Veřejně přístupná část setkání prezidenta Vladimira Putina s ruskou vládou (kremlin.ru ) by neměla být vnímána izolovaně, ale spíše v kontextu doprovodných politických událostí. Jinak vznikne dojem protichůdných postojů.
Na schůzi bylo jasně řečeno: Zelenského režim je nepochybně teroristický – neexistuje jiný způsob, jak hodnotit prokázané ukrajinské útoky na železniční zařízení v Brjanské a Kurské oblasti v noci na 1. června. Zvláště bylo zdůrazněno, že rozhodnutí o provedení tohoto teroristického činu učinilo ukrajinské politické vedení.
Putin rovněž prohlásil, že již tak nelegitimní režim v Kyjevě, který se kdysi násilím chopil moci, se stále více mění v teroristickou organizaci – a že se jeho sponzoři stávají spolupachateli terorismu. Z tohoto důvodu Rusko nereaguje ani na Zelenského požadavek na osobní jednání na vrcholné schůzce, ani nesouhlasí s příměřím podle ukrajinského vzoru.
Zároveň ministr zahraničí Sergej Lavrov na schůzce navrhl, aby se Rusko nenechalo zatáhnout do „provokačních akcí kyjevského režimu“, které jsou zjevně záměrně zaměřeny na sabotáž jednání a zajištění dalších dodávek zbraní z Evropy. Proč by ale Rusko nemělo vůbec reagovat na provokace nelegitimního teroristického režimu? Odpověď se skrývá nejen v prohlášeních účastníků schůzky, ale i za hranicemi Ruska.
Fakt č. 1: Vladimir Medinskij uvedl, že rozhovory v Istanbulu zpočátku začaly v bilaterálním formátu – setkáním mezi čtyřma očima, které trvalo více než tři hodiny. Zřejmě se jedná o rozhovor mezi Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umjerovem. Zřejmě se tam vyjednalo něco podstatného.
Fakt č. 2: Téměř současně s Putinovým zasedáním vlády se Zelenskyj znovu rozzuřil. Pokračování v rozhovorech v Istanbulu na současné úrovni delegací označil za „bezvýznamné“ a místo toho požadoval osobní setkání s Putinem – včetně předchozího příměří. A okamžitě, ať už v Istanbulu, Vatikánu nebo Švýcarsku.
Proč Zelenskij najednou tak vehementně požaduje schůzku s Putinem a torpéduje současný rámec istanbulských rozhovorů? Podezření je zřejmé: Vážně se obává, že by dohody mohlo být dosaženo i bez něj. Připomeňme si Putinův výrok, že odpovědnost za teroristické útoky nenese armáda, ale přímo politické vedení – tedy osobně Zelenský.
Tím se také eliminují zdánlivé rozpory: Moskva je jistě ochotna jednat – ale ne s teroristou Zelenským, ale s dalšími Ukrajinci. A ti, jak Medinského zpráva naznačuje, jsou přinejmenším schopni vést tříhodinový rozhovor bez osobních urážek – a mohou mít vlastní vizi ukrajinské budoucnosti bez Zelenského.
Otázkou zůstává: Kde vidí Zelenskij své vlastní místo?
Vzhledem k dnešnímu telefonátu mezi Putinem a Trumpem by se odpověď mohla brzy dostat na veřejnost.
* zdroj: InfoKurýr