voda a potraviny. Proto nedostatek elektřiny je indukcí hladomoru v moderní společnosti, ale lidé to ještě teď neví, protože se s podobnou situací nesetkali.
Paradox žebříčku sociální bezpečnosti, kdy elektřina je de facto důležitější než jídlo, protože bez elektřiny jídlo ani nevznikne
A teď nám ale vzniká paradox. Když položíte otázku, co je důležitější, jestli střecha nad hlavou, nebo elektřina, většina lidí nezaváhá a řekne, že důležitější je bydlení. Jenže pozor, to platí pouze z pohledu jedince, tedy pokud se ptáte jedince ve společnosti. Z pohledu makroekonomiky je důležitější elektřina, protože bez ní nebude dostatek potravin v populaci. A potraviny mají vyšší prioritu než bydlení. Ano, tím vzniká paradox, kdy koncepce sociální bezpečnosti nemá jednoznačnou prioritizaci na 3. stupni žebříčku. Pokud tedy nedostatek elektřiny povede k hladomoru, prioritou se stane jídlo a už ne hypotéky, pane Fialo!
A krachy hypoték s sebou spustí vlnu pádu společenského režimu, který bude nahrazen globalizační záchranou sítí v podobě přídělových systémů, přerozdělování a rovněž i tzv. fair market price taxes, tedy zdanění nemovitostí tzv. spravedlivou daní z tržní ceny. Toto čeká všechny majitele nemovitostí dříve či později. Již dnes to funguje v USA v některých státech, kde se platí ročně daně 0,5 až 3% z tržní ceny nemovitosti za rok, ovšem potravinová a energetická krize se stane záminkou pro zdanění nemovitostí v celé EU a obecně v celé západní populaci.
Bojkot v Británii přichází v době, kdy inflační bouře spojená s vysokými cenami energií zdevastovala příjmy domácností. Britové jsou na tom nejbídněji za tři desetiletí, protože se očekává, že inflace dosáhne 13%. A přestože guvernér Bank of England (BoE) Andrew Bailey zvýšil úrokové sazby nejvíce za 27 let, aby omezil inflaci, riziko recese roste. Do 1. října bude průměrná domácnost platit za elektřinu téměř 300 liber měsíčně, varovala BoE. Spojte rostoucí náklady na elektřinu s negativním růstem reálných mezd a je jasné, že domácnosti se dostávají pod tlak. To nezohledňuje rostoucí ceny za ubytování, jídlo a benzín na čerpací stanici – tento trend je neudržitelný a mohl by vést k sociální nestabilitě.
Elektrárny varují, že neplatičům se sníží kreditní bankovní skóre
Podle britského zpravodajského kanálu Glasgow Live je bojkot podobný akcím z konce 80. a 90. let proti dani “na hlavu”, kterou zavedla premiérka Margaret Thatcherová. 17 milionů lidí tehdy odmítlo na protest zaplatit. Britský finanční novinář a hlasatel Martin Lewis v komentáři k bojkotu uvedl:
“Myslím, že to teď mohu přesněji kategorizovat, velký pohyb, který vidím, je nárůst počtu lidí, kteří volají po neplacení účtů za energie, hromadné neplacení. V podstatě stávka spotřebitelů za účty za energie a zbavení se legitimity jejich placení. Blížíme se k momentu Poll Tax na účtech za energie, který nastane v říjnu, a potřebujeme, aby to vláda zvládla, protože jakmile začne být neplacení účtů za energie společensky přijatelné, lidé přestanou platit účty za energie a vy přece neodstřihnete každého.“
Šéf britského energetického regulátora OFGEM Jonathan Brearley v sobotu v pořadu Today na BBC Radio 4 řekl, že lidé by se neměli připojit ke stávce ze dvou důvodů. “Za prvé, bojkot zvýší náklady pro všechny. Za druhé, pokud máte potíže s placením účtu, nejlepší, co můžete udělat, je kontaktovat vaši společnost poskytující veřejné služby.”
Dodal: „Nikoho bych nenabádal, aby neplatil své účty, protože to jen zhoršuje situaci a má to osobní důsledky. Minulý týden britská vláda označila hnutí za „vysoce nezodpovědné. To je vysoce nezodpovědná zpráva, která nakonec jen vyžene ceny pro všechny ostatní a poškodí osobní kreditní bonitu,“ uvedl mluvčí vlády citovaný deníkem The Independent. Don’t Pay UK odhaduje, že 6,3 milionu britských domácností bude tuto zimu zatlačeno do chudoby a miliony dalších pocítí stres z nekontrolovatelné inflace.
Na Twitteru lidé na tuto chvíli reagovali slovy: „Revoluce začala“ a „trocha občanských nepokojů zasáhla naše ulice a je to tak správně“. Zapojení do hnutí je možná ukázkovým příkladem rostoucí nespokojenosti mezi Brity, která by tuto zimu mohla vést k občanským nepokojům, protože miliony lidí se budou snažit udržet rozsvícená světla, teplý sporák a jídlo na stole.
Bez dostatku levné elektřiny dojde k indukci moderního hladomoru
Na podzim bude horko v politických patrech v Evropě, protože elektřina je propojena s potravinami v dnešní západní civilizaci. Všechno, co jíme, prošlo někde během výroby, produkce, dopravy či zpracování do kontaktu s elektrickým proudem, bez kterého by se potravinový produkční řetězec rozpojil a jídlo by se do vašeho žaludku nedostalo. Tak jednoduché a snadné je to konstatování. A pozor, nejde jen o elektřinu. Při produkci potravin to samé a dokonce mnohdy ještě i o něco více platí pro plyn. Plyn je totiž v produkčním řetězci výroby a přípravy potravin přítomen stejně nebo i více než elektřina. A pozor, to pořád není všechno. Ve všech potravinách je stopa po ropě.
Konzervační látky jsou z ropy a bez ropy se potraviny nevyrobí, obilí se bez ropy na polích neposeká, protože kombajn nebude mít na co jezdit. Ani se nezaseje, protože traktor na zorání pole nebude mít naftu. Nebude nafta pro nákladní auta, která to obilí odvezou do mlýnů. Nebude ropa pro auta, která tu mouku odvezou do pekáren. Nebude plyn, který peče z mouky pečivo v plynových pecích.
A znovu nebude ropa pro náklaďáky a kamiony, které to pečivo rozvezou do krámů. Bojkot tohoto typu má smysl, pokud se ho zúčastní stovky tisíc domácností. Jenže, tato krize už má dopředu globalisty připravené řešení, kvůli kterému tu krizi v první řadě rozpoutali. Zchudlé domácnosti se stanou otroky nadnárodních a nikým nevolených vlád. Energie a paliva se budou přerozdělovat na potravinové a energetické lístky a poukazy.
Dokonalá bouře v Evropě má transformovat západní ekonomiky do modelu Velkého resetu
Vše bude elektronické a propojené, nejprve s bankovní a později digitální identitou, která již bude obsahovat bankovní bonitu, tedy bankovní kreditní skóre společně s očkovacími průkazy a později i se sociální bonitou, tedy se sociálním kreditem. Lidé bez bonity nedostanou tolik lístků na energie, paliva a jídlo. Globalisté tímto získají naprostou kontrolu a poslušnost obyvatelstva.
A obyvatelstvo za kus žvance, energie a palivo bude ochotno podporovat jakkoliv despotický režim. A že ten žvanec bude brzy z hmyzu a červů, ani to brzy vadit nebude. Takže bojkot je sice správná věc, ale problém je v tom, že přesně o to globalisté od počátku usilovali, aby krize postavila lidi proti vlastní vládě v důsledku energetického, palivového a nakonec i sociálního kolapsu koncepce sociální bezpečnosti. Aby národ nenáviděl vlastní vládu.
Je to dokonalá Putinova bouře, se kterou ale samotný ruský prezident nemá nic společného. Sankce na Rusko, které se jakoby bumerang a jakoby omylem odrazily a ničí Evropu, nebyly vůbec omylem, nebyly náhodou. Od začátku je to konceptuální plán Velkého resetu. Reset který přetransformuje svobodné národy svobodných lidí do zchudlých a zotročených poddaných, nad jejichž životy převezme kontrolu globální vláda. Když berou lidem jídlo ze zvířat a mění ho za červy a hmyz, a když lidem berou elektřinu, která je stejně nezbytná jako jídlo, co to znamená? Je to autogenocida vlastních národů ze strany zkorumpovaných a globalisty najatých, zaplacených a kontrolovaných vlád!
-VK-, Šéfredaktor AE News
* prevzaté z cz24.news