Geolog a filozof Václav Cílek se o naši budoucnost nebojí; probíhá podle něj celková proměna, z níž povstane nový svět. Ale jednou z největších sil poslední doby je strach. Hodně lidí se na svět dívá se strachem. „To znamená, že jsme impregnovaní strachem a ztrácíme smysl života,“ dodává.
Podle Cílka se současná doba přibližuje k svému konci. K tomu podotýká, že konec světa trvá několik desítek let. A vzpomíná i konec impéria třeba rakousko-uherského, což nebyla vyloženě katastrofická záležitost. „To znamená, že pro mě je to otázka celkové proměny,“ podotýká geolog.
„A proč celkové? Protože máme energetiku, ekonomiku, životní prostředí, množství lidí, umělou inteligenci, to znamená těch zásadních změn, které přicházejí v tomto desetiletí, v příštím desetiletí, je tolik… To bych se mohl opřít o Thúkydida, jenž psal o tom, že když probíhá příliš mnoho změn najednou, tak to nakonec vyústí v jednu velkou proměnu světa, a zdá se, jako by povstal nový svět. Ale my jsme v přechodovém období, tak si to myslím. To znamená, že my víc vnímáme strach z konce. Konec – to je vždycky náročné období. A nevnímáme ten nový začátek, ten je vzdálenější. My jsme zvyklí žít v krátkém časovém horizontu,“ vysvětluje Cílek v rozhovoru pro Rádio Universum.
Zmiňuje, že například množství CO2 v atmosféře nikdy nestouplo na velké ploše tak vysoko a tak rychle, jako v této době. Právě počasí je podle jeho slov spouštěčem mnoha dalších změn, včetně dostupnosti potravin a jejich ceny: „To znamená, v tomto pojetí, zjednodušuji, že počasí, neboli dostupnost potravin, je spouštěčem celého vláčku dalších změn. Začíná to tím, že je vysoká cena potravin, neustále slyšíš stížnosti, kolik potraviny stojí. Lidi začínají mít hlad, a tím, jak začínají mít hlad, se oslabí kolektivní imunitní systém, a přicházejí nemoci, typické morové rány. Trvá to tak jeden až tři roky, protože počasí je naštěstí cyklické, Země je oslabená, takže velmi často dojde ke vzpourám lidí nebo k válečným tažením, protože nás napadne někdo, kdo využije naší slabosti,“ pokračuje Cílek.
„Dívám se na tuto společnost tak, že si je vědoma toho, že před ní vyvstává nějaký stín, a od toho se odehrává řada věcí. A navíc to akceleruje, rok od roku, nebo se to možná mění i půlrok po půlroce. To vidím třeba ve svém okolí, že je neklid, lidi mají často pocit ztráty smyslu života. A méně často dodržují slovo. Na jiné úrovni, některé firmy hůř platí faktury. Řád světa se zrcadlí v tom, jak správně se platí faktury, kromě jiného. A hodně let pozoruji bezradnost, ztrátu radosti ze života,“ dodává Cílek.
Vstoupili jsme do vlastní pasti povrchnosti. A doba navíc taková je, a takové doby bývaly koneckonců vždycky. „Stačí si přečíst o atmosféře nějaké doby, a jsi vlastně v podobných okolnostech,“ připomíná historii. Geolog a filozof připomněl, že v sobě nosíme zakódovanou zkušenost mnoha stovek generací, jdoucí až k primátům. Pokud tedy naše receptory, a nikoli jen rozumové, zjišťují základní změny, dostaneme strach.
„Sám jsem hodně o strachu uvažoval, protože si myslím, že je to jedna z největších sil poslední doby. Hodně lidí se na svět dívá z hlediska strachu. Když byla dělána nějaká analýza frekvence slov, tak v nějakém textu se slovo „strach“ objevilo, dejme tomu, dvou tisíckrát, a slovo „odvaha“ padesátkrát. To znamená, že jsme impregnovaní strachem a ztrácíme smysl života,“ říká.
Strach lidé mají i ze ztráty životní úrovně. „V 60. letech se nastartoval nebývalý ekonomický růst, který s několika zakolísáními pokračuje vlastně až do současnosti, kdy se lidé po mnoha staletích nedostatku začali sytit až přesycovat věcmi. To je to, co vídáme kolem sebe. My to někdy bereme tak, že jsme rozežraní a chceme toho moc, ale možná, že se jenom léčíme, pokud připustíme, že existují emoce, které jsou staré celá staletí, a že se nakupováním možná jenom léčíme z těch staletí nedostatku. A že ještě nejsme doléčení úplně, a už o tuto medicínu začínáme přicházet,“ uzavírá Cílek.
* zdroj: Parlamentní listy cz
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz