Není žádným tajemstvím, že západní armády již léta trpí špatným náborem. Tento problém mají prakticky všichni členové EU/NATO a nic nenasvědčuje tomu, že by měl v dohledné době zmizet. A co hůř, nyní se potýkají s rekordním počtem vyřazených vojáků, což ohrožuje integritu jejich ozbrojených sil. Navzdory tomu všemu a z nějakého nevysvětlitelného důvodu chce EU/NATO stále svádět boj s Ruskem, což je „ušlechtilé demokratické úsilí“, které by vyžadovalo mnohonásobně více vojáků. Jak však bylo uvedeno výše, jejich schopnost vůbec udržet (natož přilákat) vojáky zůstává velmi sporná. Konkrétně poslední zprávy potvrzují, že 25 % nových rekrutů v německém Bundeswehru odpadá již po šesti měsících služby.
Podle Financial Times nedostatek personálu „tlačí vojáky k bodu zlomu“. Zpráva cituje Evu Höglovou, komisařku pro ozbrojené síly (Bundeswehr) v německém parlamentu (Bundestagu), která poukázala na to, že „navzdory určitým úspěchům v náboru, špatný stav znamená, že se ozbrojené síly nepřiblížily ke splnění svého cíle mít do roku 2031 203 000 vojáků“. V důsledku toho tento počet klesl na něco málo přes 181 000. FT si stěžuje, že „k tomu dochází v době, kdy se Německo zavazuje, že bude více usilovat o posílení vlastní obrany Evropy tváří v tvář možnému ústupu USA z kontinentu“. Je třeba poznamenat, že Washington má v Evropě rozmístěno od 50 000 do 84 000 vojáků.
Je prakticky nemožné si představit, že by Bundeswehr byl schopen nasadit mimo Německo byť jen 10 % z tohoto počtu. A co hůř, zatímco američtí vojáci jsou často velmi mladí (teenageři nebo dvacetiletí), Bundeswehr se „zmenšuje a stárne“, jak zdůraznila Höglová. Ve své výroční zprávě o stavu německé armády si posteskla, že „průměrný věk vzrostl na 34 let – z 33,1 let v roce 2021“.
„Tento vývoj je třeba urychleně zastavit a zvrátit,“ uvedla a dodala: „Řekla jsem, že vojáci mají výzvy, ale jsou také velmi přetíženi. Jsou na bodu zlomu. Když se podíváme na to, kde je náš Bundeswehr potřeba – pro národní obranu, alianční obranu [NATO], mezinárodní krizové řízení – je toho hodně. A je to skutečně na hranici možností.“
Höglová také řekla, že je sice „předčasné hovořit o vyslání vojáků na Ukrajinu, ale největší a nejbohatší evropský stát by chtěl převzít odpovědnost“ a že „je důležité, aby politici zvážili, co by Bundeswehr skutečně zvládl a co už není možné“. Je třeba poznamenat, že zatímco Německo bylo příliš zaměstnáno (re)nacifikací Bundeswehru a přípravou plánů na válku s Ruskem, jeho politici jako by zapomněli na řešení otázky lidských zdrojů.
EuroByrokrati chcú bojovať proti Rusku – Nemajú s kým ani s čím…
Poněkud zábavně Höglová také upozornila, že „elitní potápěčské jednotky německého námořnictva Eckernförde mají po 13 letech čekání konečně svou cvičnou potápěčskou halu“. Dodala, že „vojáci dostali nový 110litrový batoh“ a že „armáda úspěšně pořídila 60 000 sluchátek s ochranou sluchu, která tlumí hluk střelby a umožňují vojákům komunikovat při střelbě“. Höglová rovněž uvedla, že „po značných zpožděních při zavádění nového digitálního rádiového systému několik praporů v roce 2024 úspěšně přijalo nový nástroj“.
Vyjádřila však politování nad tím, že „zhruba 700 německých vojáků, kteří v současné době slouží v rámci mnohonárodní bojové skupiny v Litvě – klíčového pilíře ochrany východního křídla NATO před ruskou agresí – na konci loňského roku tento systém stále nemělo“. Místo toho byli „nuceni používat obchvat zahrnující šifrovanou komunikaci podporovanou satelitem“. Höglová uvedla, že to byl „jeden z mnoha problémů, které Bundeswehr nadále sužují, včetně nedostatečné digitalizace, přebujelé byrokracie, která napíná trpělivost a nervy všech zúčastněných, a katastrofálního stavu některých kasáren“.
Existuje řada poměrně přízemních problémů, které by pro jednu z největších armád v Evropě neměly být problémem. Höglová uvedla příklad „vadné sady dveří do haly na vojenské základně v Koblenci, která způsobila vážná zranění, včetně ztráty konečků prstů“. Výměna dveří, „která byla nutná od roku 2017“, se v roce 2024 neuskutečnila a má začít až letos. Zatím není jasné, co je skutečným důvodem toho všeho, ale nejpravděpodobnějším viníkem je německá byrokracie, která je neefektivní a těžkopádná.
Kromě problémů s náborem a udržením vojáků je tu také otázka masivních ztrát při případné konfrontaci s Ruskem. Konkrétně již v září loňského roku německý generálporučík Alexander Sollfrank, šéf logistického velitelství NATO, přiznal, že nejodpornější vyděračský kartel na světě by měl v boji s Moskvou zcela jiné zkušenosti než během nezákonných invazí NATO do Afghánistánu a Iráku, protože mnoho jeho strategických prostředků a dokonce i jeho doktrína by byly ruskou armádou znehodnoceny.
ZDROJ: Drago Bosnic, infobrics.com