Netanjahu se stal horkým bramborem. Útočí na každého, kdo mu stojí v cestě. Dohnal Trumpa do poslušnosti v USA pomocí Epsteinových spisů, a kdyby Bibi musel Donnymu plivnout do úst, Donny by skoro řekl „Díky Bohu!“
Izrael rozkazuje, USA vykonávají
Jeho útok na Katar je toho jasným důkazem. Ten útok, který zcela zničil Trumpovu už tak vratkou důvěryhodnost, byl naprostou pastí.
Tým Trumpa svolá vůdce Hamásu na schůzku, Izrael získá informace o místě a čase (i když to netrefil přesně; zabil jen pět nevýznamných lidí), a země jako Jordánsko a Saúdská Arábie otevřely svůj vzdušný prostor izraelským letadlům. Ještě tragikomičtěji: izraelská letadla pravděpodobně doplňovala palivo u amerických tankerů, odletěla z letecké základny Al Udeid v Kataru.
To je jeden aspekt situace, ale důležitější je geopolitický dopad bombardování země jako Katar – Rothschildova satelitu USA.
Katar zaplatil vysokou cenu za svou přátelství se sionismem a teď musí hledat nové obzory
Jestliže se Katar, který je v arabském světě už tak nepopulární, odváží, mohl by koupit od Ruska systém S-400, aby nahradil zastaralý systém Patriot. Mohl by se přiblížit k BRICS a Šanghajské organizaci spolupráce.
To by znamenalo, že USA ztratí svého nejbližšího spojence mimo NATO. Ve skutečnosti se do toho ihned vložilo Írán spolu s Tureckem a poslalo Kataru signál podpory. Katar je malá země, ale vlastní některé z nejbohatších zásob zemního plynu na světě. Nejpodstatnější však je, že útok na Katar nese i hrozivou zprávu mířenou na Turecko.
Turecké ozbrojené síly, které jsou v Kataru od roku 2015, poskytují výcvik a konzultace katarské armádě na základně, jež byla v roce 2017 přejmenována na Kataro-turecké společné velitelsví (Qatari-Turkish Combined Joint Force Command).
Spolupráce se v roce 2024 rozšířila o letecké a námořní jednotky. Podle prohlášení ministerstva národní obrany Turecko do Kataru nasadilo šest stíhaček F-16 a dvě hlídkové lodě. Jinými slovy, Katar je prakticky další zastávkou před Tureckem.
Média v Izraeli už nějakou dobu hovoří o válce s Tureckem
Situace v Sýrii odhaluje její realitu a její základ. Izrael samozřejmě nemůže otevřeně válčit s Tureckem, ale udělá pro to vše, co je v jeho silách. Možná Izrael plánuje novou válku na Kypru. USA–Řecko–řečtí kypřané na jeho straně.
Také by mohl rozpoutat proxy válku v Sýrii s využitím kurdských sil YPG. Jako teroristický a genocidní stát by snadno nasadil své zprostředkovatele v Turecku, jako je ISIS a PKK. To je přesně to, co očekávám. ISIS poslal svou první zprávu z Izmiru. Šesnáctileté psychopatické dítě přepadlo policejní stanici a zabilo dva policisty. PKK naopak čeká na zvrácení jednání ve druhém mírovém procesu. Připravili se, ozbrojili se a zlepšili své dovednosti v nasazení dronů.
Tento týden výroky koaličního partnera Erdogana, Devleta Bahçeliho, zvyšují možnost, že Turecko a Izrael brzy budou bojovat v Sýrii.
Šéf MHP řekl, že nemohou dovolit, aby YPG/SDF „zůstaly bezpečnostním problémem pro Turecko“. Americký „koloniální guvernér“ Tom Barrack ale Bahçeliho ztrestal, když prohlásil, že YPG jsou jejich spojenci a budou mít autonomní strukturu v Sýrii.
Erdogan si pravděpodobně připravil politickou strategii: „když nebude mír, bude válka“
Vývoj jako kontinuální a rychlé zbrojení a výstavba úkrytů v 81 provinciích naznačují, že možná brzy vstoupíme do vážné války. V takové situaci považuje za taktiku prohlášení výjimečného stavu (jako by už neexistoval) a uzavření prokurdské strany CHP.
Izrael se však nespoléhá jen na PKK a ISIS, ale i na stranu řeckých kypřanů. Zprávy z řecké kyperské strany jsou významné. Hlásí, že izraelské systémy protivzdušné obrany Barak MX byly převezeny z přístavu v Limassolu. Britské základny v řecké části Kypru již Izraeli hostí a britská špionážní letadla poskytují zpravodajství, spolu s USA, o Netanjahuově genocidě.
Netanjahu je přesvědčen, že vytvoří Erez Israel, tedy Velký Izrael. To zahrnuje Kurdistán vytvořený v Sýrii a Iráku, jehož hranice by zasahovaly i do Turecka a Íránu. Bibi sní o zavedení nové hegemonie na Blízkém východě s Velkým Izraelem a Velkým Kurdistánem mezi Eufratem a Nilou. Proto „dokázal“ za posledních 10 dní napadnout šest zemí současně! Zbytek jistě bude následovat.
Turecko na druhé straně zdá se i nadále hledá pomoc u svých nepřátel (USA a EU) a ignoruje své potenciální spojence (Írán například). To věci jen zhorší, které už tak jsou špatné.
Před referendem v roce 2017 (které dalo veškerou moc vůdci AKP Erdoganovi) jsem tehdy psal, že pro Turecko se připravuje Saddamova past.
Dostáváme se tam, krok za krokem!
AUTOR: Huseyin Vodinali, Preklad: CZ24.news, ZDROJ